Vládní návrh zrušit EET ke konci roku bude čelit ve Sněmovně zamítnutí

Elektronická evidence tržeb by mohla definitivně skončit ke konci letošního roku. Vládní návrh, který s tím počítá, dnes poslanci propustili do závěrečného čtení. V debatě zněly argumenty pro její zrušení i argumenty opačné z klubu ANO, které s úplným zrušením evidence bez náhrady nesouhlasí. Chce ji ponechat alespoň jako dobrovolnou. Poslanci ANO však současně vznesli návrh na zamítnutí vládní předlohy. Sněmovna o něm rozhodne ve třetím čtení.

Evidence je v současné době pozastavena kvůli pandemii covidu. Stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by ji zákon nezrušil, pozastavení by skončilo a od 1. ledna příštího roku by začala fungovat znovu a rozšířila by se i na zbývající odvětví.

“Chceme tím definitivně ukončit éru, kdy se na každého živnostníka a podnikatele pohlíželo jako na a priori nepoctivého,” řekl poslancům ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zastoupil omluveného ministra financí a stranického kolegu Zbyňka Stanjuru. Opětovné zavedení evidence by podle něj bylo špatným krokem, které nemá ani ekonomické opodstatnění. Poukazoval například na to, že se zvyšuje podíl bezhotovostních plateb, na které se EET nevztahuje. Podle odhadů má jejich podíl v roce 2025 vzrůst až na 80 procent, uvedl.

Zpravodaj k předloze Vojtěch Munzar (ODS) upozornil na to, že pokud by zákon EET nezrušil do konce roku, nejen že by se evidence spustila od 1. ledna, ale navíc by se začala vztahovat i na další odvětví. Šlo by o už dříve schválené změny, například kadeřnice, veterináře a další, kteří přijímají platby v hotovosti.

Někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO) podotkl, že šest velkých podnikatelských svazů, jako je třeba Svaz průmyslu a dopravy, evidenci tržeb nejen podporují, ale nechtějí, aby byla zrušena. “Nikdo nechápe, že rušíme elektronické nástroje,” řekl. Jako příklad uvedl hypotetické zrušení zavedení elektronické dálniční známky a její nahrazení bývalou papírovou nalepovací známkou. “Nepotvrdilo se, že by kvůli tomu odcházelo z trhu větší množství firem,“ poznamenal. Uvedl, že mnoho podnikatelů začalo podnikat právě proto, že EET vznikla, a neměli proto obavu z absence rovného podnikatelského prostředí.

“Tvrzení, že spousta podnikatelů začala podnikat kvůli EET, se opravdu nezakládá na pravdě,” oponoval mu Munzar. Bývalou vládu naopak obvinil z toho, že vytvořila nepřátelské prostředí vůči podnikatelům. Havlíček mu naopak vzkázal, aby se podíval na čísla a fakta.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předložila pozměňovací návrh, který ukládá finanční správě, aby zajistila chod EET v dobrovolném režimu. Podnikatelé si podle ní na EET zvykli. Ukončení evidence by podle ní znamenalo utopení už vynaložených nákladů. Jako jednu z výhrad uvedla, že podnikatelé přijdou o možnost vymezit se vůči kritice, že nepřispívají rovným dílem k plnění veřejných rozpočtů. Vláda ruší nástroj pro boj se šedou ekonomikou, míní poslanec ANO David Štolpa. Evidenci označil za úspěšný projekt šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který narovnal podnikatelské prostředí.

Ohledně možného zachování dobrovolné evidence tržeb prohlásil už v červnu ministr Stanjura, že stát nemá nic, co by za získaná data podnikatelům nabídl. Neexistuje podle něj žádná výhoda, kterou by mohl stát nabídnout těm podnikatelům, kteří by EET dál dobrovolně využívali.

Projekt EET byl jedním z ústředních témat Babiše, který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky. Zatímco nynější vláda míní, že EET představuje zátěž pro podnikatele, hnutí ANO naproti tomu tvrdí, že narovnala podnikatelské prostředí a vynesla státnímu rozpočtu víc peněz. Strany nynější vládní koalice, když byly před volbami v opozici, přínosy evidence zpochybňovaly.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300.000 podnikatelů. Zákon počítal ale s některými výjimkami. Neměla se vztahovat například na předvánoční prodej sladkovodních ryb.

(čtk)