Vláda jen škrtá

Rozpočet je problémový a nekoncepční

Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun, sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února. Rozpočet chce vláda ve Sněmovně schválit do konce března tak, aby od dubna stát již mohl hospodařit podle schváleného rozpočtu.

Nyní se hospodaření státu řídí tzv. rozpočtovým provizoriem, protože Sněmovna do konce loňského roku návrh rozpočtu neschválila. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 376,6 miliardy korun. Nová vláda ale deklarovala, že chce vypracovat návrh se schodkem pod 300 miliard korun.

»Fialova vláda měla ambici výrazně snížit deficit, ale v tomto roce už nemůže přijímat systémová opatření, protože nemůže měnit daně,« řekl Haló novinám ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. »Když se letos daně změní, bude to s účinností od příštího roku. Takže na příjmové straně těžko mohou něco měnit. Zásadní snížení deficitu může jít pouze cestou rozpočtových škrtů. Některé běžné vládní výdaje se odloží, zruší, což bude trochu problém pro chod státní správy, ale udělat to lze. Důchody růst musejí, takže úspory se mohou týkat růstu platů ve veřejné sféře. Kvůli inflaci se však bude kupní síla platů snižovat. Šetřit chce vláda i na fungování veřejných služeb. To by bylo krajně nepříjemné v sociálních službách a ve zdravotnictví. To je už dnes ve značné tenzi, protože za pandemie přišlo o rezervy, a navíc se na zdravotní pojišťovny navalují platby za protiepidemická opatření. Pojišťovny čekají potíže,« shrnul Dolejš.

Šetření na nepravých místech

Rozpočet počítá se škrty, které ministerstvo financí vyčíslilo na 76,6 miliardy korun, ale i s mimořádnými výdaji na penze nebo příspěvek na bydlení. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun.

Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií na osm miliard korun. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny, a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánovány na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát prý získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.

Chybí koncepce konsolidace veřejných financí

»Přestože se udělal rozpočet nový, není nový koncepčně. Pouze se snaží naplnit slib koaličních stran na seškrtání deficitu, ale není zarámován do nějaké střednědobé koncepce konsolidace veřejných financí, které se kvůli pandemii dostaly do dluhové spirály. Víme, že deficit musíme snižovat, ale nevíme, jak. Rozpočet je ad hoc k tomuto roku a není součástí promyšlenější koncepce, která by řešila nerovnováhu veřejných financí. Zpytlíkoval se rozpočet na rok 2022, ale zásadní problémy vyplavou v rozpočtech na rok 2023 a další léta. Rozpočet je nekoncepční a bude zadělávat na další problémy. Radost ze snížení deficitu nemůžeme mít,« řekl Dolejš.

Opozice ohlášené úspory kritizuje. Babiš označil vládu Petra Fialy (ODS) za asociální. Někteří ekonomové návrh rozpočtu vidí jako signál přesunu k »umírněnějšímu hospodaření«.

Stávková pohotovost

Návrh státního rozpočtu projednala tripartita. S rozpočtem kapitoly zdravotnictví jsou nespokojené zdravotnické odbory, které už v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. »Nejsme spokojeni ani s výsledky jednání ohledně kapitoly ministerstva zdravotnictví. (…) Upozornili jsme na to, že snížení finančních prostředků na hygienickou službu a snížení počtu zaměstnanců hygieny je ohrožením ochrany veřejného zdraví,« řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Na dotaz, zda chystají další kroky, předsedkyně řekla, že se zástupci svazu zřejmě příští týden sejdou a dohodnou se co dál.

Zmrazení plateb za státní pojištěnce odmítá také Asociace českých a moravských nemocnic. Její předseda Eduard Sohlich uvedl, že je třeba, aby se zavedla automatická valorizace těchto plateb, která by přinesla stabilitu. »Pro letošní rok platí dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli, proto nelze vnášet nestabilitu do příjmů veřejného zdravotního pojištění. Pomyslné ušetření cca 14 až 15 mld. Kč bude mít zásadní negativní dopad na již tak zhoršenou dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Státnímu rozpočtu tento manévr nepomůže a zdravotnictví extrémně zhorší,« napsal.

Spokojen není nikdo

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner řekl, že zaměstnavatelé »podporují stabilitu veřejných financí a věci k dlouhodobému ekonomickému růstu«, přitom zmínil vzdělávání, digitalizaci, budování infrastruktury či výzkum. Podnikatelé podle Wiesnera na jednání poukazovali na potřebu řešení situace kolem emisních povolenek, kompenzace kvůli zdražování energií, nastavení evropských dotací či dopady Zelené dohody. Zajímalo je také české předsednictví EU.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by bez daňových změn a zrušení superhrubé mzdy z minulého volebního období mohl být schodek kolem sta miliard. Odboráři vyzývají k debatě o změně daňového systému. V rozpočtu kritizují zmrazení státních odvodů do zdravotního pojištění. Výhrady k tomu mají i zaměstnavatelé. Odbory chtějí také dál jednat o navýšení platů ve veřejném sektoru.

Odbory i zaměstnavatelé si stěžovali, že návrh dostali až v úterý večer kolem 18.00. Podklady podle nich navíc byly nekompletní, neobsahovaly podrobnější popis či výhled do dalších dvou let.

(ng)