Daniel STERZIK je zemědělec, technik přes obilná sila, který žije a pracuje v jihomoravské Miroslavi. Je ženatý a má pět dětí, rád sbírá lego a z něj staví modely atypických parních lokomotiv, které nejsou veřejnosti příliš známé. Většinou se jedná o stroje, které jezdily na americkém nebo africkém kontinentu. Do podvědomí lidí se ale dostal svou aktivitou na internetu, kde píše své články a blogy pod přezdívkou Vidlák jako Vidlákovy kydy – www.vidlakovykydy.cz, které jsou většinou kritické vůči vládě.
Kdy jste se začal takto zajímat o politiku, co bylo impulsem k prvním článkům?
Můj první politický počin byl, že jsem si v roce 2000 došel na srbskou ambasádu a vyžádal si tam knihu, která dokumentovala bombardování Jugoslávie v roce 1999. Dodnes ji mám doma jako memento mého vystřízlivění z politiky Západu. V roce 2008 jsem už velmi těžce prožíval válku o Jižní Osetii v Gruzii a samozřejmě jsem její příčiny i důsledky viděl úplně jinak, než jak je popisovala naše média, i když jsem sledoval stejné záběry a používal stejné zdroje. V roce 2012 jsme se s manželkou přestěhovali na jižní Moravu, já se tam v první chvíli cítil trochu osaměle a potřeboval jsem nějakou dutou vrbu. Začal jsem se veřejně vyjadřovat a postupně jsem objevil komunitu alternativních médií, taženou nezávislými novináři a blogery. S nimi jsem prožil válku v Sýrii, tažení v Afghánistánu i Iráku, Majdan na Ukrajině a moje hodnocení se stále více rozcházelo s hodnocením veřejnoprávních médií.
V roce 2017 jsem to už prostě nemohl vydržet a založil si blog Vidlákovy kydy a od té doby píšu pod svým současným pseudonymem. Velmi rychle jsem zjistil, že pro čtenost a dosah je nutné psát každý den, což dělám dodnes. Na mém blogu vyjde každý den můj nový článek, ve kterém popisuji světové i české události pohledem sedláka z vesnice.
Překvapila vás popularita, kterou jste na internetu brzo získal?
Ono to nebylo tak brzo… Můj blog vznikl v roce 2017 a populární začal být až v roce 2022. Pět let jsem musel psát, než přišla henta popularita. A to jsem jí ještě šel naproti, protože jsem si prostě řekl, že není možné jen tak po večerech blogovat a pojmenovávat problémy, je zapotřebí s tím jít něco dělat. A tak jsem se postupně propracoval na pomezí médií a politiky. Seznámil jsem se s většinou opozičních politiků a začal podporovat ty, kteří České republice chtějí přisoudit jinou roli, než štěkajícího mopslíka v tzv. koalici ochotných.
Že se mezinárodní i domácí situace mění, je vidět i z toho, že jsem si mohl dovolit stát se blogerem na volné noze a živit se svým psaním. Pro současnou vládu není žádná česká oběť dost velká, aby zvítězily evropské hodnoty, a tento tlak samozřejmě vzbuzuje protitlak. Chci se na tomto protitlaku podílet.
Pro naše čtenáře, kteří vás nesledují: Jaká jsou hlavní témata vašich článků?
Od roku 2012 jsem pracoval v zemědělství, jsem tedy jeho nadšeným popularizátorem. Napsal jsem o něm knihu, která se velmi dobře prodává, a současné problémy zemědělství a jeho propojenost se světem jsou častým námětem mých článků. Moje maminka pochází z Ukrajiny a její rodina je dnes rozptýlena po celém postsovětském prostoru, takže mám autentické zdroje, díky kterým mám k tamní situaci co říct. A protože se v závěrech značně liším od našich mainstreamových médií, vysloužil jsem si nálepku ruského kolaboranta. Byl jsem jedním z prvních, který neviděl důvod k vítězné euforii celého Západu i Ukrajiny, a že se dopracujeme k dnešním žalostným koncům, to jsem říkal už po prvních třech měsících války. Slovy naší České televize, jsem typický chcimír.
Samozřejmě také popisuji domácí problémy, znám se s většinou opozičních politiků, takže před volbami zpravidla hodnotím jejich šance na úspěch a díky zpětné vazbě od svých čtenářů jsem schopen poměrně přesných odhadů volebních výsledků. Bohužel to zpravidla nejsou výsledky, které by se mým čtenářům líbily.
Počítám, že na náměty na články stačí sledovat aktuální dění v politice. Co vás v posledních týdnech nejvíce nazvedlo? Je ještě podle vás vláda »legitimní«, pokud sklízí tolik negativních reakcí a jsou svolávány tak často demonstrace?
Bohužel, vláda je legitimní, ale také je neskutečně blbá. Na to neexistuje lepší slovo. Vláda vzešla z voleb, má většinu ve Sněmovně, získala důvěru a odolala několika pokusům o vyjádření nedůvěry. Ale snad nikdy v dějinách nebyla vláda složena z tak neschopných ministrů. Zúčastnil jsem se všech velkých demonstrací, některých i jako spoluorganizátor a svolavatel, jednu demonstraci jsem podle médií dokonce i ukradl, ale nikdy na nich nezaznělo obvinění vlády, že by se k moci dostala nějakým neústavním způsobem. Vládu viníme z kardinální neschopnosti, viníme ji, že vede zemi do záhuby, že ministři jsou nekompetentní, hloupí a směšní a vyzýváme ji k demisi nikoliv proto, že by si usurpovala moc, ale proto, že přišly špatné časy a tihle neumětelové je ještě zhoršují.
Bohužel, tato vláda je tak nekompetentní a neschopná, že si nedovede představit, jak špatně to celé může dopadnout.
Poslední velké demonstrace jste se také zúčastnil a díky tomu jste se stal více populární. Co říkáte té kritice učitelské platformy za vaše vystoupení právě na demonstraci odborů 27. listopadu na pražském Malostranském náměstí?
Musím říci, že jsem sám u sebe stoupnul v ceně (smích). Já, bloger z jižní Moravy, jsem tuto demonstraci odborářům ukradl. Alespoň takhle o mně referovala velká média. Zároveň jsem rozhoupal židli pod odborářským předákem (sebe)Středulou a ukázal, že předák učitelských odborů Dobšík je obyčejný zbabělec, který učitelům nikdy nic nevybojuje. Vzápětí se to také ukázalo. Vláda nemá pětistovku na zvýšení platů pro školní kuchařky, ale má patnáct tisíc na zvýšení platů doktorům. Kdo to takhle dopustil? Neschopný odborář Dobšík.
Byla to právě Petra Mazancová z Učitelské platformy (a také členka TOP 09), která spolu s veřejnoprávní Českou televizí spustila mediální ryk, a zaštítili se kontroverzností mé osoby, čehož se část odborových předáků zalekla a ukázali tak, že nejsou na výši své funkce.
Ale moje popularita vystřelila do nebes… Nestane se vám každý den, že máte svoje jméno i název blogu několikrát v hlavním vysílacím čase na všech televizích, ve všech velkých denících, i rádiích. Navíc se ukázala obrovská licoměrnost všech těchto médií – ani jedno nezveřejnilo, co jsem na tom náměstí vlastně řekl, jen rajtovali na tom, že jsem dezinformátor a kolaborant.
Podle většiny pořadatelů bylo předem domluveno, že vystoupí jen zástupci odborových svazů. Patříte k některému?
My, blogeři na volné noze, jsme si ještě žádnou odborovou organizaci nezaložili. Zpravidla jsme sami sobě zaměstnavatelem a o svém vlastním platu se dohodneme sami se sebou poměrně snadno (smích).
Spolupracujete s Asociací samostatných odborů, respektive s jejím předsedou Bohumírem Dufkem? Pokud ano, jak?
S panem Dufkem se známe z předchozích demonstrací, protože on byl dlouho jediný, kdo měl odvahu vystoupit proti vládě. My jsme pana Dufka zvali na naše demonstrace, takže teď pan Dufek pozval mě na jeho demonstraci. Měl jsem tam promluvit o problémech v zemědělství, což jsem učinil.
Protože mainstreamová média informovala o vašem vystoupení jen v souvislosti se zmíněnou kritikou, můžete nám říct, jaké mělo být vaše sdělení z pódia tisícům odborářů na náměstí?
Zeptal jsem se vlády, jestli budou letos včas vyplaceny zemědělské dotace, protože to je zhruba 45 miliard korun, a pokud by byly vyplaceny až v lednu, tak to opticky může docela dobře vylepšit letošní schodek rozpočtu. Ministr Stanjura by mohl tvrdit, že je o dost lepší, než ve skutečnosti. Dneska už vím, že tato otázka trefila přímo na komoru. Dotace budou vyplaceny až v lednu.
Dále jsem řekl, že současné problémy nevyřeší žádné kosmetické změny. Žádné zvýšení platových tarifů nezmění, že zhasínají vysoké pece. Žádné přidání na výplatách nic nezmění na tom, že nám odtékají miliardy do zahraničí. A hospodářský růst nenastartujeme tím, že zvýšíme lidem daně a koupíme za ně obrněný šrot.
Vyzval jsem vládu, aby udělala tři věci:
1. Aby jakýmkoliv způsobem snížila ceny energií, protože energie je všechno. Pokud bude trvat současná situace, můžeme přestat s diskusí o přínosech kapitalismu i socialismu, protože se vrátí feudalismus. To bylo poslední zřízení, které se obešlo bez levných zdrojů energie.
2. Aby zasáhla proti nemravným maržím hytlermarketů. Osm obchodních řetězců není zdravé konkurenční prostředí, ale oligopol a podle toho by se s ním mělo zacházet.
3. Aby vláda přestala obírat důchodce, protože to byla právě jejich práce, že je tady i po třiceti letech kapitalismu pořád co krást.
Nakonec jsem vše shrnul do jedné věty, protože nic složitějšího naši ministři nepochopí a bohužel se obávám, že ani většina vrcholových manažerů to nechápe. Vyřkl jsem starou sedláckou poučku, že krávu musíte nejdřív nakrmit a pak teprve ji můžete dojit. Obráceně to nefunguje.
Helena KOČOVÁ
