Na francouzském archeologickém nalezišti Bibracte se vědci z Ústavu geologie a pedologie LDF Mendelovy univerzity v Brně podílejí na evropském výzkumu. Jejich cíl je navrhnout vhodná opatření pro ochranu a adaptaci tamních lesů.
Naleziště se nachází na území přírodního parku Morvan, součástí je masiv hory Mt. Beuvray i významné starověké keltského oppidum, které ve svých textech zmiňuje už Julius Caesar. Lokalita si do dnešní doby uchovala charakter starobylé podhorské venkovské krajiny s mozaikou lesních, zemědělských a vodních ploch. Pestrá vědecká komunita usiluje o jeho zachování.
»V rámci projektu Forestry Lab Bibracte, do něhož jsou zapojeny Státní lesy Francie, Univerzita v Dijonu, Univerzita v Orléans a přírodní park Morvan, je konkrétně náš úkol na rozsáhlém území téměř 900 hektarů získat informace o půdním pokryvu a dalších abiotických faktorech ovlivňujících současné lesy masivu Bibracte tak, abychom mohli navrhnout vhodná opatření pro jejich ochranu a adaptaci,« vysvětlil Aleš Bajer, který se už v minulosti podílel jako geoarcheolog na archeologických vykopávkách v keltském oppidu.
Vloni tam výzkumníci vykopali 21 půdních sond, nyní na nich dělají půdní analýzy. Na třech lokalitách umístili meteorologické stanice, které nepřetržitě měří teplotní a vlhkostní poměry ve třech hloubkách půdy a ve dvou metrech nad zemí. Získaná data vytvoří základ pro stanovení vhodných opatření v lesním komplexu Bibracte, aby zůstal zachovaný ráz málo zalidněného území. Lidé se zde věnují tradičním činnostem jako je zemědělství a lesnictví, částečně turismu, v lokalitě není žádná průmyslová výroba.
»Náš výzkum je součástí rozsáhlejšího výzkumu, který by měl přispět k tomu, aby na území Bibracte byly pěstovány lesy, které budou co nejvíce přizpůsobeny klimatické změně. Budou plnit funkci hospodářskou a také ostatní mimoprodukční funkce, např. půdoochrannou, vodozádržnou. A v neposlední řadě tam zůstane zachován genius loci území,« podtrhl význam výzkumu Bajer.
Současný les v masivu Bibracte lze rozdělit do pěti skupin: smrkové monokultury, které jsou dnes již téměř vykáceny, monokultury jedle s občasnou příměsí douglasky a monokultury douglasky. Ve vrcholových partiích se nachází holé bučiny a směs listnatých dřevin – buk, dub, habr, někdy s příměsí jedle. »Unikátnost našeho výzkumu spočívá mj. v tom, že jde o první povolené nearcheologické zásahy v intravilánu oppida, tedy uvnitř hradeb. Vzorků k analýze byla odebrána řada. Věříme, že nám výsledky analýz pomohou interpretovat vývoj území oppida po jeho opuštění původními obyvateli,« doplnil Bajer.
Další terénní výzkum v lokalitě je plánován na pozdní jaro 2023. Kromě dalších výkopů půdních sond vědci plánují také výzkum světelných poměrů studovaných lokalit. Lokalita Bibracte získala v roce 2007 od francouzského ministerstva životního prostředí značku Grand Site de France, která dosud udělilo jen několika desítkám lokalit na území celé Francie. Značka je garance toho, že v dané památkově chráněné lokalitě panuje soulad mezi ochranou životního prostředí, potřebami místních obyvatel i návštěvníků.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv MENDELU
