Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou hospodařit. Zjistit aktuální situaci a navrhnout nová opatření se budou snažit vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity.
České lesy jsou protkané sítí dopravních cest. Využívají je nejen turisté, ale především vlastníci a lesnické firmy, které v nich hospodaří. Svod vody směrem dolů ze svahu se v současné době řeší především tak, aby cesty nenarušoval. Voda rychle odtéká v trubních propustcích pod cestou směrem do údolí. Vědci ale do budoucna budou navrhovat i jiná řešení, například pomocí vsakovacích zařízení. »Tím by se voda tak rychle neztrácela a v lese zůstala,« uvedla Valerie Vranová z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Aktuální projekt reaguje na výzvu ministerstva zemědělství, které výzkum podpořilo částkou cca 15 milionů korun. »Motivací je popsat vliv lesních cest a ostatních tras opatřených navrhovanými technologiemi na vodní režim v jejich okolí. Výstupem budou technická doporučení pro navrhování nových nebo úpravu stávajících konstrukcí objektů lesní dopravní sítě,« uvedla Vranová.
Vědci chtějí posílit zasakování vody do půdního prostředí a její lepší distribuci v lese, zkoumat budou reakci dřevin a lesních porostů na navržené stavebních úpravy. »Pokud změníme tok vody a navrhneme např. místo odtoku vsakování, měli bychom na stromech, hladině podzemní vody a vlhkosti půdy potvrdit, že jsou opatření funkční,« uvedla Vranová. Vědci budou dál řešit vhodnost různých typů protierozních opatření na ostatních trasách pro lesní dopravu s ohledem na utužení půdy pojezdem speciální lesnické techniky.
»Základ bude kritické posouzení technických a biotechnických metod. Mezi posuzované metody budou zařazeny metody zadržení vody soustředěné ze zpevněných ploch, používaných v současnosti v urbanizovaném území a metody dlouhodobě používané jako je hrazení bystřin a strží,« dodala Vranová. Projekt je tříletý a potrvá do konce roku 2024.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv autora
3 komentáře
Souhlasím s názorem, že vliv na odtok vody z lesa a polí má těžká technika, která zhutní cesty i půdu na poli a voda nemá možnost se vsáknout. Jasně, že do lesa nenasadíme místo lakatoše koňský potah, ale na těch polích ty obří traktory s mohutnými vleky asi vždy nutné nejsou
No co, za té “slavné” první republiky se děti povinně učily básničku ve smyslu: “Náš tatíčku, Masaryku, támhle na obrázku, my děti ti slibujeme poslušnost a lásku.” V časech, kdy zemi zasáhla masová bída a nezaměstnanost, právě tehdy docházelo k likvidaci celých společenských tříd, zejména drobných živnostníků v důsledku bankrotů a exekucí. O Masarykově zdravotním stavu nebyla veřejnost pravdivě informována a jeho pohřeb taky nebyl z nejskromnějších. Totéž platilo i o Veškrnovi. Každý ze jmenovaných pánů měl přitom na svědomí mnohonásobně víc mrtvých, než všichni komunističtí prezidenti dohromady.
A pokud je řeč o Stalinovi, takový Churchill nebyl o nic milosrdnější. Žvanil o svobodě a demokracii, přitom byl největším světovým utlačovatelem.
Vodu ze střech již dlouho pouštím do země….
Komentáře jsou uzavřeny.