Válkova »vysoká odbornost«

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na odborné konferenci v Senátu kritizoval dosavadní výdaje státu na reformu duševního zdraví. Příliš peněz šlo podle něj na vytváření strategií a další takzvaně měkké projekty bez měřitelných výsledků.

Hlavním cílem reformy duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun, je nastavení systému péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně. Péče v komunitě je navíc asi o 300 000 Kč ročně levnější než hospitalizace.

Vznikaly proto strategické materiály, na ně bylo i navázáno rozdělování evropských peněz. Takové neinvestiční projekty zaměřené na prevenci nebo vzdělávání, se v terminologii evropských fondů označují jako měkké. Válek je označil za »filosofické stati« a kritizoval, že stály 600 milionů korun.

Ministrův přístup k reformě psychiatrické péče kritizuje odborná mluvčí KSČM pro zdravotnictví Soňa Marková. »Ministr Válek opět prokázal svoji ‚vysokou odbornost‘,« reagovala pro náš list. Připomněla, že jde o názory, které zaznívají už od roku 2013. »Tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger za TOP 09 mluvil o podfinancovanosti psychiatrické péče oproti vyspělým evropským zemím, které dávají kolem osmi procent výdajů na zdravotnictví. Počítal s penězi EU, v letech 2014 až 2020 to mělo být kolem 6 mld. Kč, a chtěl v rámci reformy nejen posilovat komunitní péči, ale především rušit lůžková zařízení. Sliboval, že jeho ministerstvo představí reformu péče o duševní zdraví již na podzim roku 2013. Nakonec se mu podařilo pouze přejmenovat psychiatrické léčebny na nemocnice,« shrnula Marková. Už tehdy odborná veřejnost upozorňovala na to, že překotné rušení lůžkové psychiatrické péče může vést k navyšování kriminality a bezdomovectví pacientů, kteří nebudou mít zajištěnou ambulantní péči a sociální bydlení.

Alarmující krize

Klíčovým prvkem reformy jsou centra duševního zdraví, kterých vznikly dosud tři desítky, a podle odborníků by byla třeba v každém okrese. Podle Válka by stačilo jedno či dvě v kraji. S tím Marková nesouhlasí. »Centra mají za cíl udržet pacienta mimo léčebnu v jeho sociálním prostředí a podporovat ho, aby zde fungoval. Jedno na kraj tedy rozhodně nestačí,« uvedla. Připomněla, že za vlády Andreje Babiše sice vznikla Rada vlády pro duševní zdraví, ale o zákonu o duševním zdraví, který odborníci považují za nezbytný, stále není ani vidu ani slechu. »Přitom nějaké duševní onemocnění za rok prodělá čtvrtina až třetina Čechů a Češek a podle odhadů tak ročně přichází ČR asi o 19 mld. korun, což jsou výdaje na léčbu, ušlou mzdu a pokles produktivity,« uvedla. Za zmínku také podle ní stojí fakt, že za poslední roky vzrostl podíl invalidních důchodců kvůli duševnímu onemocnění z 15 na 20 procent. Za zvlášť zoufalé označila to, že péče o duševní zdraví dětí se v ČR dostala do alarmující krize. V některých regionech je dokonce téměř nedostupná. Situace se přitom neustále zhoršuje. »I v důsledku pandemie COVID–19 stoupl počet sebevražedných myšlenek, došlo k rozvoji depresivních a úzkostných poruch, poruch příjmu potravin, poruch spojených se sociálním odloučením i prohloubením problémů s psychickým a fyzickým násilím, o několik set narostl výjezd záchranných služeb kvůli sebepoškozování. Dětských psychologů a psychiatrů je přitom katastrofální nedostatek, takže odborníci hovoří o zhroucení celého systému,« konstatovala Marková.

Samé fráze, žádná řešení

Dítě je totiž přijímáno na lůžko k psychiatrické péči až v momentě, kdy se pokusí o sebevraždu. Na vyšetření se čeká týdny nebo dokonce měsíce a rodiče s dětmi musí často za péčí daleko dojíždět. Ze 180 dětských psychiatrů je nyní 86 starších 65 let a do praxe jich přicházejí pouze jednotky ročně. ČR dlouhodobě zaostává za ostatními zeměmi. Zatímco na 100 tisíc dětských pacientů připadá u nás šest psychiatrů, ve Finsku to je 36, v Itálii 20 a v Belgii 11. Podobná situace je i u klinických psychologů. Z 931 jich je pouhých 90 zaměřeno na děti a dospívající, vypočetla Marková. »O problému s nedostatkem odborníků se ví mnoho let, ale žádná z dosavadních vlád pro změnu k lepšímu nic neudělala. Obor pedopsychiatrie je přitom velmi náročný, klade vyšší nároky na vzdělávání i po atestaci, a navíc je oproti ostatním lékařským oborům výrazně finančně podhodnocen,« dodala.

Válek v působení Rady vlády pro duševní zdraví, kterou minulá vláda zřídila v říjnu 2019, nevidí smysl. Jako ministr ji prý nepotřebuje.

Markové se nelíbí, že ministr stále jen nekompetentně kritizuje kroky svého předchůdce, ale kromě obvyklých frází nenabízí žádná řešení. A jak vidí řešení tohoto palčivého problému ona? »Důležité je přijmout zákon o duševním zdraví, aby byly jasné role jednotlivých ‚hráčů‘ v systému psychiatrické péče, včetně úlohy pacientských organizací. Nezbytné je nastavit jasné financování na pomezí zdravotních a sociálních služeb, o tom se ale mluví již dvacet let. Okamžitě je nutné pracovat na změně systému vzdělávání a dát větší kompetence praktickým lékařům,« míní Marková.

(jad)