Sdílená poptávková doprava KLIKbus s osmimístným mikrobusem pro uživatele zdarma se rozmáhá v prvním měsíci své existence zvláště v brněnské Masarykově čtvrti. Lidé si na ni rychle zvykli a úspěšně absolvovali dosud přes 300 jízd. Testovací provoz služby potrvá do 17. listopadu. Pak ji zástupci města, dopravního podniku a společnosti Citya vyhodnotí a rozhodnou, jak s ní naložit dál.
Vůz zapůjčila Brnu do ověřovacího provozu firma Citya, náklady na práci řidiče a koupi benzínu hradí Dopravní podnik města Brna.
Jak to vlastně funguje? Po stažení mobilní aplikace Citya si uživatelé navolí, kolik sedadel potřebují a odkud kam v rámci lokality chtějí převézt. Chytrý algoritmus jim automaticky spočítá, za jak dlouho a na které takzvané virtuální zastávce je minibus vyzvedne. Ta bývá do 30 metrů od aktuální polohy uživatele. »Smysl testované služby je ještě větší zpřístupnění městské hromadné dopravy Brňanům. Naše přání je, aby lidé nechali doma auto a využívali ekologičtější a mnohdy i rychlejší MHD. Po vyhodnocení zkušebního provozu budeme uvažovat, zda a v jaké podobě tuto službu aplikovat v celém Brně,« vysvětlila primátorka tohoto města Markéta Vaňková.
Služba je k mání denně od 6 do 22 hodin. »Největší poptávka po ní je mezi 17. a 20. hodinou. Lidé si KLIKbus nejčastěji objednávají z Náměstí Míru a odtud nejvíce jezdí do oblasti Kounicových kolejí a ulice Gorkého. Pro zájemce se našim řidičům daří přijet většinou do pěti minut od objednání, svezou se s námi průměrně 2 minuty,« shrnul první výsledky generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek s tím, že rozjezd služby byl pochopitelně pozvolný.
»Inovativní a pohodlná forma přepravy zatraktivňuje hromadnou dopravu. Věřím, že obliba mezi Brňany bude dál stoupat a již dnes evidujeme zájem rozšířit službu KLIKbus pro obyvatele i v dalších částech města. Doprava má být především udržitelná a nemá zatěžovat město. To se nám daří denně naplňovat a věřím, že další lidé rádi vymění cestu vlastním autem za komfortní dopravu s CITYA a DPMB,« uvedl provozní ředitel společnosti CITYA Ondřej Mišura.
(vž)
11 komentáře
Pokračování 6
Nejhorší formu kulturního rasismu v dnešní Evropě provozují elity EU, které tuto úžasnou civilizační změnu podporují a její kritiku cenzurují.
Jak jsme se do této situace dostali?
Uprostřed ropné krize v roce 1973 se Belgie obrátila s žádostí o dodávky ropy na Saúdskou Arábii
Belgický král Baudouin nabídl Saúdům výměnou za dodávky ropy budovu Pavillon du Cinquantenaire v Bruselu spolu s nájemní smlouvou na 99 let. Budova stojí dvě stě metrů od Schumanova náměstí a sídel hlavních institucí Evropské unie. Saúdská Arábie ji brzy přeměnila na Velkou bruselskou mešitu, která je od té doby de facto v Belgii hlavní islámskou autoritou
Belgická vláda oficiálně uznala islámské náboženství a Belgie byla první evropskou zemí, která tak učinila. Poté následovalo zařazení islámského náboženství do školních osnov.
“Eurábie” se zrodila v minulém století v letech energetické krize, evropské slabosti a velkého vzestupu islámu. Nepřipomíná vám to něco?
Pokračování 4
“Vyrostla jsem v marocké rodině v Bruselu ve čtvrti nedaleko Molenbeeku. V osmdesátých letech minulého století byla tato čtvrť ještě poměrně kosmopolitní. Pak jsme postupně byli svědky toho, že se rodilí Belgičané postupně stěhovali pryč. Zažila jsem vzestup islámu, moje sestry se začaly zahalovat, zatímco moji rodiče nosili zvonové kalhoty. A na mě samotnou byl vyvíjen nátlak, a to i ze strany mé rodiny. Najednou bylo nepředstavitelné, že bych chodila nezahalená…. Když jsem se na to snažila upozornit veřejné orgány a sdružení, připadalo mi, že buším hlavou do zdi. Došlo k útokům v Paříži a k útokům v Bruselu, a já měla pořád pocit, že stále nechápeme rozsah tohoto problému.
Pokračování 4
Brusel se stal nebezpečným i pro ženy. “Belgické politické a mediální elity tváří v tvář šířícímu se islámskému fundamentalismu kapitulovaly,” řekla francouzskému časopisu Marianne Fadila Maaroufi, belgicko-marocká sociální pracovnice a zakladatelka bruselské organizace Observatoř fundamentalismu.
Pokračování 3 Vše převzato z USA gatestone institute
“Molenbeek by se velice rád vyhnul pozornosti médií, protože je jedním z hlavních příkladů selhání multikulturní společnosti, a multikulturalismus zůstává v Belgii nedotknutelným dogmatem,” napsal Alain Destexhe, bývalý belgický senátor a bývalý generální tajemník Lékařů bez hranic.
“V celém bruselském regionu,” poznamenal Destexhe, “tvoří Belgičané skutečného belgického původu pouze čtvrtinu populace, 39 % obyvatel zde má cizí kořeny a 35 % obyvatel jsou cizinci.”
“Molenbeek je ve skutečnosti jen špičkou ledovce, která ilustruje postupnou islamizaci všech velkých belgických měst.
V mnoha čtvrtích se ženy již nemohou oblékat, jak chtějí, ani chodit v noci samy ven a homosexuálové zde nemají základní občanská práva. Neozývá se však téměř nikdo, koho by tento vývoj znepokojoval. Vypadá to, že francouzsky mluvící část Belgie na svůj osud rezignovala, umrtvená každodenní propagandou multikulturních médií.”
“Téměř třetina obyvatel Bruselu jsou již nyní muslimové,” prohlásil Olivier Servais, sociolog z univerzity v Lovani. “Očekáváme, že muslimové by tam díky své vysoké porodnosti mohli tvořit většinu obyvatel “za takových patnáct až dvacet let.” Od roku 2001 je nejoblíbenějším jménem pro novorozence v Bruselu jméno Mohamed.”
Verstraete měl pravdu – ale jak se říká, v době všeobecného lhaní je říkat pravdu revoluční čin.
A teď, mládeži, jak je s naším hlavním městem, Bruselem.
Když Lieven Verstraete, uznávaný belgický novinář, který moderuje pořad “De Zevende Dag” (Sedmý den), nedávno udělal rozhovor se dvěma členy Strany zelených, otevřel otázku přistěhovalectví a označil Brusel za “dokonalý příklad města, jehož čtvrti jsou jedna po druhé dobývány nově příchozími.”
“No,” snažil se Verstraete, viditelně celý nesvůj, vysvětlit, “stále více lidí s přistěhovaleckým původem se sem stěhuje a domáhá se svého místa na slunci. Cítíte se v Molenbeeku jako Belgičanka?”
Několik hodin po odvysílání programu byl Verstraete donucen se kajícně omluvit.
“Za dvacet let,” předpověděl francouzský deník Le Figaro o Bruselu, “bude evropské hlavní město muslimské.”
Co myslite? O Krasovského topeni Ukrajincat nic, o odvedení Chu nic
VESPOLEK, co řekl ten ruSSák je přece jen hrozné, nebuďte ruské filcky. My už zítra budeme UKR pomáhat. Pošlu zprávu a recept
Sjetá Zacharovová říká, že útoku na Krasovskeho nejsou fér, protože člověk jen říká pravdu a to, co si myslí a že je to velký profesionál.
Víc o ruském státu vědět nepotřebujete. Profesionalita se skrývá ve výzvách k upalování ukrajinských dětí.
A tak je to Evo se vším. Celý svět o ukr. špinavé bombě ani muk, ale tady obviňovat vlastence, to jo. Hnus velebnosti
Tak můžeme přesunout ty děti, asimilovat je a zachránit
Komentáře jsou uzavřeny.