Devětasedmdesáté výročí zahájení Slovenského národního povstání proti německým okupantům (1944) připomněli aktivní antifašisté také v České republice. Díky SNP se Slovensko zařadilo po bok ostatních zemí vítězné protihitlerovské koalice. Účastníci pietních aktů vyjádřili úctu všem, kteří se zapojili do boje s fašismem a nacismem, a nesouhlasí s tím, jak se předělávají dějiny.
Občané a zástupci obcí a Žilinského samosprávného kraje včetně zástupců organizací se sešli již ve čtvrtek 24. srpna na česko-slovenské hranici v Beskydech, v místě přechodu partyzánské skupiny Ušiak-Murzin na Moravu. Přecházející skupinky partyzánů se střetly v údolí Podťatého s Němci, svedly tu boj a potom našly útočiště na Martiňáku a v bunkru na Kněhyni, informoval náš list Josef Nesvadba, předseda Česko-ruské společnosti Zlín. Partyzáni dostávali podporu i od místních obyvatel. Partyzánská brigáda Jana Žižky pod velením por. Janka Ušiaka dostala těžký úkol po svém zformování v horárni ve Sklabini přenést povstání ze Slovenska na Moravu a k tomu právě musela překročit velmi střeženou hranici protektorátu. »Na Bumbálce stojí památník partyzána, u něhož se každý rok scházíme, abychom vzdali hold padlým bojovníkům a hrdinům, kteří se tehdy zapojili do národně osvobozovacího boje proti fašismu a německým okupantům,« dodal Nesvadba.
Milník československých dějin
V hlavním městě Praze se každý rok konají k výročí SNP pod pořadatelstvím Českého svazu bojovníků za svobodu, Sdružení vojenských a válečných veteránů ČSBS a Vojenského spolku rehabilitovaných AČR dva pietní akty: u Památníku padlých čs. letců na náměstí Svobody v Praze 6 – Bubenči a u Pomníku čs. zahraničních vojáků padlých na bojištích druhé světové války na Vítězném náměstí ve stejném pražském obvodu. Letos se uskutečnily v pátek 25. srpna.
Na fakt, že nikdy nesmí být zapomenuta zvěrstva, kterých se Němci dopouštěli s neuvěřitelnou zvířeckostí na slovenském i českém lidu, poukázal poslanec Jiří Kobza (SPD), jenž současně vyzdvihl, že se německým nacistickým okupantům vzepřeli Češi a Slováci společně. »Pokud dovolíme, aby památka umučených, mrtvých a padlých bojovníků byla zapomenuta, tak je to naše velká ostuda.«
Místopředseda KSČM Milan Krajča zdůraznil, že Slovenské národní povstání – navzdory tomu, že bylo nacisty potlačeno, patří k milníkům československých dějin jako jedno z největších protinacistických vystoupení v Evropě. »Jsme hrdí, že tento boj nebyl jen bojem Slováků, ale že také mnozí Češi bojovali a položili své životy v SNP – mezi nimi i národní hrdina Jan Šverma, jediný poslanec předválečného parlamentu, který padl v boji s nacisty.«
O dalších okolnostech povstání, například o tom, že svým vzplanutím v srpnu 1944 vázalo významnou měrou německé síly (a ty ve svém důsledku nemohly být nasazeny jinde), hovořil první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. SNP vázalo na sebe několik německých divizí, čímž byla například oslabena pozice německé armády v Maďarsku, a tak mohla Rudá armáda postupovat na Budapešť a Vídeň, uvedl. SNP také urychlilo dodávky zbraní a vojenských velitelů na území protektorátu.
Na sloupu památníku na Vítězném náměstí si může každý přečíst, že tak malý národ, jakým je český, bojoval na všech frontách druhé světové války proti hitlerovcům – účast v SNP je jen jedním střípkem. Šimůnek vyjádřil hrdost na to, že je příslušníkem národa, jenž se podílel i na průběhu SNP. Dále zdůraznil, že bez bojovníků a jejich rodinných příslušníků, kteří mnohdy končili na popravišti, by k vítězství nemohlo dojít. Vyzval také, aby ve světě ustaly války.
Bude nová životopisná kniha o L. Svobodovi
Místopředseda Společnosti LudvíkaSvobody, z. s., Ludvík Engel informoval, že letos na podzim bude pokřtěna a vypravena k veřejnosti nová životopisná kniha o veliteli 1. čs. armádního sboru v SSSR Ludvíku Svobodovi, v níž budou i významné pasáže věnované bojům ve Slovenském povstání. »Budeme očekávat, jak kniha bude přijata veřejností. Platí poselství Ludvíka Svobody, že ‚mír musíme uhájit‘, které je právě v současnosti o to více aktuální,« poznamenal.
Podle Josefa Slámy, místopředsedy Trikolory a zastupitele Prahy 3, se u mnohých lidí objevuje nešvar události SNP opomíjet, či je dokonce zapomenout. Měli bychom si klást otázku, jak bychom v obdobné situaci obstáli my. Druhá světová válka nesnese srovnání s žádnými jinými událostmi 20. století, protože tehdy šlo o bytí českého národa, zdůraznil. Žádné jiné historické období 20. století nemělo tolik obětí. »Neměli bychom naslouchat těm, co chtějí karikovat dějiny a chtějí zamlčovat dostupná fakta o druhé světové válce. Má generace má výhodu, protože mí prarodiče zažili druhou světovou válku jako dospělí lidé. To, že pamětníci již nejsou mezi námi, je ke škodě současným mladým. Je naší povinností si tyto události připomínat a vzdát hold hrdinům a obyčejným lidem, kterých se druhá světová válka dotkla. A dotkla se každého, kdo žil v protektorátu nebo bojoval mimo protektorát za naši svobodu,« zakončil Sláma.
Pamětníci promluvili
Jedním z pamětníků událostí nacistické okupace je pětadevadesátiletý plukovník ve výslužbě ing. Miroslav Čepický z Prahy, který byl jako mladík za protektorátu totálně nasazen. Je obdivuhodné, že se ve svém věku vypravil na veřejnou pietní akci, aby pozdravil shromáždění na Vítězném náměstí. »Věřím, že se dožiju toho, aby byly i v Česku lepší časy,« řekl.
Dalším pamětníkem, i když si vzhledem k datu svého narození (narozen v roce 1942 krátce před lidickou tragédií) na válečné události nepamatuje, je lidické dítě Jiří Pitín. Svěřil se s tím, že na pietním aktu v Ležákách letos v červnu požádal tam přítomného ministra kultury Martina Baxu, aby se děti na základních školách naučily státní hymnu. Pozoruje totiž, že na významných akcích školní mládež naši hymnu nezpívá. Je to snad proto, že ji neumí? ptá se Pitín.
Na pietních aktech se dále zúčastnili za Vojenský spolek rehabilitovaných AČR plk. Petr Mrázek, který je zastupitelem Prahy 17, za Sdružení čs. zahraničních letců-Východ Ladislav Minařík a s úvodním slovem vystoupil a pietní akce moderoval místopředseda ČSBS Emil Kulfánek.
(mh, nes)
FOTO – Josef NESVADBA, Monika HOŘENÍ a Miroslav MARŠÁLEK
