Jeden z výrobců autobusů v roce 2018 v rámci konkurenčního boje využil možnosti napadnout zakázku na nákup autobusů pro linkovou dopravu Dopravní společnosti Ústeckého kraje (DSÚK) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který výrobci dal zapravdu.
»Toto téma rezonovalo před krajskými volbami 2020. Někteří kandidáti si z toho dělali volební kampaň a bez znalosti problému požadovali vést k zodpovědnosti tehdejší (naše) vedení kraje. Fakticky jim vadilo to, že jsme jako jediný kraj v ČR založili svého vnitřního dopravce, který navíc fungoval a dodnes funguje bez problémů. Je jasné, že to jiní dopravci nepřijali a snažili se dělat naschvály, a to hlavně za pomoci tehdejšího předsedy ÚOHS Rafaje. DSÚK vše toto ustála a dnes funguje jako silná krajská firma,« řekl Naší pravdě Jaroslav Komínek (KSČM), člen zastupitelstva a dopravní komise Ústeckého kraje.
Na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ÚOHS letos v únoru musel řízení definitivně zastavit. Úřad tak vyhověl rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zamítl jeho kasační stížnosti, a 11. dubna 2024 definitivně zastavil nesmyslný hon na Dopravní společnost Ústeckého kraje, který trval skoro šest let. Potvrdil tak, že postup zvolený tehdejším radním pro dopravu Komínkem a Dopravní společností Ústeckého kraje byl v souladu se zákonem. Díky tomu mohou dnes obyvatelé a návštěvníci Ústeckého kraje využívat spolehlivou a pohodlnou autobusovou dopravu.
Jak to bylo
Záměrem Dopravní společnosti Ústeckého kraje bylo nakoupit autobusy k zabezpečení linkové autobusové dopravy v části kraje, kterou měla po opakovaných negativních zkušenostech s komerčními přepravci tato krajská společnost provozovat ve vlastní režii. Nové autobusy měly nahradit vozidla, která si společnost do té doby pronajímala.
Zakázku napadl výrobce autobusů SOR Libchavy, kterému se nelíbil mj. požadavek na minimální objemy nádrží pořizovaných autobusů. Přestože ostatní soutěžitelé napadená kritéria bez problémů naplnili, ÚOHS dopravní společnosti kraje nákup autobusů zakázal a doporučil pokračovat v ekonomicky nevýhodném pronájmu vozidel od společnosti BusLine.
»Jsem přesvědčen, že se jednalo do značné míry o soukromou iniciativu tehdejšího předsedy ÚOHS Rafaje, který už dříve rozhodoval spory Ústeckého kraje a BusLine ve prospěch této společnosti,« uvedl Komínek.
Vedle zákazu nákupu nových autobusů vyměřil úřad krajské společnosti také pokutu ve výši 18 milionů korun. Stížnosti společnosti SOR Libchavy vyhověl, přestože ta tvrdila, že požadavky DSÚK jsou nezákonné, současně ale autobus, který je splňoval, vyráběla. Vedle objemu palivové nádrže se jednalo o marginální technické požadavky typu kapacity akumulátorů, velikosti kol a podobně, tedy vesměs o velice snadno a levně upravitelné vlastnosti vozidel. Tehdejší radní pro dopravu Komínek i přes kritiku tehdejší krajské opozice tvořené ANO a ODS rozhodl, že DSÚK se bude bránit soudně, a to až do konečného vítězství.
Mělo to smysl
»ÚOHS nám nakonec musel dát zapravdu, že konkrétní technické požadavky byly oprávněné a současně pro výrobce snadno splnitelné. Je nepochopitelné, že stanovené podmínky několik výrobců zcela bez problému splnilo, a ÚOHS i přesto vyhověl jednomu, který požadoval, aby DSÚK kritéria změkčila a přizpůsobila jeho potřebám,« uvedl Komínek a uzavřel: »Děkuji současnému vedení ÚOHS a všem, kdo nám drželi palce a podporovali nás. Sice to trvalo mnoho let, ale mělo to smysl!«
Jiří WERTZ
