Před boji uteklo do ČR už 270 000 lidí
Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Ministerstvo vnitra udělilo už téměř 180 000 víz určených pro lidi zasažené boji na Ukrajině. Cizinecké policii se nahlásilo skoro 100 000 uprchlíků. Nejvíce lidí, přes 43 000, je podle statistik ministerstva vnitra v Praze. Následuje Středočeský kraj, kde je zhruba 25 000 uprchlíků a Jihomoravský kraj s více než 16 000 lidmi. Nejméně lidí se naopak nahlásilo ve Zlínském kraji, bylo jich pod 5000.
»V současné době je v ČR 270 000 lidí, kteří utekli před válečným konfliktem. Musíme si přiznat, že jsme na samé hranici toho, co dokážeme bez větších problémů absorbovat,« řekl po mimořádném jednání tripartity premiér Petr Fiala (ODS). Podle něho ČR musí pokračovat v krocích, které pomohou další případné vysoké počty příchozích zvládnout. Zmínil připravované změny zákonů, které upravují víza, zabezpečení, vzdělávání či zaměstnávání uprchlíků. Vláda se shodla také na příspěvcích na ubytování, ministerstvo pro místní rozvoj chystá dotace pro obce na pořízení a rekonstrukce bytů.
Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Je to něco přes 200 000 lidí. »Uprchlická vlna je svou rychlostí a velikostí nesrovnatelná. ČR to zvládne. A zvládneme i větší počty, musíme k tomu provést některé úpravy systému a musíme mít také finanční prostředky. Nechceme od EU, aby se zaváděly kvóty, ale aby existovala finanční solidarita k zemím, které jsou nejvíc postiženy uprchlickou vlnou,« řekl premiér. Podle něho je v sedmadvacítce ochota ostatních států se na financování podílet. Některé dotační programy už fungují, některé bude potřeba upravit a jiné zřídit, dodal Fiala.
Uvedl, že ČR patří k cílovým zemím příchozích a také ke státům, které migrační vlnu zvládají nejlépe. Podle premiéra má Česko největší počet registrovaných na počet obyvatel. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) česká společnost zkouškou prošla mimořádně dobře a náročnější situace ji teprve čeká. »O to důležitější bude udržet sociální smír. Ten bude opakovaně vystavovaný útokům populistů a těch, kteří budou šířit lži, smyšlené příběhy,« řekl po jednání tripartity ministr.
Odbory proti šeptandě
S vyvracením nepravdivých zpráv chtějí podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly pomáhat i odbory. Zprávy o propuštění českého pracovníka a přijetí ukrajinské uprchlice místo něj, které se začínají šířit, ověřují. »Nebyla to pravda. Budeme pomáhat s odbouráváním lží a smyšlených příběhů, které jsou součástí informační války,« řekl Středula. Míní, že ČR bude muset kvůli velikému počtu příchozích posílit zdravotnictví, školství či sociální zabezpečení. Předák dodal, že ale nesmějí být rozdíly v přístupu k uprchlíkům a v přístupu k českým potřebným.
Více než polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Řada mužů, kteří pracovali v ČR, se naopak vrátila do vlasti bojovat. Mnohé firmy rodinám svých ukrajinských zaměstnanců poskytují podporu. Zaměstnavatelé nabízejí volná místa. Uprchlíci s vízem ke strpění budou mít po přijetí projednávaného zákona volný přístup na český trh práce, pracovní povolení nebudou potřebovat. Podle expertů na integraci by Česko mělo využít vzdělání a kvalifikaci příchozích. Podle odborů by bylo užitečné, aby lidé hned při registraci v asistenčním centru svou profesi hlásili.
Hrozí nezaměstnanost?
Odbory a zaměstnavatelé žádají vládu, aby připravila pro různá odvětví nastavení pravidel pro využití kurzarbeitu. Požadují vytvoření vzorových nařízení s podmínkami, aby bylo v případě potřeby možné v EU získat potřebnou notifikaci a zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy zavést, řekli Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy (SP) Jaroslav Hanák. »Já jsem upozorňoval na to, aby kurzarbeit byl připraven, ne plošně, ale odvětvově nebo oborově, protože vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu už je na hraně nutnosti použití kurzarbeitu,« řekl Hanák.
»Přijetí zákona o kurzarbeitu jsme v minulém volebním období podporovali, ale od ostatních jsme se lišili v tom, že jsme v něm neviděli samospásný mechanismus, který bude lékem na krizi,« řekl Haló novinám předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska Stanislav Grospič. »Je to jedno z opatření, které může bezprostřední dopad krize oddálit či částečně zmírnit. Je však nutná pomoc státu ve formě ekonomických pobídek, aby se obnovila výroba nebo zaměstnanci převedli na jinou práci. Bude také třeba dbát, aby se uprchlíci nestali levnou pracovní silou, která vytěsní stávající zaměstnance.«
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Schválení Evropské komise tento nástroj ale nemá. Bez takzvané notifikace ho ČR nemůže využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. Česká strana vloni o povolení požádala, dosud ho nemá.
»Už vloni dávno před volbami jsme žádali, ať jsou připravena ‘slepá’ nařízení vlády pro různé typy odvětví,« uvedl Středula. »Je nutné se připravit. Ty nejkritičtější scénáře by mohly znamenat potřebu velmi rychlé aktivace (kurzarbeitu). Pokud nebudeme připraveni, tak bychom mohli ekonomiku dostat do situace, která není následně zvládnutelná,« dodal.
Nutná shoda tripartity
Podle zákona by se na spuštění kurzarbeitu musela nejdřív dohodnout právě tripartita. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby by pak stanovila vláda ve svém nařízení. Teprve s tímto předpisem bude možné o evropské povolení žádat.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem ČTK řekl, že Česko by v případě potřeby mohlo kurzarbeit spustit do pár týdnů. »Notifikace bude následovat až po nařízení vlády. Budeme pak postupovat tak, aby nařízení bylo do dvou týdnů notifikováno,« uvedl Jurečka. Dodal, že česká strana bude v EU vyjednávat i o případných kompenzacích pro zasažené sektory a firmy.
Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Souznění s Fialou
Zástupci odborů i zaměstnavatelů po tripartitě ocenili úterní návštěvu premiéra Fialy v Kyjevě. Podle Hanáka ukázala cesta do válečného území význam České republiky před předsednictvím v Evropské unii, kterého se Praha ujme v druhé polovině letošního roku.
Středula za návštěvu Fialovi poděkoval. »Chtěl bych vyjádřit poděkování za odvahu a dobrou značku pro ČR, kterou prokázal,« uvedl. Fialovo rozhodnutí navštívit Kyjev je podle něj přesně ukázkou toho, co je aktuálně potřeba. Naopak německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF ve svých příspěvcích o cestě premiérů Polska, Česka a Slovinska do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským poukazují na to, že státníkům pro jejich misi chyběl mandát Evropské unie. Pokládají si také otázky, zda cesta neohrozí mírová jednání s Moskvou či doposud jednotný postoj unijních států.
(ng)
