Třináct tisíc lidí žádá záchranu Moravské Amazonie

Ochranu ohrožených lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje požádalo ministryni životního prostředí ČR Annu Hubáčkovou v petici podepsaných 13 264 občanů. Veřejnost tímto vyzvala českou vládu a dotčené orgány k urychlenému zajištění náležité ochrany luhů Soutoku a ukončení hospodaření, které snižuje přírodní rozmanitost tohoto cenného území.

Zástupci petičního výboru za záchranu Moravské Amazonie předali ministryni petiční archy v prostředí lužní krajiny na Slovanském hradišti Mikulčice. Představili jí  konkrétní požadavky petice: ukončení intenzivního lesního hospodaření poškozující přírodní rozmanitost, vyhlášení sítě maloplošných chráněných území a vyhlášení chráněné krajinné oblasti. 

Ministryně Hubáčková přivítala tuto iniciativu místních občanů a vyjádřila záměr dořešit ochranu lužní krajiny Soutoku do konce volebního období současné vlády. Prioritu má dle ní vyhlášení maloplošných chráněných území. Následně preferuje vyhlášení chráněné krajinné oblasti, která umožní šetrnou péči o toto území. V tomto ministerstvo životního prostředí očekává součinnost resortu zemědělství i dalších dotčených orgánů.

Komplex lužních lesů, písčin a mokřadních ploch

Petice usiluje o záchranu jednoho z posledních českých komplexů lužních lesů, písčin a mokřadních ploch v nejjižnějším cípu Moravy. Toto území je dle vědců jedna z oblastí s největším druhovým bohatstvím ve střední Evropě. Proto bývá označováno jako Moravská Amazonie. Jde například o domov našich největších brouků tesaříka obrovského a alpského, orlů mořských a královských, čápů černých nebo vzácných modře zbarvených skokanů ostronosých. Roste zde i řada ohrožených rostlin jako bledule letní, ladoňka dvoulistá a vídeňská, pryšec bahenní nebo třeba až tři metry vysoká bylina mléč bahenní. 

Ochrana tohoto vzácného území není dlouhodobě řešena a hrozí, že zmizí staré porosty, pestrost krajiny i mnohé vzácné druhy rostlin a živočichů. Přesto, že území je na seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000, má řadu mezinárodních ocenění a Česká republika se k jeho ochraně zavázala, tyto přírodně nejbohatší středoevropské lesy stát spravuje především jako zdroj dřeva. I po desítkách let snah o ochranu, toto unikátní území  stále postrádá ochranu a postupně ztrácí svou jedinečnost. Ochranu Soutoku již dříve požadoval i otevřený dopis místních občanů či stanovisko odborných společností, které představují na šest tisíc vědců.

S ochranou nelze dále otálet

»Těší nás, že ministerstvo životního prostředí jeví o ochranu luhů Soutoku aktivní zájem a že se vláda zavázala k jeho ochraně v programovém prohlášení. S ochranou zdejší cenné přírody však už nemůžeme dále otálet. V uplynulých desetiletích tam ubyla více než polovina starých porostů. Pro mnoho vzácných druhů je tak téměř pět minut po dvanácté. Vyhlášení chráněných území a změna hospodaření je nutná neodkladně,« řekla iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok Anežka Bartošová.

»Ochrana tohoto území není nepřekonatelná překážka a ani neznamená konec hospodaření v místních lesích. Je třeba chránit před těžbou staré porosty, dokončit vyhlášení maloplošných chráněných území a ve spolupráci s ochránci přírody zavést způsob hospodaření, který zabrání destrukci cenných ploch na rozsáhlé holiny a bude ctít  přírodní, krajinné a další hodnoty tohoto jedinečného území,« popsal lesní inženýr a biolog Filip Šálek. 

»Nelze se divit, že se občané včetně mnoha místních obyvatel ozývají prostřednictvím petice. O ochraně lužních lesů Soutoku se mluví už 50 let. Reálně jsou dnes chráněny stěží dvě procenta území a stále zde převažují zájmy produkce dřeva nad udržitelností pestré a zdravé krajiny pro přírodu a místní lidi. V ochraně našeho přírodního dědictví bychom těžko hledali větší dluh,« uzavřel Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží v Mikulčicích.

(vž)