Stát bude letos hospodařit s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 280 miliard korun, v pátek večer podpořila v úvodním kole jednání Poslanecká sněmovna. Nyní už nelze základní parametry měnit, poslanci mohou jen přesunovat peníze uvnitř rozpočtu.
Návrh v prvním čtení podpořilo 103 poslanců vládní koalice. Stalo se tak po téměř jedenáctihodinové debatě, v níž návrh kritizovali zástupci ANO včetně bývalých ministrů i poslanci SPD. Obě opoziční hnutí podle očekávání hlasovala proti rozpočtu.
Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) považují rozpočet za úsporný a protiinflační. Podle prezidenta Miloše Zemana je rozpočet naopak proinflační a není prorůstový. Výhrady měl například kvůli škrtům v platbách do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce nebo snížení investic. Kritizoval také, že návrh neruší žádné daňové výjimky, které podle něj stát stojí 380 miliard korun. Vyzval členy dolní komory k obnovení vyššího zdanění příjmů fyzických osob, což by příjmy státu zvýšilo o 90 miliard.
To odmítl šéf státní kasy, proti plošnému rušení výjimek se pro náš list vyjádřila také bývalá šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). »Jsem přesvědčena o tom, že je potřeba udělat nějakou revizi daňových výjimek, ale určitě nerušit výjimky, které pomáhají rodinám s dětmi, nebo v sociální či zdravotní oblasti,« uvedla exposlankyně.
Protože Česká republika dosud nemá schválený rozpočet pro letošek, hospodaří od ledna v rozpočtovém provizoriu, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Rozpočet má nabýt účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. »Takže máme předpoklad, že rozpočtové provizorium by mohlo skončit nejpozději v polovině března a pak bychom už mohli hospodařit podle schváleného rozpočtu,« upozornil Stanjura. Vláda již dříve uváděla, že provizorium bude trvat nejdéle do konce března.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozpočtu vytkla, že nynější vláda pouze vzala původní návrh bývalého kabinetu a seškrtala v něm, co se dalo. Další politici ANO pak rozebírali jednotlivé oblasti rozpočtu podle svého zaměření. Vytýkali nedostatek peněz na jednotlivé účely nebo zpochybňovali vládou uváděné úspory.
Vláda škrtá na potřebných lidech
»Já si myslím, že rozpočet by hlavně neměla být hra s čísly, o které každý zasvěcený ví, že to není pravda,« prohlásil bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Škrty v rozpočtu jsou podle něj jenom na papíře. Pozastavoval se například nad tím, že v době zdražujících potravin nechává stát 65 korun denně na potravinové dávky pro vězně. »Já jsem slyšel dnes pana ministra Stanjuru, že chce štíhlý stát. Já jsem netušil, že začne zrovna vězni,« podotkl.
Jan Síla (SPD) uvedl, že návrh rozpočtu snižuje příliv peněz do zdravotnictví. Je podle něj jen těžko pochopitelné, proč se šetří na zdravotnictví, které je dlouhodobě podfinancované.
Snížení plateb státu do zdravotnictví kritizoval také předseda SPD Tomio Okamura. »Vláda škrtá na potřebných lidech, a naopak zvyšuje výdaje na nepotřebné politické trafiky,« uvedl.
Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) řekl, že nynější návrh rozpočtu je maximum možného a nešlo šetřit víc. »Je to pouze rozcvička na rozpočty v příštích letech,« uvedl. V dalších letech bude podle něj potřeba velkým tempem snižovat schodek a snížit podíl výdajů, které určují zákony. »Nepůjde to bez systémových změn ve zdravotním a penzijním systému,« poznamenal.
Rozpočet nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Rozpočtový výbor projedná jejich doporučení v úterý 1. března. Druhé čtení na plénu, kdy mají poslanci možnost přednášet své návrhy na přesuny peněz, má přijít na řadu v pátek 4. března. Závěrečné schvalování by se mělo odehrát ve čtvrtek 10. března. Poté zamíří k podpisu prezidenta. Zeman přislíbil, že i přes výhrady nebude rozpočet vetovat. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
(jad)
