Ve čtvrtek ministerstvo vnitra vydalo 7831 speciálních víz pro lidi přicházející k nám z Ukrajiny. Celkem je od začátku ruské operace dostalo 187 786 lidí.
Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na nahlášení od příjezdu do České republiky, se zaregistrovalo 102 341 lidí. Ve čtvrtek jich bylo 3711. Údaje zveřejnilo vnitro na Twitteru.
Nejvíce lidí dostalo speciální vízum minulý týden ve středu, bylo jich 17 325. Přes 15 000 víz dostali lidé také minulé pondělí a úterý. V dalších dnech se počet udělených víz pohyboval okolo 10 000, tento týden mírně klesl. Počet lidí nahlášených na cizinecké policii v posledním týdnu také klesá, důvodem ale může být prodloužení lhůty pro registraci ze tří na 30 dnů.
Lidí s uděleným vízem je stále nejvíce v Praze, podle statistik ministerstva vnitra jich je 45 191. Ve Středočeském kraji je nahlášeno 26 869 lidí, v Jihomoravském 17 889 lidí. Dalších 13 242 lidí je v Plzeňském kraji. V dalších krajích se počty uprchlíků pohybují pod 10 000, nejméně jich je ve Zlínském a Olomouckém kraji.
Vláda se ve středu dohodla s kraji na počtech uprchlíků, pro které budou zajišťovat ubytování. Přerozdělováni už jsou zájemci z Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje, kde docházejí kapacity. Například v Praze jsou podle posledních informací kapacity pro zhruba 27 000 lidí, ve Středočeském kraji pro asi 17 000 lidí.
Uprchlíky do jiných krajů převážejí hasiči. Podle mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavly Jakoubkové převezou zhruba 1300 lidí denně, celkem už zajistili převoz pro asi 19 000 lidí.
»Díky spolupráci s Českými drahami a Policií ČR máme již předem informaci, kolik uprchlíků překročilo hranice našeho státu, víme, z jaké jsou destinace a kam míří,« sdělila Jakoubková. Data jsou podle ní zpracována v Národním asistenčním centru pomoci Ukrajině a následně předávána do krajských center. Podle aktuálního stavu jsou pak lidé rozvezeni přímo do jednotlivých krajů. Pokud v některém z krajů dojdou v danou chvíli kapacity, je jejich převoz zajištěn centrálně.
O speciální víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení operace, ale například i ti, kteří v České republice žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit. Na cizinecké policii nemusí svůj pobyt ohlašovat děti do 15 let, podle posledních údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky zhruba čtvrtina.
Senát ve čtvrtek schválil a prezident Miloš Zeman vzápětí podepsal tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol. První zjednodušuje postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Podle další schválené předlohy budou moci příchozí z Ukrajiny pracovat bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Uprchlíci získají příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat finanční příspěvek. Zatím se počítá s 3000 korunami na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc.
Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna.
V4 posílá na uprchlíky milion
Mezinárodní visegrádský fond vyčlenil na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v zemích Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) milion eur (zhruba 25 milionů korun) v programu věnovaném nevládním či lokálním projektům, informovalo na Twitteru ministerstvo zahraničí.
Cílem výzvy je podle webu fondu pomoci zmírnit dopady války na uprchlíky přicházející z Ukrajiny a pobývající v zemích V4. Jde o posílení kapacit místních úřadů, veřejných institucí a organizací občanské společnosti, které poskytují potřebnou pomoc z hlediska zdravotních a sociálních služeb, a o zmírnění potenciálního napětí mezi uprchlíky a místním obyvatelstvem plynoucího z nedostatku informací, jazykových bariér a sociálních a ekonomických rozdílů.
O dotaci se mohou ucházet například místní samosprávy, školy, zdravotnické instituce nebo neziskové organizace registrované na území států V4 nebo na Ukrajině. Preferovány budou projekty s rozpočtem do zhruba 500 000 korun, finalizovány musejí být do konce letošního roku. Zájemci mohou podávat žádosti do 1. května.
Projekty mohou být zaměřené například na sociální a psychologický servis a asistenci, vzdělávání, volnočasové aktivity, pomoc se zaměstnáním nebo na zlepšení životních podmínek pro zranitelné skupiny obyvatel.
Fond vznikl v roce 2000, sídlí v Bratislavě a je zaměřen na podporu spolupráce nevládních organizací a občanské společnosti v rámci zemí V4 i v partnerských regionech Východního partnerství a západního Balkánu. Na začátku do fondu země V4 přispívaly 250 000 eur ročně, postupně se částka navyšovala. Od letošního roku státy přispívají 2,5 milionu eur (zhruba 62 milionů korun).
(cik)
