Sněmovna neumožnila širší debatu o opatřeních proti růstu cen potravin

132

Sněmovna neumožnila širší debatu o možných opatřeních proti růstu cen potravin. Zamítla návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu opozice, která chtěla slyšet, jak bude vláda situaci řešit. Před hlasováním mluvila jen pětice řečníků z hnutí ANO a z SPD s přednostním právem. Volali například po snížení daně z přidané hodnoty na potraviny a po omezení marží obchodních řetězců. Vystoupení trvala celkem přes dvě hodiny.

Nynější růst cen způsobilo podle prvního místopředsedy klubu ANO Jaroslava Faltýnka i snížení soběstačnosti Česka ve výrobě základních potravin. Vlády s účastí ANO tento proces podle něho aspoň zastavily. “Máme strach, že kroky současné vlády mohou pokles (soběstačnosti) opět nastartovat,” uvedl Faltýnek.

Vedle snížení daně z přidané hodnoty na potraviny podle něho ANO navrhuje regulaci marží obchodních řetězců a omezení jejich nekalých praktik, odklad změn v zemědělských dotacích nebo zvýšení potravinové rezervy ve státních hmotných rezervách. “Současná vláda vyhodnocuje, analyzuje, dává signály, ale okolní země začaly věci konkrétně řešit,” uvedl Faltýnek.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš označil české zemědělství za “úplnou katastrofu”, za níž mohou podle něho ODS a ČSSD při jejich vládních angažmá. Babiš, jenž své firmy podnikající i v zemědělství vložil do svěřenských fondů, poukazoval třeba na podle něho nespravedlivě dojednané podmínky pro české zemědělce při vstupu do Evropské unie nebo na umožnění prodeje půdy cizincům.

Hnutí SPD podle lídra Tomia Okamury prosazuje nulovou sazbu daně z přidané hodnoty na základní potraviny a zakotvení povinnosti dodávání elektřiny jednotlivcům i firmám za cenu odpovídající výrobním nákladům. Okamura opět obvinil vládu z toho, že “drakonicky” rostoucí ceny neřeší a žádné základní kroky obyvatelům nenabízí. “Inflační spirála není u konce, díky neschopnosti vlády roste,” prohlásil předseda SPD.

Šéf poslanců hnutí SPD Radim Fiala se pak opřel do zemědělské politiky Evropské unie a do zahraničních obchodních řetězců. “Obávám se, že bude ještě hůř. Že ceny potravin porostou exponenciálně, a co víc, že nebudou,” uvedl. Podle Fialy je nutná okamžitá podpora těch zemědělců, kteří jsou schopni navýšit výrobu potravin a naopak zrušit podpory do extenzivních výrob, které nic nepřinášejí.

“Jsme svědky nejvyššího růstu cen potravin od 90. let,” uvedla místopředsedkyně Sněmovny za ANO Jana Mračková Vildumetzová. Některé skupiny obyvatel, například samoživitelky a samoživitelé a senioři, jsou podle ní nuceny omezit nákup některých potravin, třeba masa.

Pro návrh programu mimořádné schůze pak hlasovalo 64 opozičních poslanců ze 149 přítomných zákonodárců. Koaliční členové dolní komory jej nepodpořili.

Sněmovna opět nedokončila první čtení novely zákona o významné tržní síle

Sněmovna ani nestihla ve vyhrazeném čase dokončit úvodní kolo debaty o vládní novele, která rozšiřuje působnost zákona o významné tržní síle i na menší podniky než dosud. Poslanci o ní poprvé začali jednat na začátku dubna, v pátek se k ní vrátili, ale ve 13:00 jednání přerušili. Stejně jako předtím poslanci opozičního hnutí ANO vyjadřovali své výhrady k návrhu a pochybovali o tom, zda novela zákon zlepší. Zákon má především chránit dodavatele potravinářského zboží do velkých obchodních řetězců.

Poslanec ANO Karel Tureček již minule navrhl vrátit zákon vládě k dopracování. Je to jen jiná forma zamítnutí. Již dříve řekl, že pokud novela zákona projde v navrhovaném znění, zhorší postavení firem působících v zemědělském a potravinářském řetězci. Poslanec ANO David Pražák řekl, že zákon neřeší mezinárodní obchodní řetězce, kde se nekalé praktiky vyskytují.

Poslankyně a poslanci ANO také vyzývali ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), aby v rozpravě vystoupil a odpověděl na jejich dotazy. Vyzvala ho k tomu třeba předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. “Mě by to hrozně zajímalo jaký máte hlas,” řekla a podotkla, že to řekla na odlehčenou. “Hlas má příjemný. Proč nemluví, nevím,” uvedla její stranická kolegyně Margita Balaštíková. “Pokud děláte funkci, na kterou nemáte, tak se té funkci vzdejte,” doporučila mu poslankyně ANO Berenika Peštová. Předseda zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) uvedl, že k tomuto tématu svolal pracovní jednání, kam pozval i poslance ANO. Podle něj ale této příležitosti nevyužili.

Podle vládního návrhu, který vychází z evropské směrnice, mají mít nově významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Ze zákona v případě jeho schválení zmizí dosavadní ustanovení, které definovalo významnou tržní sílu.

Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významná tržní síla se nově bude posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.

Vláda navrhovala, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně v prvním čtení. Tento postup vetovaly opoziční kluby ANO a SPD. Schillerová to zdůvodnila potřebou podrobné debaty ve výborech. Zatímco ANO navrhlo prodloužit lhůtu pro projednání zákona ve výborech o 20 dnů, zpravodaj a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ji chce naopak o 30 dní zkrátit.

Fiala: V čelení hybridním hrozbám navazujeme na Babišovu vládu

Nynější koaliční kabinet navazuje v čelení hybridním hrozbám na kroky předchozí vlády Andreje Babiše. Při sněmovních interpelacích to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něho jde o jednu z mála oblastí, v níž je návaznost možná. Fiala také znovu zdůraznil, že vláda plně respektuje svobodu slova.

Fiala reagoval na dotazy předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO), které se týkaly právního základu boje s dezinformacemi, zejména blokování soukromých webů. “Pokud chcete být premiérem právního státu, nemůžete tuto situaci promlčet,” řekl Vondráček, podle něhož v této záležitosti existuje právní vakuum.

Ministerský předseda poukázal na akční plán čelení hybridním hrozbám, který přijala ještě Babišova vláda. Jedním z úkolů je podle Fialy příprava změn zákonů pro posílení možností čelit dezinformacím. “Na tom pracujeme…S potěšením konstatuji, že tady navazujeme na kroky předchozí vlády,” uvedl premiér bez bližších podrobností.

Dezinformační weby podle něho vypnul správce serverů CZ.NIC. V další interpelaci Vladimíra Zlínského (SPD) reagoval Fiala slovy, že se nejednalo o média, ale o weby ve službách Ruské federace. “Je třeba vypnout některé kanály, které nemají s médii nic společného,” prohlásil. Sdružení CZ.NIC však oznámilo, že by mohlo na konci května přestat blokovat osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pominuly totiž důvody jejich pozastavení. Pro případné pokračování blokace bude požadovat příkaz soudu, policie nebo kompetentního orgánu státu, sdělilo sdružení v tiskové zprávě.

Fiala se také ohradil proti tomu, že Zlínský ve svém dotazu citoval z Charty 77 a z bývalého disidenta a prezidenta Václava Havla. Srovnávat totalitní režim s demokratickou společností je podle Fialy nehorázné. “Tady není žádná vládnoucí ideologie, jeden světový názor. Používat argumenty Charty 77 ke kritice současné situace pokládám minimálně za nepřípadné,” řekl.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se později ohradil proti tvrzení dalšího poslance SPD Jana Síly, že vláda zavádí cenzuru, jejímž jediným cílem je obrana před “pravdivou takzvanou dezinformací”. “Tohle je přesně ono, tohle je podávání informací bez jakéhokoliv ověření,” uvedl ministr na tvrzení o zavádění cenzury.

(čtk)