Patnáctý ročník celostátního setkání odborníků z pestré palety profesí na téma Hospodaření s vodou v době sucha i v době povodní se konal v Brně. Zaznělo na něm, že situace v hospodaření s vodou je vážnější, než si myslíme. Také slova starověkého klasika: »Vodu doceníme, až nám vyschne studna!«
Povodí řeky Dyje bylo odvěků výsušným územím, kde je nutné s touto životodárnou tekutinou dobře hospodařit. Z tohoto povodí ročně odtéká do řeky Moravy a pak do Dunaje a Černého moře v průměru 1,3 miliardy metrů krychlových srážkové vody. Vloni to bylo jen 40 procent tohoto množství. Do podzemních pramenišť se ročně prosákne vrstvami hornin asi 40 procent z množství meteorologických srážek, vloni jen 15 procent. Skutečnost, že ve vodovodu je vody zatím dost, je výsledek vzájemné výpomoci trubních soustav z míst jejího dostatku do území s jejím málem.
Michal Servus, vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP ČR, uvedl, že se pracuje na ústavní ochraně vody, na regulích šetrného využívání přírodních zdrojů vody. Suché lokality mají vypracované tzv. suché plány, tedy postupy při extrémně suchém počasí. Z pléna zazněla výhrada: Proč ministerstvo zemědělství dotuje zemědělce, kteří svojí prací znečišťují povrchové vody umělými hnojivy či zvířecími exkrementy, které prosakují až do podzemních pramenišť a znehodnocují je? »To není udržitelný stav!« znělo z posluchačských řad.
Podporují hledání zdrojů vody
V minulosti resort podporoval budování vodovodů a kanalizací. Nyní se podpora soustřeďuje na hledání zdrojů vod (vrty) a zadržování vody v krajině (obnova rybníků, stavby jímek na záchyt střešní dešťovky např. pro splachování WC místo cennou vodou pitnou a třeba pro zálivku zahrady). Pomoc plyne i malým obcím, které nemají aparát odborníků ani peníze na vypracování aktuálních vodohospodářských projektů a pak na jejich realizaci.
Zástupci firmy pro termální snímkování vody v terénu zjišťují nejen únik tepla z domů, ale i kudy a kam z nich tečou jedovaté splašky – např. v Kladně a napříště v Mladé Boleslavi. Termokamerou vidí i nelegální výpusti tekutého odpadu do blízkého potoka, řeky, nádrže či do houští keřů, což přebírá k řešení vodoprávní orgán. Jiná agentura na Labi dokumentuje vodní výpusti průzkumem z lodi. Zjišťuje, že vodoprávní orgán ví dle dokladů pouze o každé třetí výpusti. Dvě třetiny z nich je utajených, nelegálních. Náprava a zavedení pořádku potrvá desítky let.
Do roku 2050 stoupne průměrná teplota o dva stupně!
Účastníci setkání v Brně vyslechli informace, že do roku 2050 stoupne průměrná teplota v ČR proti současnosti o dva stupně Celsia. Množství meteorologických srážek se podstatněji nezmění. Avšak přibude přívalových srážek s 20 až 50 litry vody na jeden metr čtvereční v jednom dni. Naopak období sucha budou častější a intenzivnější.
Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, který je zároveň předsedou komise Rady AKČR pro zemědělství a venkov, sdělil, že 94 procent obyvatel jeho kraje užívá veřejné vodovody, ostatní mají studny. Hlavně skupinové vodovody je nezbytné propojovat k budoucí vzájemné výpomoci. Sucho postihlo v roce 2015 Jesenicko. Kraj vypracoval studii opatření a rozdal ji představitelům obcí, příliš se z ní dosud do praxe nedostalo. Nejvíce snad to, že vodohospodáři převádějí potoky a říčky z přímých vodotečí zpět do starých koryt se zákrutami, aby zadrželi víc vody v krajině.
Splašky obsahují dusík
První náměstek jihomoravského hejtmana Lukáš Dubec připojil, že dle memoranda s Krajem Vysočina z roku 2021 oba regiony spolupracují na řešení projektu Čisté povodí Svratky. Jde o to, aby se do Brněnské přehradní nádrže dostávalo přítoky z krajů Jihomoravského a Vysočina, zčásti i Pardubického, co nejméně fosforu a dusíku, což jsou základní živiny lidskému zdraví škodlivého vodního květu – zelených řas sinic. Fosfor nejvíce pochází z pracích i mycích prostředků a umělých hnojiv. Dusík obsahují zvířecí farmářské i lidské splašky přitékající do vodotečí. Mnohé čistírny odpadních vod je potřeba technologicky draze modernizovat, ale kde by na investice vzaly obce peníze? Jihomoravský kraj i město Brno investují např. do chemického srážení fosforu do podoby neškodných vloček v místech přítoku Svratky do přehradní nádrže. Zejména však do budování ke dnu ukotvených podvodních věží, které probublávají a okysličují vrstvy stojaté vody v zátokách. Účinné jsou věžové podvodní míchače téměř nehybných vodních vrstev v přehradních zátokách, což účinně nabourává životní podmínky sinic!
Sinice v teplé, málo okysličené vodě, a vůbec v prostředí s nedostatek kyslíku masivně likviduje v parném létě rybí osádku. Třeba v Dyji uhynulo vloni 42 tun ryb kvůli nedostatku vody v korytě, nedostatku kyslíku v teplé vodě a dostatku jedovatých chemikálií či splašků v korytě. Kde to jde, vodohospodáři se snaží těmto ekologickým haváriím předcházet řízeným vypouštěním přehradní vody do toku pod hrází, aby ve vysychající řece zbylo alespoň základní hygienické minimum životodárné tekutiny.
(vž)
