Evropská komise je pro zařazení jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovala mj. ČR. Plány Bruselu, který chce dát investorům návod, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze, ale kritizují mj. některé ekologické organizace.
»Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích,« píše se v tiskové zprávě EK.
Komise dá podle návrhu zelený status těm novým blokům jaderných elektráren, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. To by ČR umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.
Podle ministryně životního prostřední Anny Hubáčkové možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní ČR postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Návrh Evropské komise přivítal i bývalý premiér Andrej Babiš. »Je to věc, která je pro nás důležitá. Není možné, aby jádro a plyn byly energie, které by nikdo nechtěl financovat. To by pro nás byla katastrofa,« řekl Babiš.
Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale celosvětově ještě není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva (jako první s řešením přišel Rosatom, což Západu nevoní), stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila. Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly země jižního a východního křídla Unie, a zejména Německo, největší země sedmadvacítky, která plánuje do konce letošního roku skoncovat s výrobou elektřiny z jádra. Zemní plyn vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce z Ruska.
Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 % obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle agentury DPA nepravděpodobné.
Nejvíc proti křičí Rakousko, které hrozí žalobou, a rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede »k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima«.
Návrh Evropské komise odmítají i některé další ekologické organizace. »Pokud bude Evropská unie považovat jadernou a plynovou infrastrukturu jako udržitelný zdroj energie, dá tím státům svolení ke greenwashingu (šíření dezinformací ohledně snahy o ochranu životního prostředí) a k nesmyslnému utrácení veřejných peněz na obrovské a drahé projekty, které nás uzamknou v současném fungování energetiky,« uvedl podle ČTK mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek.
Naopak populistický předseda vládní krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini se nově vyslovil pro návrat Itálie k jaderné energii. Strana je podle něj připravena sbírat podpisy pro referendum, které by tento krok umožnilo, informují tiskové agentury…
(rj)
