Putinovy ceny?

Inflace nejhorší v polistopadových letech

S následky války na Ukrajině s Ruskem se Česká republika bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) potýkat měsíce, možná roky. Zdražování různých komodit nazval v diskusním pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové po ruském prezidentovi Putinovy ceny.

»O život se Češi bát nemusejí vzhledem k tomu, že je stát součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, čelí ale zdražování a uprchlické vlně. Uprchlická vlna, která dosud do ČR přivedla na 200 000 uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce,« řekl Fiala s tím, že konflikt má na ČR přímé i nepřímé dopady, zdražuje se a republika čelí »neuvěřitelné uprchlické vlně.«

»To jsou věci, se kterými se musíme vyrovnávat, pocítíme to všichni, budeme se s tím vyrovnávat příští měsíce, možná roky,« uvedl. Zdražování je podle něj přímým dopadem politiky Ruska, ČR tak bude ve spolupráci s Evropskou unií hledat nový energetický mix. Zmínil, že ruský plyn tvoří v české energetice méně podstatných osm procent, do budoucna je ale třeba, aby i toto procento klesalo. Ruská ropa tvoří zhruba polovinu české spotřeby. Je podle něj třeba chovat se racionálně. »Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích, země musejí ale žít dál,« uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit.

Ruka trhu opět selhala

»Vždyť nám přece ještě nedávno představitelé těchto stran tvrdili, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu. A ta opět selhala. Výše marže přece je svobodným rozhodnutím podnikatele – v tomto případě pumpaře. I když se mi jejich praktiky samozřejmě nelíbí. Já na rozdíl od vládních činitelů nejsem pokrytec, protože jsem výši marží kritizovala už dávno předtím. A to i u obchodních řetězců, které mají na některých druzích zboží přirážku i přes 100 %. I pokud se na to podíváme obecně, tak české zákazníky obchodníci v průměru obírají víc než ti němečtí nebo rakouští.

Statistiky – dokonce ty, které si nechávají dělat bankovní domy – dlouhodobě ukazují, že třetina domácností má problém vyjít se svými příjmy. To nelze přejít mávnutím rukou a mlčením. Právě tito lidé totiž pocítí extrémní zdražování jako první. U těchto rodin nemůžeme mluvit o žití, jen přežívání.

Inflace v lednu, tedy bez vlivu ukrajinského konfliktu, vyšplhala na neskutečných 11,1 %. Únorová a březnová čísla podle mě budou ještě mnohem horší – srovnatelná s těmi nejhoršími polistopadovými roky. A vláda? Opět nic. Ticho,« zlobí se předsedkyně ÚV KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.

»Pomoc« vlády

Premiér vyzval lidi, aby nekupovali pohonné hmoty do zásoby, protože to podle něj zvyšuje jejich cenu. Země má podle něj zásoby ropy na 90 dní. Obhajoval kroky, které tento týden přijala vláda a které podle něj odstranily důvody zdražování pohonných hmot. Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Fiala ale odmítl některé návrhy opozice například na snížení DPH či zastropování cen. Podle něj stát pomůže těm, kteří se dostanou do problémů, ale nemůže pomoci všem. Plošná opatření podle Fialy v důsledku zaplatí nejvíce střední třída.

Ale zpět k »pomoci« vlády. »Přimícháváním biosložky, respektive jejím zrušením, si vládní strany vyřizují účty s A. Babišem, ale reálný dopad na cenu PHM je sporný. Zrušení silniční daně se dotkne jen části podnikatelů využívajících vozidlo pro podnikatelskou činnost. A že i jim by to nějak zásadně pomohlo, se rovněž říct nedá, protože roční sazba se pohybuje od nuly až do nějakých osmi tisíc korun. To je v současné situaci jedna až dvě nádrže.

Co je ovšem nejdůležitější – podle našich odborníků – lze i tyto velmi chabé náplasti realizovat až od 1. července (v nejoptimističtějším scénáři), protože musí dojít nejprve ke změně zákona. Tohle, co předvedla pětikoalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN, je k smíchu. Nebo spíš k pláči. Pomoc českým lidem ze strany vlády je opět nulová. Na rozdíl například od Polska, kde snížili daň na PHM, nebo Maďarska, kde ceny zastropovali,« zdůraznila Konečná.

Řešili to i »u Moravců«

Že ke krokům, které vláda schválila, bude nutná novela zákona o silniční dani, se probíralo i v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Šéfka opozičního klubu ANO Alena Schillerová se domnívá, že je zrušení přimíchávání bioložek neproveditelné. Předseda poslanců SPD Radim Fiala ve stejném pořadu řekl, že se navíc obává, že zhruba dvě koruny, které stojí přimíchání biosložek, si prodejci či distributoři ponechají a výsledná cena pohonných hmot se nesníží. Byl by spíše pro zastropování cen pohonných hmot či snížení DPH. Také Schillerová se vyslovila pro zastropování cen, podle ní touto cestou šly i jiné evropské země. Doplnila, že její klub tento týden podal poslanecký návrh na snížení DPH na pohonné hmoty na nulu.

Premiér Fiala v pořadu CNN Prima News na dotaz moderátorky bez bližších podrobností uvedl, že vláda chystá další opatření. Nechtěl odhadovat, na kolik by mohla vystoupat cena nafty, která i v sobotu zdražila na 49,53 koruny za litr. Průměrná cena benzinu v Česku naopak poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu klesla, a to o 14 haléřů na 47,12 koruny za litr. Pokud bude Evropa postupovat společně, je schopna podle Fialy ceny dlouhodobě snižovat.

Masivní uprchlická vlna

Masivní uprchlickou vlnu, kterou vyvolal ruský vpád na Ukrajinu, zažívá ČR poprvé ve své historii. Podle aktuálních údajů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v ČR zaregistrováno přes 78 000 uprchlíků a ministerstvo vnitra vydalo na 133 000 víz, reálný předpoklad počtu uprchlíků v ČR je ale 200 000. V minulosti přijala ČR (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230 000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185 000 uprchlíky.

(zmk)