Při nedostatku plynu a dodávky elektřiny na trhu a při případném blackoutu zabezpečí klíčový provoz Tepláren Brno Červený mlýn nouzové dodávky tepla pro více než 100 000 domácností, podnikům i institucím. Připravuje se na situace, jako je vyhlášení stavu nouze v plynárenství a zastavení distribuce zemního plynu, nebo úplný či částečný rozpad elektrizační soustavy, kdy by bylo nutné rychle obnovit integritu sítě a zajistit energetické napájení odběratelů. Z nuly do plného výkonu naběhne dle pokynu České přenosové soustavy (ČEPS) do 15 minut.
»Červený mlýn je díky kombinované výrobě tepla a elektrické energie v těchto plánech nezastupitelný,« uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková při své návštěvě a doplnila: »Doufám, že se žádná z možných hrozeb nenaplní, ale nebereme je na lehkou váhu. V souvislosti s děním na Ukrajině neustále průběžně situaci sledujeme a po nedávném jednání našeho krizového štábu jsem ustanovila ještě pracovní skupinu, která se pravidelně schází a vyhodnocuje možná řešení tak, abychom byli připraveni.«
»Červený mlýn je nejmodernější z našich velkých zdrojů a jeho vybavení stále inovujeme. Turbína, která nyní prochází pravidelnou generální opravou, zabezpečuje dodávky tepla, může významně přispět pro zajištění tzv. startu ze tmy anebo také pro provozování lokálního ostrova elektrizační soustavy,« řekl generální ředitel společnosti Petr Fajmon. Červený mlýn řadí mezi tuzemskou technologickou špičku a obstojí v porovnání se zahraničím. »Před časem jsme zde instalovali akumulační nádrže, umožňující uskladnění tepla v horké vodě a jeho následnou distribuci v čase odběrových špiček. I to je důležité pro ekonomickou optimalizaci výroby tepla. Součástí provozu je rovněž elektrodový kotel, který v případě požadavku ČEPS odebere elektrickou energii z distribuční sítě. Teplo vyrobené elektrokotlem je uloženo do akumulátoru tepla a následně využito k vytápění,« přiblížil kouzlení s energií Fajmon. Jsou zde také dva nové tzv. špičkovací a záložní horkovodní kotle. »Ty by byly v budoucnu při nedostatku zemního plynu schopny zabezpečit výrobu tepla z lehkého topného oleje. Příští rok pak chceme instalovat bateriovou akumulaci elektrické energie, která bude sloužit pro uložení elektřiny vyrobené z fotovoltaické elektrárny. Její stavbu zahájíme na Červeném mlýně ještě letos. Tím se snažíme omezit rizika případného blackoutu či jiných krizových stavů,« vysvětlil generální ředitel Tepláren Brno.
Vrcholí generální oprava spalovací turbíny
Je to její čtvrtá plánovaná generální oprava za třiadvacet let. Pracuje na podobném principu jako letecký motor. Zajišťuje polovinu dodávky do brněnského systému centrálního zásobování teplem. Oprava turbíny s výkonem 70 MWe trvá od 16. dubna do 29. června. Za rok vyrábí přibližně za jednu miliardu korun teplo a za jednu miliardu korun elektřinu. Pro Brňany je to dost, avšak v porovnání s třeba s Jadernou elektrárnou Dukovany je to jedna šedesátina výkonu Dukovan. Odborníci společnosti Siemens rozebrali zařízení plynové turbíny v Červeném mlýně na součástky, které kontrolují, čistí a prostřednictvím defektoskopie odhalují i možná mikroskopická narušení. »Přirovnání, že jde o hodinářskou práci ve velkém, je poměrně trefné. Nejdůležitější operací je instalace rotoru a ložisek, kdy montéři musí pracovat s přesností na setiny milimetru,« uvedl správce provozu Červený mlýn Petr Janouš. Generální oprava stojí na 300 milionů Kč.
»Lopatky turbíny chceme ošetřit speciální vrstvou, která prodlouží jejich životnost. Teplota, kterou musí zvládnout, dosahuje totiž téměř 1350 stupňů Celsia,« upozornil ředitel správy zdrojů a sítí Tepláren Brno Ing. Tomáš Weigner. Po letošní generální opravě se prodlouží současný servisní interval o 8000 hodin, což přinese výrazné snížení budoucích servisních nákladů. »Technici tam instalují také 24 nových zdokonalených hořáků, které umožní turbíně najet na požadovaný výkon do 12,5 minuty z dosavadních patnácti minut a plnit tak současné požadavky služby výkonové rovnováhy,« doplnil generální ředitel Fajmon. Změny evropské legislativy se promítly i v sekundární regulaci v reálném čase, kdy se snižuje čas poskytnutí potřebného elektrického výkonu ze současných 10 minut na 7,5 minut a následně v roce 2025 klesne požadovaný čas na pět minut.
(vž)
