Problémy zdravotnictví dneška a jak dál – to byl obsah tradičního Diskusního čtvrtku, které pro zájemce v jihomoravské metropoli tradičně připravuje Ideově-výchovná komise Městského výboru KSČM v Brně. Vedení debaty se přitom ujala primářka oddělení následné péče Nemocnice v Hustopečích na Břeclavsku MUDr. Jitka Suská a technicko-hospodářský pracovník Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje ing. Václav Fišer.
Pro týdeník Naše pravda Jitka Suská uvedla, že hlavní problém současného jihomoravského zdravotnictví je plánovaná privatizace tohoto oboru, tedy zařízení v majetku kraje. Jeho sedm příspěvkových organizací – nemocnic v majetku Jihomoravského kraje se má sloučit do jednoho velkého majetkového celku – akciové společnosti, která je ze zákona povinná vytvářet finanční zisk. Do této a. s. vstoupí soukromý subjekt.
Levicově smýšlející občané nechtějí připustit, aby se příspěvkové organizace-nemocnice změnily na podnikatelský holding, protože na to doplatí občané a pacienti kraje. Také úsporně finančně ohodnocený personál, který se bude snažit tyto nemocnice opustit a jít za lepším živobytím. Už nyní trpí nedostatkem sester i lékařů, tento stav zmírňují věkově přesluhující lékaři senioři.
Doktorka Suská dále připomenula, že politická levice, která rozhodnutím voličů není v zastupitelstvech Jihomoravského kraje ani Brna, alespoň organizuje podpisování odborářských peticí proti privatizaci zdravotnických zařízení. Jednalo o tom Zastupitelstvo Jihomoravského kraje, které konečné rozhodnutí odsunulo na své únorové rokování. Vhodnost tohoto řešení má prozkoumat komise, která prý najde vhodnou formu vlastnictví zdravotnických zařízení.
Ideální stav: klid na práci lékařů
Primářka Suská si představuje ideální zdravotnictví takové, ve kterém bude mít klid na svoji práci a k tomu vhodné zázemí. Nikoliv aby jí někdo diktoval, čím má a čím nemá léčit, jak má léčit, kam může a kam nemůže poslat pacienta atd. To je přesně to, jaká je praxe v holdingových společnostech. Akciové společnosti, které nejsou schopny vytvářet zisk, se mají zlikvidovat v konkurzu. Pacient je v nich předmětem podnikání, dostane jen to nejlevnější, nejméně nákladné. »Finančně drahého pacienta nebrat, ať si ho léčí někdo jiný ve státním zařízení. Systém finančně rozvráceného zdravotnictví je v ČR velmi zvláštní,« podotkla.
Záchranář Václav Fišer uvedl, že po 35 letech devastace veřejné správy ČR se »potácíme ke stavu, kdy cíleně rozpouštíme poslední dosud ucelenější systém, který ještě funguje, zvaný zdravotnictví«. To se má roztrhat na kusy, rozprodat a vytěžit z něj privatizační zisk.
Jak by, podle něj, mělo dobře fungující zdravotnictví vypadat? Velmi dobrý model fungoval v praxi 80. let minulého století v podobě okresních a krajských ústavů národního zdraví. Ty řídilo ministerstvo zdravotnictví jakožto ústřední orgán státní správy, zodpovědný za zdravotnictví. Základ tohoto systému tvořili praktičtí lékaři, kteří měli ordinace v každé obci. Našlo se tam i místo pro pediatry, protože vesnice byly plné dětí. To proto, že fungovalo zemědělství, přidružené výroby, vesnický drobný průmysl a další pracovní místa pro mnoho lidí, o které bylo potřeba se po zdravotní stránce starat. Vesnické ordinace měly zdravotnický personál, o což se staral stát, který vše jednotně řídil podle zákona o péči o zdraví lidu.
Po změně režimu v roce 1989 se tento systém rozpustil a tzv. reforma zdravotnictví rozdělila původně jeden společný zákon na zákonů několik: Zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o zdravotnické veřejné službě, zákon o zdraví lidu, zákon o zdravotním pojištění a zákon o speciálních zdravotních službách. Do těchto zákonů se roztříštila dosavadní jednotná zdravotní péče. »Jestliže má nastat náprava současného nevyhovujícího stavu, je nutné působit přes obce na zastupitele kraje, aby nedopustili chystanou transformaci. Tedy rozpuštění dosud ještě fungujícího kvazisystému na akciovou společnost,« zdůraznil Fišer. Systém by se pak rozpadl na jednotlivé poskytovatele zdravotnické péče, samostatně podnikající podnikatele s vytvářením zisku. »Je potřeba je alespoň udržet v houfu v holdingu,« dodal. O to usilovala už v roce 2020 Strategie rozvoje zdravotnictví Jihomoravského kraje. Myšlenka s představou, že místo samostatných zdravotnických podnikatelů vytvářejících zisk bude kraj vlastnit své příspěvkové organizace, je stará deset či patnáct let.
Není přípustné, aby zdraví bylo záležitost soukromníků!
Současní kormidelníci resortu prosazují, aby vlastníci zdravotnických zařízení byly soukromé osoby. To přesto, že Ústava ČR neumožňuje přenést odpovědnost za poskytování zdravotní služby na soukromé osoby. Garantem této služby je stát. Na úrovni krajů se o ni může stát postarat tak, že v přenesené působnosti ji vloží na bedra regionů. Péče o zdraví lidu ale zůstane záležitostí státní správy. Není přípustné, aby zdraví bylo záležitost soukromníků!
Již dnes fungují soukromé společnosti – zdravotní pojišťovny, kterým stát svěřil veřejné peníze. K zachování systému poskytování zdravotní péče je nutné vrátit se k tomu, co už desítky let prosazuje KSČM – spojení zdravotních pojišťoven v jedinou. Tím vznikne záruka toho, že správce státních peněz povinně vybraných na daních, tedy stát, bude garantovat poskytování služby a pojišťovna to bude platit. Nikoliv jak je to dnes, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR se kvůli finančním potížím vymlouvá na pojišťovny a zdravotní pojišťovny se vymlouvají na ministerstvo, dodali oba lékaři.
Připravenost na mimořádné události nízká
Fišer jako krizový manažer záchranky konstatoval, že připravenost zdravotnictví na mimořádné události velkého rozsahu, např. na válku, je špatná. Vše je podřízeno mocným výrobcům léčiv. Zdravotnictví je prostředek velkého výdělku. Lékárny mají marži až třetinu ceny toho, co prodají. Manažeři resortu nechápou, že by měli umět řídit krizové zdravotnictví se zajištěním dostatku zdravotního materiálu s dostatkem zdravotnického personálu, který i v poměrně klidné době citelně chybí. Ministerstvo k tomu důslednou koncepci nemá. To přesto, že stát je garantem poskytování zdravotní péče v míru i za války.
(vž)
