Přímá volba prezidenta vyvolává větší zájem lidí o politiku. Nosnou silou jsou v tomto směru mimo jiné i emoce, což podtrhují i poslední dny před druhým kolem prezidentské volby. S nadsázkou lidé vědí víc o tom, který kandidát má raději psy a který kočky, než jaký je jejich politický program.
Emocionální stránka voleb v poslední době nabývá jinou kvalitu i v rámci politického konfliktu mezi populismem a antipopulismem, což se ale pozitivně odráží na volební účasti, říká politoložka Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů emocí a systémových rizik – SYRI Lenka Hrbková.
»Hodně vnímáme strany tohoto sporu jako nepřátele, jako ohrožení našeho způsobu života, budoucnosti, politické kultury nebo přímo demokracie. A tím pádem se emoce vlastně stávají často úplnou podstatou politického konfliktu jako takového. A to je něco, na co jsme dřív nebyli zvyklí,« uvedla Hrbková.
Podle politoložky už dlouho platí, že všechny volby jsou tak trochu show. Celosvětově dochází k personalizaci politiky. »Větší pozornost zkrátka věnujeme politickým osobnostem bez ohledu na to, jaký typ voleb to je nebo jaký je volební systém. Prostě nás víc zajímají. A s tím samozřejmě souvisí i nové kanály komunikace na sociálních médiích atd., kde se zároveň privatizuje politický život a kandidáti se nám snaží představit, co nejvíc jako lidé. To vše přispívá k tomu, že se z voleb stává show,« uvedla Hrbková s odkazem např. na »flanelovou košili« Petra Pavla.
Roli emocí ve volbách vnímá vědkyně jako poměrně zajímavou. »Emoce jsou psychologicky velmi důležitá součást našeho rozhodování. Jsou to jednoduše vstupy do našeho rozhodovacího procesu. Následují naše první impulzy a hodnocení jednotlivých kandidátů, které často ovlivní, jak přistupujeme k jejich dalšímu posouzení. Jinými slovy to, jakým způsobem budeme hodnotit třeba jejich kompetence, už může být trochu zkresleno tím, že nám ten či onen kandidát nebo kandidátka prostě přijde méně sympatický,« uvedla Hrbková.
Aktuální prezidentská volba se vymyká vysokou volební účastí, která se obecně zvyšuje, když je ve společnosti intenzivní pocit toho, že jde »o hodně«. »A je zřejmé, že tato skutečnost do nějaké míry souvisí s emocionálním vyzněním základního konfliktu mezi dvěma pomyslnými tábory, které se v rámci prvního kola vygenerovaly. Už samotný pocit ohrožení nebo potenciálního ohrožení z vítězství druhého kandidáta může být dostatečně mobilizační,« uvedla Hrbková, která se v rámci SYRI podílí na výzkumu polarizace společnosti.
Ze sběru dat, které vědci SYRI ještě před prvním kolem udělali, vyplývá, že jsou voliči, kteří volí kandidáty podle toho, jestli je mají, nebo nemají rádi. »Ukazuje se, že se mnohem méně chtějí bavit o politice s lidmi, kteří volí kandidáty, které nemají rádi, nebo že by jim vadilo mít takového voliče ve své rodině. Dokonce lidem vadí představa, že se by jejich potomek oženil nebo provdal za podporovatele kandidáta, kterého nemají rádi,« uvedla Hrbková s tím, že témata jdou v našem specifickém kontextu prezidentského úřadu a přímé volby mírně stranou. Spíše slouží k tomu, aby si voliči utvořili názor na osobnosti kandidátů. Show kolem voleb má jeden pozitivní výsledek, a to je obecné zvýšení zájmu o politiku, což celkově posiluje pozitivní vztah občanů k demokracii.
(vž)
Vášně před brněnskou radnicí.Křiklounů habaděj. FOTO – Lenka HRBKOVÁ
