Písní práce zahájilo v sobotu 2. dubna své jednání 41 delegátů krajské konference jihomoravské organizace KSČM. Na svém jednání se zabývali několika aktuálními okruhy činnosti, jimiž celá strana v současné době žije.
Jedná se především o přípravu dvou základních dokumentů, které by měl projednat květnový XI. sjezd strany a jež se týkají připravovaných změn ve Stanovách KSČM a otázek programového směřování strany. Toto téma, stejně jako přístup k ekonomickému zajištění činnosti strany v příštím období, rezonovalo v podstatě všemi přednesenými diskusními příspěvky. Dalším velkým tématem byla příprava na komunální i senátní volby v letošním roce, volby prezidenta ČR v příštím roce, ale i příprava na krajské volby v roce 2024.
V diskusi zaznělo celkem 18 diskusních vystoupení od 12 delegátů a dvou hostů. Jako první se ujal slova místopředseda ÚV KSČM Leo Luzar. Uvedl, že strana stojí na hranici své existence, snaží se řešit ekonomiku a personální věci, programové záležitosti. Je třeba, aby strana dokázala využít dnešní situaci ve společnosti, najít vlastní přístup k boji s chudobou, jež ohrožuje život stále většího množství občanů republiky a její vlastní rozvoj. Strana v tomto směru změnila způsob své práce (týdenní informace Kateřiny Konečné, vlastní propagační materiály a další). Má potřebná řešení, která jsou ovšem dlouhodobá, vyžadující systémovou změnu. Společnost je na hraně své snášenlivosti držet a podporovat tento systém, především s nastupující energetickou a potravinovou krizí.
Pokud se týká programové přípravy XI. sjezdu, je Jihomoravský kraj jedním z mála, jehož zástupci se do této práce zapojili, většina konkrétních připomínek byla zapracována. Při přípravě komunálních voleb je třeba navázat na dobré výsledky našich starostů, zde ÚV nemůže pomoct, je třeba vycházet z konkrétních podmínek.
Postřehy z diskuse
Zdeněk Zimola uvedl, že strana má dnes závažnější problémy než řešit úpravu stanov. Okresní konference Brno-venkov proto doporučila, aby změny ve stanovách nebyly sjezdu vůbec předkládány. Upozornil, že je ohroženo financování voleb, především těch krajských. Zdůraznil, že je třeba, aby konference schválila reálné hlavní body činnosti krajské organizace na období let 2022–2024.
Problematice programového směřování strany se věnovali i další diskutující z Brna. Václav Fišer zdůraznil, že je práci na takovém dokumentu potřeba věnovat mnohem více času a hlubší pozornosti, dosavadní návrhy neodpovídají potřebě strany. Sjezd by měl alespoň nastartovat přípravu dlouhodobého programu. Martin Říha uvedl, že dosud nebyla svolána pracovní skupina, která by se měla zabývat ekonomickými problémy strany. Strana se ocitá v obrovské krizi, horší, než jsme čekali. Měli bychom být revolučnější. Uvedl, že prvotní by měla být ekonomika a fungující organizační struktura, na prvním místě musí být člověk. Programem lidi nenakrmíme.
Nespokojenost se stavem přípravy sjezdového jednání vyjádřil rovněž Jan Navrátil, delegát z Hodonína.
Filip Zachariaš, člen VV ÚV, informoval, že strana byla nucena výrazně snížit počet pracovníků i na ÚV, kteří tak nemohou včas a v kvalitě, na niž jsme byli zvyklí, připravit všechny podklady. Zmínil se rovněž o problému ukončení vydávání Haló novin jako deníku a zdůraznil potřebu získání 50 tisíce podpisů pro kandidaturu Josefa Skály na prezidentské volby.
Staronový předseda
V závěru diskuse vystoupil předseda JmKV Pavel Březa. V úvodu se ohradil proti některým vyjádřením L. Luzara, který uvedl, že ve svém vyjádření bude věcný, přičemž tomu tak nebylo. Podsunul delegátům, že se naše krajská organizace staví jako jediná správně fungující, přičemž nic takového na konferenci nezaznělo. K přípravě sjezdu uvedl, že nejsme schopni udělat konkrétní návrh programového dokumentu. Předložil rovněž návrh týkající se snížení počtu členů ÚV na základě poměrného zastoupení. Zdůraznil potřebu nastolit dva parametry jednání – odborné a následně politické rozhodnutí.
Krajská konference zvolila předsedou JmKV Pavla Březu (současně jako člena JmKV a jeho výkonného výboru) a potvrdila členy JmKV volené na okresních konferencích, jejichž počet stanovila na 15 (z Brna se mimo P. Březy jedná o V. Fišera a M. Říhu). Konference schválila dokument Hlavní úkoly JmKV pro období 2022–2024 a rovněž Stanovisko krajské konference KSČM Jihomoravské krajské organizace k návrhům dokumentů XI. sjezdu.
Na jednání krajské konference navázalo první zasedání nového krajského výboru, které mimo jiné zvolilo prvním místopředsedou JmKV Stanislava Šprtela a místopředsedou M. Říhu, oba současně členy výkonného výboru. Zbývajícími členy VV byli zvoleni Z. Zimola, Mojmír Horák, Lenka Ingrová a F. Zachariaš.
Aleš RŮČKA, tajemník JmKV
FOTO – Facebook
5 komentáře
TADY VŠICNI VIDITE,ŽE TI FUNKCIONARI JAKSI ZAPOMNĚLI;ŽE MUSI pohnout zadkem a NĚCO DÉLAT PRO VOLIČE
aby je vůbec měli ,pzejmena Lazar by se tu mohl mezi nami objevit,aby jsme mu vysvětlili,kde hraje muzika!! Tomu chlapovi jsme my dělnici a rolnici i pracujici inteligence UKRADENI!
Ten nositel dvou titulu je musel snad vyhrat v tombole ,či co?!
On je pry mistopředseda”ignorant” a pak se divi KSCM i ušima,že si nedovede osvojit ani NAŠ PROGRAM NARODNI ZACHRANY/PNZ) ,zdiskutovat ho a to vede kdyši slavnou stranu ,jako vedouci Lumik ke skoku se skal do moře a furt se nechce naučit plavat!
Co je to za apparat proboha,šefko dejte mu kapky nebo aspon uměle dýchani,dyt je to nebožtik a organizačni katastroficka hrůza!
NO NI?
(AAt)
růčka : ,,…Uvedl, že strana stojí na hranici své existence…” – ale,tohle je krásné a velmi potěšující přiznání,soudruzi ! ! !
Radio Jerevan rozhodne popira, ze by dochazeli sachar a pohanka. Naopak plynu ma Rusko dost a naftu jsme prodali Indii za 65$. Take je lez, ze ted nejsme schopni kvuli sankcim vyrobit jediny tank, jelikoz uz za 2WW jsme jich s pomoci US delali 40 denne. Naopak VAZ je stale schopny vyrabet Nivu v zakladnim provedeni a Kamaz misto euro5 alespon euro2, ty snad koupi Horni Volta, co nema na rozdil od nas atomovky. A odsouzeni na 15-30 let hrozi zradcum, co si mysli, ze by soucasna ruska armada neporazila tu rudou.
PRO RUDOHNEDOU BUBLINU: Prislusnik ruzzke hordy vola z Ukrajiny manzelce, jak strili chlasta a co ukoristil. Ta pry odkud, co ji ma dovest a at jich hodne zabije. Dalsi zase ze to je horsi nez v Cecne, maji mrtve hlad a omrzliny. Pak nejaky branec ze zajeti vola matce a ta ho nenecha domluvit. Treba denacifikovat a osvobozovat, rikali to v televizi, nebo na neho prijede. V sire stepi je to hrdost mit v rodine vojaka nej zabiteho. Doma 20 tis rublu plat, tady 170 tis za podpis, 6,5 mio za smrt + mesicni penze, podel sesti a to se vyplati. Cestne soudruzske
Papaláši komoušů si zazpívali píseň práce, pro ty co na ně dělají. Soudruzi já Vás také namám rád.
Komentáře jsou uzavřeny.