Prvních sto dní nového prezidenta prý naplnilo očekávání. Petr Pavel nijak výrazněji nevybočil z toho, co se od něj očekávalo. Na první pohled to vypadá možná až nudně, ale po zkušenosti Zemanova prezidentství je velkým pozitivem, že nová hlava státu nehraje zvláštní mocenské hry a chová se tak, jak slibovala ve volební kampani – to je hodnocení politologa Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI a Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka.
Nástup nového prezidenta v minulosti vždy provázel výrazný růst důvěryhodnosti hlavy státu. Ovlivňovala to kombinace nové postavy ve funkci tradičně spojované s až poloposvátnou aurou a agilního vstupu do veřejného prostoru mj. v podobě návštěv regionů. »Naopak druhé prezidentské období, a především jeho závěr, u všech Pavlových předchůdců charakterizoval velký pokles jejich kontaktu s veřejností,« připomenul Kopeček, který se českými prezidenty zabývá dlouhodobě.
Petr Pavel podle něj svým intenzivním cestováním uspokojuje veřejnou poptávku a současně tím přirozeně zvyšuje svou popularitu. Aktivity vybočující z konvenčního vnímání hlavy státu, jako byla Pavlova cesta na motorce do Bavorska, jsou odlišného druhu než ty, jež známe z dob jeho předchůdce. »Dají se číst jako promyšlená PR akce, která podporuje prezidentovu image. Lehce kuriózní je v této souvislosti kritika bývalého prezidenta Klause, který cestu na motorce onálepkoval jako frajeřinu,« uvedl Kopeček. Stejný Klaus se totiž zapsal v prvních letech svého prezidentství do paměti mnohých jako řidič kombajnu při dožínkách, což dávalo logiku při jeho budování obrazu konzervativního prezidenta.
Z hlediska prezidentských pravomocí Pavel ve volební kampani sliboval střídmost v domácí politice, ostatně strany vládní pětikoalice jej ve volbách podpořily. Přestože si od vlády z dobrých důvodů, spojených se snahou oslovit širší spektrum voličů, udržoval odstup, nedalo se čekat, že bude pokračovat ve stopách Miloše Zemana a chovat se jako opoziční prezident, míní Kopeček. »Očekávatelně tak okamžitě po inauguraci jmenoval nového ministra životního prostředí Petra Hladíka. O něco později pak nekomplikoval ani další vládní změny v čele ministerstev školství a pro evropské záležitosti. Kontrastuje to s chováním jeho předchůdce na Pražském hradě, který vládní výměny v minulosti často protahoval, mnohdy s velkou chutí kandidáty na ministry kádroval, a dokonce někdy jejich jmenování ústavně velmi sporně blokoval,« sdělil Kopeček.
Připomíná to úsloví o nažraném vlkovi a celé koze…
Nepříliš odlišně vypadá situace u legislativních aktivit. Petr Pavel prozatím nevetoval žádný zákon, a to ani z pohledu vlády prozatím nejdůležitější normu – změnu valorizace důchodů. Hlava státu sice připustila, že na námitkách parlamentní opozice vůči změně valorizace může něco být, a zmínila, že by bylo dobré, aby zákon ještě posoudil Ústavní soud, ale prezidentské veto nepoužila. »Faktem je, že prezidentův postup tady trochu připomíná klasické úsloví o nažraném vlkovi a celé koze, což zjevně motivovala snaha udržet si odstup od tohoto nepopulárního kroku,« uvedl Kopeček.
Očekávatelně vypadají také kroky ve sféře, ve které prezident sliboval velkou agilitu, tedy v zahraniční a bezpečnostní politice, kde stále dominuje téma války na Ukrajině. V prezidentské kampani Petrem Pavlem zmiňovaná koordinace s vládou fungovala v praxi vcelku dobře. Při svých zahraničních cestách včetně jedné mířící na Ukrajinu a v hojných komentářích neudělal nic, co by oživilo častý problém české zahraniční politiky, tedy viditelný nesoulad prezidenta s vládní linií, zdůraznil politolog. Do kategorie naplněných očekávání se podle Kopečka dá přiřadit i jmenování ústavních soudců. Debata o první trojici navržených byla sice intenzivní, ale výsledek v podobě jejich vcelku hladkého schválení Senátem jednoznačný.
Pro hodnocení prvních sta dní v úřadu je podstatný také pohled veřejnosti. Důvěryhodnost nové hlavy státu podle prvních průzkumů je výrazně vyšší, než byla v posledních letech prezidentství Miloše Zemana. »Řečeno čísly, například Centrum pro výzkum veřejného mínění zjistilo ve výzkumu provedeném v dubnu a květnu 2023, že novému prezidentovi důvěřují téměř tři pětiny lidí, u jeho předchůdce Miloše Zemana to na konci jeho prezidentství byly sotva dvě pětiny,« doplnil Kopeček. (vž)
