Politici a veřejnost připomněli oběti romského holocaustu

V den 79. výročí převozu téměř 800 moravských Romů a Sintů, vězněných v tzv. cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu (okr. Blansko), k likvidaci plynem do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau uctili 18. srpna účastníci pietního shromáždění památku a odkaz obětí holocaustu Romů a Sintu.

V památníku internačního cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu se do piety zapojili též český premiér Petr Fiala, ministr kultury ČR Martin Baxa, velvyslankyně Kanady v ČR Ayesha Patricia Rekhiová, velvyslanec Německa v ČR Andreas Künne a další osobnosti.

Hodonínský tábor pro Moravu je jedním ze dvou míst v ČR (druhý je tábor v Letech u Písku pro zemi Čechy), kam za druhé světové války němečtí i čeští fašisté a nacisté nuceně svezli rodiny moravských a českých Romů a Sintů (Sint je označení cikánů v německy mluvících zemích). Na tomto autentickém místě zvaném Žalov byl v minulých desetiletích pionýrský tábor a soukromé rekreační středisko s bazénem. Státu se podařilo v roce 2009 areál Žalov vykoupit. Národní pedagogické muzeum tam začalo budovat všeobecný Památník Hodonín s expozicí. Ten však přešel na Muzeum romské kultury (MRK), které jej přetvořilo na Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě. Ředitelka MRK Jana Horváthová přiblížila, že Památník je v provozu od léta 2019. Vloni při něm otevřeli stálou expozici v nově budovaném infocentru a v rekonstruovaném baráku vězňů.

Kruté zacházení ze strany dozorců

Historička MRK Anna Míšková připomenula, že v roce 1942 vydali němečtí okupanti rozkaz potírat cikánský zlořád a určili rasový proticikánský směr protektorátní politiky s jejich vězněním v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. Hodonínský tábor byl určen pro asi 300 osob, ale žilo jich tam více než tisíc. V nelidských podmínkách s katastrofální hygienou při těžké práci, při nedostatku stravy a pitné vody vypukly v táboře epidemie tyfu a cholery. Na kruté zacházení ze strany dozorců zemřelo v táboře více než 200 vězňů, zejména malých dětí. Nejdříve jich bylo 73 pohřbeno na farním hřbitově v nedaleké obci Černovice. Kvůli epidemii tyfu a velkému počtu mrtvých obec vůči tomu protestovala, proto byl zřízen hromadný hrob umírajících Romů v lese nedaleko internačního tábora v místě, kterému se říká Žalov. Dříve byla tato lokalita uprostřed zalesněných kopců, dnes je obklopeno mýtinami po kůrovci a hlavně uschnutí jehličnanů.

Více než 1300 mužů, žen a dětí, starých lidí i těhotných žen dostalo v táboře čísla, která nahradila jejich jména a udělala z nich pouze položky v seznamech, vždy jedno číslo na celou rodinu. K odstranění problému nacisté vypravili v noci z 21. na 22. srpna 1943 na téměř jistou smrt 749 Romů do plynu v KT Auschwitz II-Birkenau. Při nacistické perzekuci bylo zavražděno 90 procent původních Romů z našeho území. Z asi 6500 Romů se jich do ČSR vrátilo po válce méně než šest set. Dle odhadů si vyžádala genocida životy 300 000 až 500 000 evropských Romů.

Velvyslanci připomněli zkušenosti svých zemí

Kanadská velvyslankyně Aysha Patricia Rekhiová při uctění památky Romů a Sintů z Moravy a Čech, kteří se stali obětí rasově motivované nenávisti, perzekuce a genocidy během druhé světové války, uvedla: »V Kanadě jsme velmi rozmanitý národ a většina Kanaďanů považuje tuto rozmanitost za něco, co zemi posiluje, nikoliv oslabuje. Přesto i v Kanadě čelíme dědictví předsudků, rasismu a násilí, včetně neblahého zacházení s původními obyvateli země. Naučili jsme se, že o usmíření a pozitivní změny musí usilovat celá společnost, upřímně s otevřeným srdcem. Tento cíl vyžaduje  tvrdou práci, každý den od každého z nás a od celé společnosti.« Ambasadorka dále vyzdvihla práci Muzea romské kultury se společným cílem začlenit všechny rovnoprávně do společnosti.

Velvyslanec SRN Andreas Künne poděkoval dobrou češtinou týmu Murea romské kultury za ne vždy snadnou práci v Hodoníně i v Letech. »Tam si můžeme důstojně připomínat minulost. Práci tohoto týmu si velmi vážíme a podporujeme ji. V hodonínském táboře panovaly nelidské podmínky, lidé tam umírali hladem a nedostatkem všeho. Na tuto dobu nesmíme zapomenout! Kolikrát jsme při pietních akcích vyslovili spojení ‚už nikdy‘ a věřili mu. A přesto jsme dnes v Evropě opět svědky vražedné války, ve které zbytečně umírají civilisté, a my jsme zděšeni a nemáme slov,« řekl Küne a pokračoval: »Máme závazek vůči obětem z Hodonína a z nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů stavět se proti šovinistickému nacionalismu, rasové nenávisti, antisemitismu i anticikanismu, nenávisti a válce a bojovat za společnou mírovou Evropu. Za Evropu, ve které se respektujeme a ve které jsme sousedé, partneři a přátelé. Jako je tomu mezi ČR a Německem.«

To všechno se nemuselo stát

Starosta Městské části Brno-sever Martin Maleček poznamenal, že »to všechno se nemuselo stát. A přece se to stalo. Je pro nás velká výstraha, že každý máme zodpovědnost za to, aby se tyto věci, jako je romský, židovský či jakýkoliv jiný holocaust, už nikdy nemohly opakovat. I náznaky takových společensky škodlivých jevů se nesmí přehlížet, zlehčovat a naopak musí se potírat«.

Účastníci pietního shromáždění v Hodoníně u Kunštátu vyslechli v amfiteátru Žalov projevy hostů i umělecká vystoupení romských hudebníků a zpěváků. V čele s premiérem Fialou, ministrem Baxou či ambasadory pak položili kytice a věnce na sousedním hromadném hrobě a prohlédli si areál památníku. Např. v baráku dozorců je výstava dokumentů Lidická tragédie. Přibližuje okolnosti vypálení této středočeské obce 10. června 1942 nacisty a její poválečný vývoj po současnost. Úspěch sklidil též romský skladatel a zpěvák Gejza Horváth, autor písně Romská bolest, kterou vydal i jako videoklip. V obci Černovice na obecním hřbitově účastníci položili květy k pamětní desce u zdi hřbitova, podél které je pohřbeno 73 umučených Romů, hlavně dětí z hodonínského internačního tábora.

(vž)