Před devadesáti lety fašizace Evropy nabrala výrazně na obrátkách. Jaro roku 1933 znamenalo nástup Adolfa Hitlera a NSDAP k moci. Německo nebylo jediné. V Rakousku kancléř Engelbert Dollfuss instaloval po italském vzoru Benita Mussoliniho austrofašistický korporátní stát. Ovšem první – a také neúspěšný pokus proběhl v Československu.
Sedmdesát lidí vedených Ladislavem Kobsinkem z Národní obce fašistické (NOF) se pokusilo v noci na 22. ledna obsadit Svatoplukova kasárna v Brně-Židenicích. Doufal, že po vzoru Mussoliniho tažení na Řím potáhne na Prahu, svrhne vládu a zemi povládne legionářský generál, hrdina od Zborova a zakladatel NOF Radola Gajda.
Za tmy okolo půl osmé večer odjelo dvěma autobusy z Vícemilic u Bučovic přes šedesát mužů, většinou místních dělníků, řemeslníků a nezaměstnaných. Očekávali, že jedou chránit schůzi fašistů, ale Kobsinek jim oznámil, že jejich úkolem bude přepadnout kasárna 43. pěšího pluku v Židenicích. Kasárna přepadli kolem půl jedné ráno, do areálu se dostali, když přelezli plot. Obsadili strážnici u hlavního vchodu, odzbrojili vojáky na stráži, vpadli do jedné z kasárenských budov, kde spali vojáci, a běželi k technické rotě, kde byly uložené zbraně a střelivo.
Vojáci se nepřidali
Vojáci se však nepřidali. Naopak, část vojáků se začala bránit, jeden se přetahoval s útočníky o svou pušku, kterou mu nakonec vzali a postřelili ho. V kasárnách byl vyhlášen poplach, vojáci se začali bránit. Jeden z útočníků, Cyril Seménka z Vícemilic, byl zastřelen, když odmítl složit zbraň. Další pučista byl postřelen a přišel o nohu.
Odpor vojáků, jimž přijeli na pomoc četníci, které vyburcoval dělový výstřel ze Špilberku, pokus o převrat rychle zmařil a ve dvě ráno byl plně obnoven pořádek. Třetina útočníků byla zatčena na místě. Zbylí byli rychle dopadeni na nádražích, když se chtěli vrátit domů vlaky.
Kobsinkovi, který ani nevstoupil do areálu kasáren, se podařilo spolu s Gajdovým bratrancem Duchoslavem Geidlem uprchnout za hranice do Rakouska a pak vlakem přes Vídeň až do Jugoslávie, kde měl Geidl příbuzné.
Za útokem stál člen Národní obce fašistické
Soud prokázal, že za útokem stál člen Národní obce fašistické, bývalý nadporučík Kobsinek, který mimo jiné sloužil právě v židenických kasárnách. Z armády byl jako duševně labilní propuštěn v roce 1928. Poté, patrně hnán pocitem křivdy, se opakovaně neúspěšně pokoušel o revanš proti republice. Z Jugoslávie byl vypovězen do Rumunska a odtud byl předán československým orgánům. Krajský soud v Brně jej odsoudil na šest let, dva další organizátoři si vysloužili čtyři, resp. tři roky. Osvobozeno bylo 11 účastníků, zbylí dostali jen malé tresty. Osvobozen byl i bývalý ruský legionář a generál, šéf NOF Radola Gajda (vlastním jménem Rudolf Geidl). Po odvolání a také z podnětu prezidentské kanceláře Nejvyšší soud tresty zpřísnil. Hrozila fašizace republiky a bylo nutno, i s ohledem na politickou situaci v okolních státech, jednat tvrdě. Kobsinek tedy dostal 12 let, některým dalším pučistům byly tresty také zvýšeny, a půl roku dostal i Radola Gajda.
Gajdovu politickou kariéru židenický puč neohrozil. Národní obec fašistická, kterou založil v roce 1926 po vzoru italských fašistů, získala v roce 1935 šest parlamentních křesel. V době mnichovské krize byla NOF pro obranu republiky, protože byla zaměřená vlastenecky a protiněmecky. Zanikla v roce 1939. Gajda se z politiky stáhl, podporoval však útěky vojáků do Polska.
Kobsinek byl propuštěn v lednu 1939. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava vstoupil do kolaborantské proněmecké Vlajky a stanul v čele jejích Svatoplukových gard. V roce 1944 získal německé občanství. Útěk do Německa po válce se mu nepovedl. Byl zatčen a za kolaboraci odsouzen na 12 let. Po propuštění byl odsunut do západního Německa. Tam v roce 1988 zemřel.
Nepovedený fašistický puč je dnes znám spíše jen historikům a veřejnosti jej připomíná spíše jen pamětní deska na kasárenské zdi a jednou ročně pietní akt v provedení Klubu vojenské historie 44. pěšího pluku. Ten letošní se uskutečnil 24. ledna podvečer.
Tibor DÁVID
