Pandemii provázel chaos a improvizace

I když stát v letech 2017 až 2021 vynaložil na informační podporu protiepidemických činností 495 milionů korun, na řešení pandemie nebyl připraven. Po vypuknutí epidemie COVID-19 provázel řízení chaos. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Kontroloři ve zprávě konstatovali, že po vypuknutí epidemie provázel řízení chaos a budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů. Upozornili také na to, že ministerstvo zdravotnictví (MZd) nezapracovalo nově vytvořenou informační podporu do Pandemického plánu ČR ani do své informační koncepce.

»Informační podporu určenou pro řízení epidemií MZd nepřipravilo. V praxi to znamenalo, že krajské hygienické stanice (KHS) nebyly z hlediska ICT podpory připravené na zvládání epidemických situací. Až do druhé poloviny roku 2020 jim chybělo přes 900 pracovních stanic a notebooků,« uvedl NKÚ. Podle něj vědělo ministerstvo o chybějící IT technice u KHS minimálně od poloviny roku 2017. Chyběl také systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Původně měl být dokončen v roce 2019, ministerstvo ale termín třikrát oddálilo, a systém tak při vyhlášení pandemie připraven nebyl.

Podle odborné mluvčí KSČM pro zdravotnictví Soni Markové nález NKÚ jen potvrzuje to, co komunisté opakovaně a dlouhodobě kritizovali. »Upozorňovali jsme na cílenou devastaci systému hygienické služby vládami ODS a TOP 09, včetně nesmyslné reorganizace a ubírání finančních prostředků, nízkých platů a problémů ve vzdělávání odborníků hygienické služby,« řekla našemu listu. Předchozí vlády Andreje Babiše se pak podle ní touto problematikou nezabývaly, neaktualizovaly pandemický plán a krizové řízení. »Výsledkem byl chaos, zoufalá nekompetentnost, nesystémovost a nepřipravenost na rizika spojená s pandemií COVID-19. Důsledkem bylo i nekontrolované vyhazování milionů veřejných finančních prostředků, které byly skryty za nouzový stav, a nikdo za to nenesl odpovědnost. Bohužel ani současná vláda zatím ani nenaznačuje svými faktickými kroky snahu o skutečnou nápravu. Opět jen netransparentně, chaoticky a nekompetentně hasí požáry,« uvedla Marková.

Improvizace a živelný rozvoj

Kontroloři konstatovali, že po vyhlášení epidemie ministerstvo nereagovalo podle platného Pandemického plánu ČR, ale vytvořilo nové orgány, které boj s pandemií řídily. Podle NKÚ nebyly ale jejich odpovědnosti ani kompetence jasně definovány, případně se jejich činnosti zdvojovaly, například nově vzniklý centrální řídicí tým duplikoval činnost již existující Ústřední epidemiologické komise. Resort nevyužil ani IT systém, s nímž počítal pandemický plán.

Následný vznik a rozvoj informačních systémů pro řízení epidemie ministerstvo podle NKÚ neřídilo. »Systém služeb Chytrá karanténa, který se stal novou informační podporou pro zvládání epidemie a za který resort vynaložil 387 milionů korun, byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje,« uvedli kontroloři. V praxi se pak podle nich ukázalo, že s rostoucím počtem nakažených se nedařilo trasovat kontakty pozitivně testovaných osob. V některých obdobích klesla úspěšnost trasování pod 50 procent, v krajních případech i k přibližně 20 procentům.

Ministerstvu rovněž vytýkají to, že nesledovalo a nevyhodnocovalo výdaje určené na informační podporu. V rámci Chytré karantény šlo například o úhradu hovorů call center, kde se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 Kč. Výdaje na službu provozování call center představovaly nejvýznamnější část fakturovaných nákladů v rámci systému služeb Chytrá karanténa – šlo o 40 procent z celkových 387 milionů korun.

Ministerstvo v reakci uvedlo, že resort provádí nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů.

(jad)

FOTO – pixabay