78. výročí osvobození moravské metropole od německých fašistů a nacistů Sovětskou a Rumunskou královskou armádou (26. 4. 1945) si připomněli ve středu občané pietními akty. Konaly se na Čestném pohřebišti sovětských i rumunských vojáku a čs. vlastenců na Ústředním hřbitově v Brně. Pak na Malinovského náměstí u busty osvoboditele Brna, velitele 2. ukrajinského frontu Rudé armády maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského.
Pietní vzpomínky vyvrcholily na Moravském náměstí u Památníku vítězství se zdařilou sochou rudoarmějce v pozici Zastavte palbu! od národního umělce Miloše Axmana.
Na Čestném pohřebišti více než 3600 zabitých rudoarmějců, uložených na brněnském Ústředním hřbitově, promluvil ke shromáždění občanů člen vedení Městského výboru KSČM v Brně Jiří Králík. Uvedl, že navzdory současné rusofobii a aktuálnímu konfliktu na Ukrajině lidé přišli poděkovat a poklonit se našim osvoboditelům – Rudé armádě s podílem Rumunské královské armády. Konec války byl už prakticky na dosah, když se postup fronty zastavil až do 8. května 1945 na severním okraji Brna, kdy začal rychlý útok na pomoc bojující Praze.
Německá armáda tehdy vytvořila z Drahanské vrchoviny velkou vojenskou střelnici a opevněnou, obtížně zdolatelnou pevnost. Němci přitom násilně vystěhovali 33 obcí. Vesnice v těsném jižním okolí Brna osvobodila Rudá armády 24. dubna. Pětadvacátého dubna začalo vytlačování německých okupantů z hlavního města Moravy. Šestadvacátého dubna bylo Brno svobodné až na severní okraje města – Řečkovice, Medlánky a okolní vesnice, kde boje pokračovaly se střídavými výsledky. Fronta se několikrát posunula na sever Řečkovic a poté zase zpět ke Královu Poli. Krvavé boje se udály i na řečkovickém hřbitově, kde se německá armáda úporně bránila. Bylo ale nutné Bratislavsko-brněnskou vojenskou operaci vítězně dokončit.
Jiří Králík zdůraznil: »Osvobození Brna zaplatilo svými životy dvanáct set civilních obyvatel, z 26 000 budov, kterými se zemské město mohlo do začátku války chlubit, jich bylo 1278 v troskách, tedy skoro každá dvacátá. Dalších 4000 budov bylo těžce poškozeno. K tomu nepočítaje poškození lehčí, která je možné spatřit dokonce i nyní. Sovětské prameny mluví o ztrátách 17 000 vojáků v celé operaci a 4246 v samotném městě Brně. K nim je třeba připočítat i jedenasedmdesát zabitých Rumunů.«
Zamlčuje se Heydrichův plán
Válka ale ještě neskončila. Od 7. května 1945 Rudá armáda dál útočila směrem na jihozápad. Osvobodila oblast Moravského Krumlova, Třebíče, Jihlavy, Znojma a Dačic. V tomto prostoru nastal rychlý postup, kdy Rudá armáda pronásledovala německé jednotky prchající do zajateckých táborů americké armády. Bezpodmínečná kapitulace Německa vešla v platnost až v noci z 8. na 9. května 1945. »V posledních 33 letech jsme svědky účelového a nepravdivého zpochybňování a relativizace úlohy Sovětského svazu v porážce nacistického Německa a jeho spojenců. Zamlčuje se také Heydrichův plán konečného řešení pro Čechy a Moravany. Stručně řešeno: Část Čechů dobré rasy a smýšlení germanizovat. U části Čechů špatné rasy a dobrého smýšlení zamezit jejich množení. Část Čechů špatné rasy i smýšlení vyhnat na východ. A část Čechů dobré rasy, ale špatného smýšlení postavit ke zdi,« připomenul Králík. Plánovaného germanizování jedné třetiny vůdci loajálních Čechů, další třetiny vyvezení za Ural a vyhubení poslední třetiny »nespolehlivé české pakáže« – toho všeho jsme byli díky Rudé armádě ušetřeni.
Na závěr setkání občanů pod pylonem se sochou Rudoarmějce na Ústředním hřbitově přítomní vyslechli literárně hudební pásmo Svatá válka a na Moravském náměstí pod Památníkem vítězství zazpívali státní hymny.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
