Opatření na podporu kvality vody v brněnské údolní nádrži prokazují svůj význam. I na přelomu července a srpna je voda v brněnské přehradě vhodná ke koupání. Navzdory horkému počasí a minimálním průtokům v posledních dnech ohodnotily odběry Krajské hygienické stanice v Brně jakost vody v nádrži dvojkou z pětibodové stupnice.
Monitoring používaných opatření potvrzuje jejich efektivitu. Do nádrže na přítoku řeky Svratky se díky opatřením dostává velmi malé množství fosforu (tj. základní živiny sinic). Strojové promíchávání vodního sloupce stojaté vody v nádrži pak znesnadňuje sinicím jejich masivní rozmnožení. I přes vysoké teploty a nízký přítok vody do nádrže se daří držet kvalitu vody v »brněnském moři« na dvojce – voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi.
V letošním roce byla opatření k udržení kvality vody a rovnovážného stavu spuštěna 1. května. »Srážení fosforu dle výsledků monitoringu funguje velmi dobře a z podrobných dat je zřejmé, že většina rozpuštěného fosforu je zachycena koagulantem a dál do nádrže se nedostává jako hlavní živina potřebná k rozvoji sinic. Vysoké teploty, malý přítok do nádrže a po dlouhou dobu vysoká průhlednost vody nahrává množení sinic. Jejich rozvoj se nám však daří výrazně omezovat a zhoršení kvality vody o jeden stupeň přisuzujeme spíše zakalení vody v důsledku bouřek a rozvoji fytoplanktonu, což je v přírodních nádržích zcela přirozené,« vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Povětrnostní srážky v povodí jsou velmi nevyrovnané a většinou lokální. V minulém týdnu mimořádně rostly teploty a s tím i spotřeba vody vegetací a odpar vody z území. Do vodních toků se kvůli tomu dostává méně vody a většina řek a potoků v povodí řek Moravy a Dyje hlásí v druhé půli července výrazně podnormální hodnoty. »Jak se bude kvalita vody vyvíjet v následujících dnech, je věštění z křišťálové koule. Jde o přírodní nádrž, živý organismus, nejsme na uzavřeném koupališti. Pondělní odběry nasvědčují tomu, že díky našim opatřením nedochází ke skokovému nárůstu množství sinic ve vodě. Vzhledem k mikroskopickému obrazu, kde sinice nijak výrazně nedominují či nejsou v převaze, si myslím, že by se situace neměla výrazně zhoršit a počátek srpna bude stále s vodou vhodnou ke koupání,« řekl Gargulák.
Monitoring vody v Brněnské údolní nádrži, který dělá státní podnik Povodí Moravy, ukazuje, že vodní sloupec na hlavním jezeru nádrže je díky provozu míchacích a vzduchovacích věží (ukotvených ke dnu pod hladinou) velmi dobře promíchaný. Rozdíly teplot vody mezi hladinou a dnem jsou malé. Systém opatření se však ještě v letošním roce dočká úprav, které by ho měly ještě více zefektivnit. »Vzduchovací věže v průběhu letošního roku odpojíme a nahradíme je zcela novými míchacími věžemi včetně přidání jedné věže směrem do Rakovecké zátoky. Sledování efektivity opatření potvrdilo, že míchací věže mají z hlediska zabránění rozvoje sinic větší účinnost, než věže vzduchovací (přivedení stlačeného vzduchu hadicí ze břehu ke dnu a jeho probublávání k hladině),« doplnil Gargulák.
Dříve koupání možné je do počátku července
Před rokem 2009, než začalo Povodí Moravy realizovat opatření v Brněnské údolní nádrži, bylo koupání v nádrži možné většinou jen do začátku měsíce července, poté byl vyhlašován zákaz koupání, a to především kvůli přemnožení sinic a masivnímu výskytu vodního květu.
Letos začala čtvrtá etapa projektu s názvem Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži. Ten začal již v roce 2010, kdy byl poprvé spuštěn aerační systém a chemické srážení fosforu na přítoku řeky do přehrady. I příští rok budou uplatněna opatření, jejichž cíl je dosáhnout rovnovážného stavu v Brněnské údolní nádrži. Na každý rok projektu je vyčleněno přibližně 15 milionů Kč, které hradí rovným dílem město Brno a Jihomoravský kraj. Prostředky vydávané na opatření neslouží k jednorázovému vyčištění, ale na průběžnou dlouhodobou úpravu poměrů v nádrži v letním období. V teplejším období roku nastává nadměrný rozvoj sinic zejména z důvodu vysokého množství člověkem produkovaných živin, které přitékají do nádrže, a také vysoké eutrofizace nádrže. Konkrétně fosforu z pracích a mycích prostředků i ze zbytků léků či antikoncepce, se kterými si starší čistírny odpadní vody neporadí a na nové technologie do ČOV obce nemají peníze. Také dusičnanů ze zvířecích a lidských výkalů ze živočišných farem a lidských obydlí vypouštěných do potoka, řeky, přehrady. Bude pokračovat celkový monitoring nádrže v režii podniku Povodí Moravy a sledování koupacích vod inspektory Krajské hygienické stanice v Brně.
(vž)
