Počátkem listopadu vyvrcholily v USA prezidentské volby, jimiž nás i česká masmédia hlavního proudu krmila už několik měsíců natolik intenzivně, jako by snad šlo o volby české hlavy státu. Ale…, nevšiml jsem si – například v námi placené České televizi – že by tamní zpravodajové a experti věnovali sebemenší pozornost i dalším kandidátům, resp. hlavně kandidátkám do Bílého domu. Všechno to vypadalo, jako že kandidují jen dva adepti – Harrisová a Trump. V některých rozhovorech tato informace takhle natvrdo dokonce zazněla… A přitom je to bohapustá lež!
Ano, i v zavedeném systému dvou hlavních politických stran to není tak, že smí kandidovat jen červení a modří. I ve Velké Británii už dostávají stále větší prostor i další strany, stejně tak i v USA to zkouší čím dál tím víc odvážných – navzdory veškerým snahám o jejich upozaďování, navzdory totálně nedemokratické masmediální blokádě, navzdory finančním i legislativním ústrkům, které těmto smělým propagátorům skutečné svobody a demokracie brání v jakékoli reálné šanci na zvolení. Přesto se nebojí jít s kůží na trh a nabízet alternativu. Za to jim patří dík a i proto si zaslouží prostor v našem necenzurovaném levicovém týdeníku.
Steinová/Ware
Jednou z takto nebojácných dam je Jill Steinová (na snímku), 74letá americká politička a lékařka specializovaná na vnitřní lékařství. Už v letech 2012 a 2016 kandidovala na úřad prezidentky Spojených států za Zelené. V letech 2002 a 2010 se též ucházela o post guvernérky svého domovského státu Massachusetts. Tato silně ekologicky zaměřená dáma medicínu vystudovala na prestižní Harvardově univerzitě.
U nás jí zatím největší prostor věnoval pro ČRo Plus Jan Fingerland v nesmírně zajímavém a klíčových souvislostí dokládajících nedemokratičnost amerického volebního procesu plném textu Kdo se bojí Jill Steinové? Proto nejzajímavější pasáže z něj předkládáme i našim čtenářům:
Jednou získala necelého půl milionu hlasů, podruhé už třikrát tolik. Je to dost na to, aby samotná její účast mohla ovlivnit výsledek voleb.
V amerických prezidentských volbách jde především o to získat v každém státě alespoň těsně nadpoloviční počet hlasů, a tím hlasy všech volitelů při závěrečném součtu. Může proto prohrát i ten, pro koho hlasovalo více voličů. Stalo se to Hillary Clintonové ve volbách roku 2016 proti Donaldu Trumpovi (ale i Alu Gorovi ve volbách roku 2000 proti Georgi Bushovi ml. – pozn. red.), a bylo to právě kvůli těsným prohrám v kriticky důležitých státech. Clintonová ve svých vzpomínkách zmiňuje těsnou prohru ve Wisconsinu, kde Steinová získala několik desítek tisíc hlasů. Tedy celkově více, než kolik činil rozdíl mezi ní a Trumpem, který pak bral vše.
Situace se nicméně může letos znovu opakovat, protože Steinová znovu kandiduje. Situace je nová v tom smyslu, že v levicovém táboře nastal rozkol kvůli Izraeli a Gaze.
Mnoho silně levicových voličů, a také mnoho amerických muslimů, zazlívá Bidenově administrativě jejich prý přílišnou podporu Izraeli. Otázka je pro ně tak důležitá, že byli ochotni odříci podporu Bidenovi, a nyní případně i Harrisové.
Alternativu vidí právě ve Steinové, která, navzdory svému židovskému původu, používá silně protiizraelskou rétoriku. Podle jednoho průzkumu by ji mohlo volit kolem 30 procent amerických muslimů.
Mezi příznivci Jill Steinové a Demokratickou stranou se nyní odehrává hořký spor. Demokraté se totiž snaží pomocí administrativních a soudních obstrukcí znemožnit Steinové kandidovat – například právě ve zmíněném Wisconsinu, jak se jim to podařilo při minulých volbách roku 2020.
Podle amerických Zelených prý Demokraté nečestně vystupují proti ženě, která se celý život zasazuje o důležité progresivní cíle, za které by měli bojovat i demokraté. Na tom něco je.
Na Steinovou zas veřejně zaútočila Alexandria Ocasio-Cortezová, sama představitelka progresivistického křídla demokratů. Označila Steinovou za predátorku, jejíž strana nedělá žádnou reálnou politickou práci, ale jednou za čtyři roky získá pozornost nasazením vlastní kandidátky. A ohrožuje kandidáty demokratů, aniž by měla šanci vyhrát. Na tom také něco je.
Vrcholné pokrytectví Made in USA
Tolik přehledně Jan Fingerland, který zmínil i největší nešvar prezidentského klání v USA. Totiž, že tyto volby jsou nepřímé. Takže pomineme-li nezastupitelný fakt, jak moc je ovlivňují sponzoři a že v nich reálně nemůže vyhrát zástupce obyčejných Američanů (kteří logicky nemohou porazit finanční magnáty, co si příští prezidenty doslova kupují), fakt, že nemusí vyhrát ten, kdo získá víc hlasů voličů než soupeř, nabourává také nejen demokracii jako takovou, ale rovněž celou podstatu americké federace. Když tam každý stát kope za sebe, když hlavní kandidáti věnují 90 procent veškeré pozornosti jen sedmi nerozhodnutým státům a na ostatní zvysoka kašlou, o čem celé to volební divadlo a hlavně celé to slavné soustátí vlastně je?!
3P
Pojďme se ale podívat na volební program levicového dua Stein/Ware, z něhož měli demokraté tak moc stažená pozadí. Vycházel ze tří P (People, Planet, Peace – čili Lidé, planeta, mír):
Lidé… Američané ctí ideály svobody a spravedlnosti, přesto bezpočet milionů stále bojuje za základní práva. Musíme skoncovat s ostudným dědictvím systémové diskriminace žen, černochů a hnědých lidí, původních obyvatel, přistěhovalců, lidí se zdravotním postižením, komunity LGBTQIA+ a dalších marginalizovaných skupin, a spojit se, abychom zajistili svá práva, svobody a spravedlnost. Pro všechny.
Planeta… Od rekordních veder a lesních požárů po ničivé hurikány, sucha a povodně jsou varovné signály jasné: Musíme nyní podniknout rozhodné kroky v boji proti nekontrolovanému globálnímu oteplování a zabránit nejhoršímu scénáři klimatického kolapsu. Potřebujeme ‚Skutečně Zelený Nový úděl‘ s masivními investicemi do zelených pracovních míst, průmyslových odvětví a technologií, abychom oživili americkou ekonomiku, zlepšili kvalitu našeho života, ochránili naši planetu a ochránili budoucnost našich dětí.
Mír… Oboustranná nekonečná válečná mašinérie obohacuje vojenské kontraktory, lobbisty a politiky, zatímco podněcuje devastaci po celém světě a ožebračuje americký lid. Musíme ukončit nekonečné války a vytvořit novou zahraniční politiku založenou na diplomacii, mezinárodním právu a lidských právech, abychom se postavili násilí, okupaci a apartheidu.
A kdo je Steinové spolukandidát na viceprezidenta? Profesor Butch Ware je celoživotní aktivista a pedagog specializující se na dějiny impéria, kolonialismu, genocidy a revoluce. V posledních dvou desetiletích Ware poskytoval stipendia ve službách lidu, zejména v reakci na pokračující genocidu v Gaze a také na vraždu George Floyda v roce 2020. Organizoval výuku, vzdělávací programy pro komunitu a další aktivisty. Obecněji řečeno, Ware pracuje jako veřejný intelektuál, aktivista, umělec a organizátor, podporuje komunity po celé zemi a po celém světě, aby se postavily imperialismu, etnickým čistkám a nekonečným válkám a vybudovaly udržitelné, spravedlivé, mírové alternativy zakořeněné v africké, domorodé a abrahámské tradici. Butch se narodil ve Washingtonu D.C. a vyrostl v Minneapolis. Vystudoval University of Minnesota a doktorát dokončil v roce 2004. S doktorátem z historie na Pensylvánské univerzitě je Ware přední akademickou autoritou v oblasti americké černé radikální tradice, Afriky a islámu. Od roku 2004 je profesor Ware řádným členem fakulty na Northwestern, Michigan a nyní UC Santa-Barbara, vyučuje historii, černošská a islámská studia.
De la Cruzová/Garciaová
Co do očekávaných počtů hlasů opravdu spíš do počtu, ne tak ale programově, byla i dvojice kandidátek na prezidentku a viceprezidentku USA Claudia De la Cruzová (na snímku) a Karina Garciaová, které šly do voleb za komunistickou Stranu za socialismus a svobodu. De la Cruzová pochází z Jižního Bronxu v New Yorku a otevřeně se hlásí k podpoře dělnické třídy. Stejně jako dvojice Steinová/Ware se i tato dvojice v předvolební kampani soustředila zejména na podporu palestinské věci a otevřenou nekompromisní kritiku izraelského válečného apartheidu…
Roman JANOUCH
