Odbory a vláda se nedohodly na úpravě platů ve veřejné sféře kvůli inflaci. Předáci požadují zachování kupní síly výdělků, tedy dorovnání inflace. Žádají přidání od července. Další jednání se uskuteční 7. června. Po jednání to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj by premiér Petr Fiala (ODS) chtěl mít dohodu do poloviny června, kabinet ale s návrhem nepřišel. Odboráři pohrozili protesty, pokud se nedozvědí 7. června řešení. Ve stejný den chce vláda jednat i o růstu minimální mzdy, to i se zaměstnavateli.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude mít vláda 7. června ráno údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o růstu platů v první polovině roku. “Je třeba sledovat a provazovat to, co se děje v sektoru firemním, a zohledňovat to pro sektor státních zaměstnanců,” uvedl. Vláda podle něj hledá cesty, jak lidem při růstu inflace pomoci v druhém pololetí. Jednání vnímala podle ministra jako start jednání, při kterém vyslechla pohled na situaci od zástupců odborů jednotlivých sektorů.
Výsledky jednání s odbory podle Jurečky musejí být také projednány tripartitou, tedy i se zaměstnavateli, a provázány s aktualizací státního rozpočtu. S jednáním tripartity počítá na konci června.
“Nenašli jsme žádnou dohodu. Dokonce vláda nepřišla s žádným konkrétním návrhem… Nepožadujeme nárůst platů, požadujeme, aby platy neztratily kupní sílu. Vláda nás požádala o trpělivost. Ta má ale také své hranice. Doufáme, že zaměstnanci ještě těch 13 dnů trpělivost mít budou. Pokud 7. června k dohodě nedojde, budeme diskutovat o dalších akcích,” řekl Středula.
Podle Jurečky čelí země bezprecedentní situaci,”která tu nebyla 80 let”, a Středula by měl vnímat realitu včetně tempa zadlužování země. “Byl bych rád, aby pan předseda Středula nedával některá prohlášení do kontextu své kampaně na úřad prezidenta, ale aby vnímal realitu,” uvedl. Středula na začátku května oznámil, že se bude ucházet o podporu lidí, aby mohl kandidovat na prezidenta. Sběr podpisů na podporu jeho kandidatury už začal.
Inflace v dubnu dosáhla meziročně 14,2 procenta. Podle Středuly jsou odboráři připraveni jednat o paušálním i procentním dorovnání. Předák zmínil, že u jednotlivých profesí se může úprava výdělků lišit.
Ministři opakovaně uvedli, že jsou připraveni v polovině roku podle vývoje ekonomiky o platech znovu jednat. Středula po jednání řekl, že premiér Petr Fiala (ODS) by chtěl mít dohodu do 15. června. Předseda vlády po dubnovém jednání tripartity ujistil, že jeho kabinet podobu opatření ke zmírnění dopadu růstu cen zváží, plošným krokům se chce ale vyhnout kvůli obavám z dalšího roztáčení inflační spirály.
Jurečka zopakoval, že se vláda snaží pomoci zaměstnancům státu odměnami a dalšími cestami. Nechtěl rozebírat jednotlivé varianty včetně požadavku odborů, aby se navýšení promítlo do tarifů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně zdůraznil, že jakýkoliv růst platů je nyní na dluh. Státní pokladna má mít pro letošek zatím deficit 280 miliard korun. Zadlužování v minulých letech zrychlilo. Počítá se s tím, že letošní schodek bude kvůli dopadům války na Ukrajině nakonec vyšší.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41.921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44.782 korun. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.
Jurečka: Jednání o minimální mzdě bude 7. června, hlavní je udržet zaměstnanost
O růstu minimální mzdy budou zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednat 7. června. Poté by o navýšení měla jednat 21. června tripartita. Po jednání vlády s odbory to novinářům řekl ministr Jurečka. Podle něj je podstatné, aby případné přidání firmy “ustály” a nezvedla se nezaměstnanost. Odborová konfederace požaduje přidání od července o 2000 korun na 18.200 korun. Zaměstnavatelé jsou proti skokovému navyšování.
Minimální mzdu v Česku podle dřívějších údajů ministerstva práce pobírá asi 139.000 lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16.200 korun. Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32.400 korun.
“U debaty bude důležité slyšet reálné argumenty zaměstnavatelů, oni to budou muset zaplatit. Není to otázka minimální mzdy, ale zaručené mzdy. To nese zvýšené nároky na to, co firmy budou muset zaplatit,” uvedl Jurečka. Podle něj je podstatné hlavně to, aby firmy na přidání měly prostředky, “ustály ho” a nezačaly propouštět. “Potřebujeme udržet nízkou nezaměstnanost, aby lidé měli práci a mohli živit sebe a své rodiny,” dodal ministr.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci navýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent. Nejnižší zaručená mzda by se tak u jednotlivých profesí pohybovala od 18.200 do 36.400 korun. “Není akceptovatelné, aby země, která má z nových členských zemí EU jeden z nejvyšších HDP, měla nejnižší minimální mzdu,” řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.
Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasí. Poukazují na to, že se mnohé firmy ještě vzpamatovávají z dopadů covidové epidemie a nyní se potýkají s dopadem růstu cen energií a pohonných hmot i výpadky kvůli válce na Ukrajině.
Tripartita by měla o růstu minimální mzdy potom jednat 21. července. V minulosti se na přidávané částce neshodla. Rozhodovala pak vláda.
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci. Návrh výpočtu předložila v minulém volebním období tehdejší ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Nejnižší výdělek měl odpovídat polovině předloňské průměrné mzdy. Shoda se nenašla.
(čtk)
