V rámci českého předsednictví Radě EU byla 21. prosince 2022 schválena směrnice o transparentnosti odměňování. Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v Evropské unii činí 13 % v neprospěch žen. České ženy v roce 2021 vydělávaly v průměru o 6500 Kč méně než muži. Výzkumy ukazují, že část tohoto rozdílu tvoří mzdová diskriminace, kdy ženy jsou za práci stejné hodnoty odměňovány hůře než muži. Směrnice na to reaguje a posiluje vymahatelnost práva na rovnou odměnu.
Návrh směrnice proto patřil k prioritám českého předsednictví v rámci Rady EPSCO. Vyjednávací tým vedlo ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR.
Vláda ČR zároveň 21. prosince schválila Akční plán rovného odměňování žen a mužů 2023–2026. Je to vůbec poprvé, co se vláda ČR zavázala tzv. gender pay gap řešit v samostatném dokumentu.
Nový právní předpis EU usnadní realizaci práva na stejnou odměnu za práci stejné hodnoty, a to prostřednictvím závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování. Transpoziční lhůta směrnice činí tři roky. Až tedy směrnice počátkem roku 2023 vstoupí v platnost, bude mít Česká republika i ostatní členské státy povinnost do tří let směrnici přebrat do vnitrostátních opatření.
V čem novinka spočívá?
Směrnice zavádí právo zaměstnanců a zaměstnankyň na informaci o průměrné mzdě na srovnatelné pozici u svého zaměstnavatele. Pro větší zaměstnavatele také zavádí některé nové povinnosti. Konkrétně jde o povinnost podávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů a povinnost provádět tzv. společné posouzení odměňování. Zaměstnavatelé tyto informace budou povinni sdílet se svými příslušnými vnitrostátními orgány. Informace o tzv. gender pay gap budou muset firmy pravidelně poskytovat svým zaměstnancům a zaměstnankyním. Informace se budou předkládat každoročně nebo každé tři roky v závislosti na velikosti společnosti.
Ustanovení se budou vztahovat pouze na zaměstnavatele s alespoň 150 zaměstnanci a zaměstnankyněmi. Tyto povinnosti navíc zaměstnavatelům vzniknou nejdříve rok po transpozici směrnice, tedy ne dříve než v roce 2026.
»Schválení směrnice představuje velký úspěch našeho předsednictví. Nalezení kompromisu s Evropským parlamentem nebylo jednoduché a celému našemu vyjednávacímu týmu patří velké díky. Směrnice posiluje právo zaměstnankyň a zaměstnanců na rovnou odměnu, prokázat mzdovou diskriminaci by díky směrnici mělo být v budoucnu snazší,« řekla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
»Není pochyb o tom, že muži a ženy si zaslouží, aby jim byl vyplácen stejný plat, pokud vykonávají stejnou práci. Bohužel tomu tak dosud není. Učinili jsme velký krok směrem k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Touto novou směrnicí o transparentnosti odměňování zajistíme, aby pracovníci mohli prosazovat své právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci,« uvedl Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí.
Kde to nedodrží, následuje audit rovného odměňování
Jaké budou nástroje vymahatelnosti tohoto opatření? Pokud rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů vykonávajících stejnou nebo rovnocennou práci bude u zaměstnavatele větší než 5 %, zaměstnavatel jej nevysvětlí legitimními důvody a v šestiměsíční lhůtě jej nenapraví, bude muset projít tzv. společným posouzením odměňování. Tedy obdobou auditu rovného odměňování. Toto společné posouzení by mělo zahrnovat opatření, jejichž prostřednictvím zaměstnavatel neodůvodněné rozdíly v odměňování napraví.
Nerovnosti přetrvávají
Rozdíl v odměňování souvisí s řadou nerovností. Ženy jsou nadměrně zastoupeny v relativně málo placených odvětvích, jako je péče a vzdělávání, a tzv. skleněný strop vede k jejich nedostatečnému zastoupení na nejvyšších pozicích. V některých případech vydělávají ženy za stejnou nebo rovnocennou práci méně než muži.
»Nerovné odměňování je způsobeno řadou faktorů: vertikální a horizontální segregací trhu práce, nízkým zapojením mužů do péče, kariérními výpadky žen z důvodů mateřství a rodičovství i netransparentností a přímou či nepřímou mzdovou diskriminací. Směrnice neřeší všechny příčiny nerovností v odměňování, ale zaměřuje se pouze na příčiny související s netransparentností odměňování. Víme však, že ženy jsou za stejnou práci u stejného zaměstnavatele odměňovány méně než muži – dlestudie MPSV je tento rozdíl v průměru 11 %. Zaměstnanci a zaměstnankyně budou moci získat anonymizované informace o průměrné mzdě na srovnatelné pozici. V praxi směrnice povede k tomu, že oběti mzdové diskriminace budou moci reálně na své znevýhodnění přijít a případnou diskriminaci prokázat,« vysvětlilředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR Radan Šafařík.
Akční plán rovného odměňování žen a mužů 2023–2026
Vláda ČR zároveň 21. prosince schválila Akční plán rovného odměňování žen a mužů 2023–2026. Je to vůbec poprvé, co se vláda ČR zavázala gender pay gap řešit v samostatném dokumentu. Tento Akční plán, který přináší konkrétní kroky k odstranění stávajících genderových nerovností ve mzdách, připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády v návaznosti na Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030.
(za, mh)
