Podle průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory plánuje 51 % velkých průmyslových podniků omezit výrobu nebo ji přesunout do zahraničí kvůli neudržitelným cenám energie. Už se to nedá držet pod pokličkou: Automobilový koncern Volkswagen formálně vypověděl dohodu o zajištění pracovních míst, která bránila propouštění zaměstnanců v jeho německých podnicích od roku 1994 a uvažuje o uzavření některých továren. V červenci příštího roku může podnik začít v Německu propouštět. Ale to je jen špička ledovce.
Evropské automobilky jsou v krizi, skoro třetina hlavních závodů na výrobu osobních automobilů pěti největších evropských automobilek, tedy BMW, Mercedes-Benz, Stellantis, Renault a Volkswagen – byla podle agentury Bloomberg v loňském roce nedostatečně vytížena. To je velký průšvih: Automobilový průmysl se na hrubém domácím produktu (HDP) Evropské unie podílí více než sedmi procenty a vytváří více než 13 milionů pracovních míst. Ale nejde jen o automobilky. Energetická politika, kterou »nové Evropě« jako nejsilnější ekonomika naordinovalo samo Německo, drtí všechny.
Green Deal: cesta do katastrofy
Uspěchaný odklon od uhlí a plynu, za něž Unie nemá náhradu, znamená, že ceny elektřiny jsou pro evropské firmy v průměru o 158 procent vyšší než pro jejich konkurenty v USA. U plynu je ten rozdíl ještě větší, evropské firmy stojí o 345 procent víc než americké. S Asií raději nesrovnávat… Příčina je zřejmá: Green Deal. Mnoho výrobců se potýká se ztrátou konkurenceschopnosti, která je důsledkem evropského tažení za »záchranu klimatu«. Kvůli prudce rostoucím nákladům jsou v ohrožení jejich kontrakty na příštích několik let.
Každá špatná výzkumná studie financovaná zelenými nadacemi se záměrem zasít pochybnosti a rozhořčení nad průmyslem zůstává bez odezvy; každá mediální zpráva ukazující pouze aktivistickou stranu sporu je považována za fakt; každý dvojí metr, kdy nevládní organizace nejsou transparentní ohledně svého financování nebo střetu zájmů, je tiše ignorován, charakterizoval situaci portál RiskMonger.
Průmysl odchází z Evropy
»Deindustrializace Německa začala,« varují německé podniky. Energetická politika je významným rizikem pro průmysl, který čelí rostoucím nákladům na energie. Podniky varují, že pokud se situace nezmění, konkurenceschopnost země bude vážně ohrožena. Dle nedávného průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory, který zahrnoval 3300 členských podniků, stále více firem zvažuje omezit svou výrobu nebo dokonce přesunout své výrobní kapacity do zahraničí, napsal deník Die Welt. Zatímco vloni zvažovalo omezení výroby nebo přesun mimo EU 32 % průmyslových podniků, letos je to již 37 %. Ještě výraznější je tento růst u podniků s vysokými náklady na elektřinu, kde v roce 2023 zvažovalo přesun 38 % firem, zatímco v roce 2024 tento podíl vzrostl až na 45 %. U velkých průmyslových podniků je to až 51 %.
Obavy o budoucnost německého průmyslu narůstají, především kvůli stoupajícím nákladům na energie, které se staly klíčovým faktorem v rozhodování o lokalitě firem. Německo má už většinu energetických zdrojů v nestálých a nespolehlivých zdrojích, dominantně ve fotovoltaice (90 GW) a ve větrných elektrárnách (70 GW). Když ale nefouká vítr a nesvítí slunce, přes 30 000 větrných turbín na pevnině a v pobřežních šelfech a 3,4 milionu fotovoltaických systémů v Německu nevyrábí elektřinu takřka žádnou. Naopak při vhodných povětrnostních podmínkách produkují nadbytek elektřiny tak, že spotové ceny jdou do záporu, uvedl portál Medium.cz.
Německá recese zasáhne i nás
Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) předpokládá, že německá ekonomika bude v letošním roce pokračovat v poklesu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle podzimního výhledu institutu sníží o 0,1 procenta. Německo je přitom největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.
Podle analytiků má Německo strukturální problém, který může vést k jeho deindustrializaci a změně celkového ekonomického modelu. Drahé energie mohou být cestou k prosperujícím energetickým firmám, avšak za cenu ztráty konkurenceschopnosti, kterou zaplatí zbytek ekonomiky.
V reakci na tyto znepokojivé trendy německá vláda nedávno představila tzv. iniciativu pro růst, která má za cíl podpořit hospodářství. Nicméně podle kritiků vláda v tomto plánu opomíjí právě klíčovou otázku dlouhodobé udržitelnosti energetických zdrojů a vysokých cen energie. (jw)
Ilustrační foto – archiv
