Opakovaně se komunisté i sympatizující v Nymburce sešli k připomínce zavraždění Karla Beneše v březnu 1939. Po hymně a přivítání na akci, které uvedla Dr. Šmídová, se slova ujal předseda OV KSČM Zdeněk Milata, jenž připomněl dobu a důsledky německé okupace.
Od večera 14. března 1939 hlásil Československý rozhlas, že německá armáda na druhý den v šest hodin ráno zahájí vojenské obsazování českých zemí. Relaci doprovázela výzva: »Zachovejte klid a pořádek, jděte po své práci jako každý den.«
Kolem deváté hodiny dorazil do Nymburka předvoj německé armády. Vojenský štáb se společně s gestapem ubytoval v Grandhotelu U města Prahy a hned se pustil do zatýkání veřejných činitelů. Mezi zatčenými byl i radní Karel Beneš, jenž byl první nymburskou obětí nacistické zvůle, neboť byl na kolínském gestapu ubit už 21. března. Jeho pamětní deska je dodnes na Dělnickém domě. Na pamětní desce jsou dále uvedeni Antonín Kaipr a Antonín Homola.
Letákové výzvy proti okupantům
Činnost Komunistické strany Československa byla značně omezena již v důsledku podepsání mnichovské dohody. Nejprve bylo straně zakázáno vydávat svůj tisk Rudé právo a posléze, 27. prosince 1938, byla strana rozpuštěna úplně. Někteří vrcholní představitelé se rozhodli emigrovat, druhá část se rozhodla vybudovat novou, ilegální stranu, která bude vyvíjet síť šířící ilegální tiskoviny. Již v polovině března 1939, těsně po okupaci českých zemí, provádělo gestapo první větší vlny zatýkání, Nymburka se ale více týkaly události v roce 1941.
Mezi nejběžnější činnost ilegálních odbojových skupin KSČ patřilo šíření letáků informujících o ilegální činnosti strany a jejím programu v době okupace. Např. Rudé právo, které bylo takto šířeno, vyzývalo obyvatelstvo k utvoření jednoty a seskupení se kolem dělnické třídy, která může pomoci v boji proti okupantům generální stávkou. Zároveň bylo obyvatelstvo vyzýváno k vykolejování vlaků, přerušování telegrafních a telefonních vedení a byly vydávány přesné návody k provádění sabotážní činnosti.
Toho všeho se již Karel Beneš nedožil. Položil svůj život na prahu okupace, kdy byl opakovaně zatčen, neboť po prvním zatčení jej pustili, neměli informace, o jak významnou osobu se jedná. Šel se rozloučit s rodinou, ale než stihl emigrovat, tak jej zatkli podruhé, již s fatálními následky. Čest jeho památce!
Doba hrůz německé okupace nesmí být zapomenuta.
(zas)
FOTO – archiv OV KSČM Nymburk
