Vlakové nádraží obléhané stovkami uprchlíků je jen špičkou ledovce, se kterými se Praha, ale i další kraje potýkají. Dosavadní řešení ale zatím žádnou změnu nepřinesly. Například z Hlavního nádraží do stanového tábora odešlo podle Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) a iniciativy Hlavák pouze 17 lidí. Na nádraží tak nadále zůstávají stovky lidí, kteří na víza nemají nárok kvůli občanství v maďarsku. Kraje vítají i změnu, podle které má na dávky nárok jen člověk, který se prokáže razítkem potvrzujícím vstup do schengenského prostoru.
Stanové městečko mělo pomoci řešit situaci, při které se stovky lidí zdržují v prostorech nádraží a přespávají denně na zemi či ve vlacích. Jednotky státních i dobrovolných hasičů vybudovaly stanové městečko v pražské Troji minulý týden, během víkendu v něm našlo azyl 142 uprchlíků včetně několika rodin. Ubytování zde mohou získat uprchlíci z Ukrajiny, kteří čekají na ověření totožnosti. Nakonec tam byli umístěni uprchlíci z jiných míst. »Od spuštění stanového městečka odešlo z hlavního nádraží přesně 17 lidí,« potvrdila Geti Mubeenová z OPU. Na nádraží tak i nadále nocuje 300 až 400 lidí, především romského původu. To jsou většinou lidé, kteří na víza nemají nárok, protože mají zároveň maďarské občanství. Podle Mubeenové chybí návazné sociální a právní služby, které by běžencům, kteří se ocitli v jakémsi právním vakuu, pomohly jejich situaci řešit.
Podle primátora Zdeňka Hřiba (piráti) je ale třeba řešit nejen problém uprchlíků, kteří jsou na hlavním nádraží, ale rovněž těch zbylých. »Ačkoliv je situace na hlavním nádraží složitá a velmi viditelná, jedná se ‘pouze’ o půl procenta uprchlíků v Praze. Potřebujeme řešení hlavně pro zbylých 99,5 procenta, a to musí být založeno na přerozdělení uprchlíků z přetížených regionů do regionů, kde jsou kapacity ještě volné,« uvedl primátor.
Mezi běženci, kteří se nejen na hlavní nádraží vracejí, jsou navíc také lidé, s kterými vůbec nebylo zahájeno řízení o udělení víz, protože jim chybí doklady nebo razítko, které by potvrzovalo jejich vstup do schengenského prostoru. Povinnost prokázání dokladu před registrací v krajských centrech zavedlo ministerstvo vnitra ode dneška. V některých krajských centrech, například v Pardubicích, ale na razítku trvají již od soboty. Systém podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK/ČSSD) povede k ukončení takzvané sociální turistiky, kdy o dávku jezdili žádat i lidé žijící v Maďarsku či Rumunsku.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by mohl být změněn způsob vyplácení dávek, které by nově měly naturální podobu. Peněžní pomoc pro uprchlíky nyní činí 5000 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má podle něj návrh na zavedení naturální dávky za příliš komplikovaný, místo toho přišlo s koeficienty postupného snižování dávek. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.
(hko,čtk)
