České matky mají v období mateřství jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti. Přitom větší zaměstnanost především matek předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému nebo zmenšit vysoké genderové rozdíly na trhu práce. Nedostatek volných míst v mateřských školách vede také ke ztrátám ve státním rozpočtu, ročně jde o více než miliardu korun.
Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI, publikované v prestižní multidisciplinárním časopise PLOS ONE.
Dostupná předškolní péče o děti je obecně uznávána jako důležitý faktor zaměstnanosti matek předškolních dětí, ale to, do jaké míry další zvyšování kapacit předškolních zařízení dokáže zvýšit zaměstnanost žen, se velmi liší napříč státy v závislosti na institucionálním nastavení i sociálních normách v dané zemi.
K odhadu dopadu na zaměstnanost matek vědci využívali změn v dostupnosti mateřských škol v čase. Ta se mezi lety 2001 a 2011 velmi zhoršila. »Zatímco v roce 2001 chybělo asi 63 000 míst v mateřských školách, v roce 2011 to už bylo více než 105 tisíc. A vlivem tohoto poklesu dostupnosti mateřských škol bylo v roce 2011 zaměstnáno o 9000 matek méně,« uvedla Klára Kalíšková ze SYRI a CERGE-EI.
Nedostatek míst v MŠ tak podle vědců SYRI představuje ztrátu veřejných rozpočtů ve výši 1,2–1,7 mld. Kč ročně na daních z příjmu a odvodech těchto žen, které by byly zaměstnané, pokud by měly místo pro své dítě v mateřské škole.
Unikátní sonda
Ačkoli je rozšiřování kapacit mateřských škol velké politické téma a ve veřejném prostoru je často diskutována jeho důležitost, kauzální vliv rozšiřování kapacit mateřských škol na zaměstnanost matek v ČR zatím nikdo příliš nestudoval. Studie výzkumníků ze SYRI je v tomto směru unikátní sondou. »Ve výzkumu jsme propojili data ze Sčítání lidu, domů a bytů a ze Školského registru MŠMT ČR a vytvořili tak unikátní databázi zachycující jak poptávku po předškolní péči o děti, tak i kapacitu mateřských škol ve více než 6000 českých obcích v letech 2001 až 2011. Modelovali jsme také variantu, že mateřská škola není dostupná v obci bydliště. Shromáždili jsme data o dojezdových vzdálenostech do nejbližších obcí, ve kterých mateřské školy jsou, a odhadovali, jakou šanci mají rodiče získat místo v mateřské škole v sousedních obcích,« popsala Kalíšková.
Situace v obcích je pochopitelně odlišná. Někde se dostupnost snížila třeba proto, že na kraji obce vyrostlo satelitní městečko, do kterého se nastěhovalo spoustu mladých rodin s předškolními dětmi. V jiné obci mohlo naopak dojít k odlivu mladých rodin nebo obec získala prostředky pro rozšíření mateřské školy, a tak se dostupnost naopak zlepšila. »Zabývali jsme se otázkou, jak tyto změny v dostupnosti školek ovlivnily zaměstnanost žen s předškolními dětmi. Naše odhady ukazují, že zvětšení dostupnosti míst v mateřských školách o 10 procentních bodů vedlo ke zvýšení míry zaměstnanosti matek dětí předškolního věku o 0,2–0,4 procentního bodu,« uvedla Kalíšková, která kromě SYRI působí v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze.
(vž)
