Návrh rozpočtu: Výdaje MPSV vzrostou, na penze má být o 82 mld. Kč více

Výdaje ministerstva práce by příští rok měly být proti schválenému letošnímu rozpočtu zhruba o 100 miliard korun vyšší. Dosahovat by měly 861,8 miliardy korun. Jen do penzí má z toho putovat přes 637,6 miliardy korun. To je skoro o 82 miliard více, než se očekává po započtení trojí valorizace letos. Příjmy resortu by se mohly příští rok zvednout o necelých 50 miliard na zhruba 674,4 miliardy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu na příští rok, ze schválené podoby státní pokladny a z připravené letošní rozpočtové novely.

Výdaje resortu práce rostou rychleji než příjmy. Většinu vydané sumy tvoří takzvané mandatorní výdaje, které musí stát podle zákona lidem vyplatit. Někteří ekonomové nastavení a růst povinných výplat bez zajištění peněz kritizují. Upozorňují na to, že dosavadní příjmy při navyšovaných výdajích nebudou státu na provoz stačit. Na strukturální nerovnováhu ve veřejných financích poukazuje opakovaně Národní rozpočtová rada.

Ministerstvo práce má mít letos podle schváleného rozpočtu na výdaje asi 758 miliard korun. Připravená novela pro letošek sumu navyšuje na 784,1 miliardy. Návrh rozpočtu na příští rok pak počítá s částkou 861,8 miliardy korun. Proti nynějšímu rozpočtu je to víc než 100 miliard navíc, proti připravené novele pak asi o 78 miliard víc. V dalších dvou letech by růst výdajů neměl být strmý. Pro rok 2024 návrh teď počítá se sumou 887,5 miliardy a pro volební rok 2025 pak s částkou 906,3 miliardy.

Pro letošek má ministerstvo ve schváleném rozpočtu příjmy 617,2 miliardy korun. Novela sumu teď o devět miliard navyšuje. Ve srovnání s touto částkou by tak příjmy mohly být příští rok vyšší skoro o 50 miliard. Dosahovat by měly 674,3 miliard korun. Na sociálních odvodech by se z toho mělo vybrat 665,5 miliardy korun, letos se očekává výběr 618,3 miliardy. Rostoucí částka naznačuje i v roce 2023 navyšování výdělků a vysokou zaměstnanost.

Nejvíc peněz ministerstvo posílá do penzí. Letos by to mělo být po započítání trojí valorizace 555,9 miliardy korun. V příštím roce má být částka o 81,7 miliardy vyšší, tedy asi o 15 procent. Vedle řádného lednového navyšování tak navrhovaný rozpočet počítá znovu i s mimořádným přidáváním kvůli inflaci. Zhruba 20 miliard navíc bude podle dřívějších informací potřeba na bonusy 500 korun za vychované dítě, o které se začnou penze navyšovat od ledna.

Na příspěvky na bydlení, dětské přídavky, rodičovské a pěstounské dávky má mít resort příští rok 58,1 miliardy. Letošní připravená novela počítá se sumou 67,5 miliardy. Vyšší letošní výdaje zahrnují výplatu jednorázového příspěvku 5000 korun na dítě.

Na nemocenské, mateřské, otcovské či ošetřovné by se mohlo příští rok utratit 51 miliard, letos se předpokládá 47,4 miliardy. Mírně by se mohly zvednout výdaje na dávky v hmotné nouzi a na podpory v nezaměstnanosti.

Na příspěvek na péči má být o miliardu víc než letos, tedy 36,6 miliardy korun. Snížit se mají ale takzvané neinvestiční transfery, což jsou třeba dotace na sociální služby. Ministerstvo by na ně mělo mít příští rok zhruba 26,7 miliardy korun, což je o dvě miliardy méně než pro letošek.

(čtk)