Čína a Kuba – souputníci v socialismu

Zatímco prozápadní média si všímají pouze toho, že Čína je aktivní na Kubě a pravděpodobně tam spolupracuje i s kubánskou armádou, čímž by mohla odposlouchávat a ohrožovat USA, spolupráce Číny s Kubánskou republikou u nás zůstává opomíjena. Přitom právě Čína je nejaktivnější zemí v OSN, která hlasitě prosazuje ukončení blokády Kuby ze strany USA, což bylo již mnohokrát schváleno a stále zůstává Spojenými státy ignorováno. Ale hlavně je Čína jednou ze zemí, která pomáhá konkrétně a systematicky.

Ačkoliv Čína a Kuba mají podobné sociální systémy a sdílejí stejné ideály a přesvědčení i snahu o rozvoj a prosperitu, je jejich cesta k socialistické modernizaci rozdílná. I když u obou zemí ji silně ovlivňuje stejný hegemon. Čína díky dřívějšímu počátku svých reforem v roce 1978 a svému neskutečnému nasazení kráčí po této cestě mílovými kroky, Kuba ale kvůli dlouhé a stále horší blokádě ze strany USA bojuje s nedostatkem.

Zároveň je však Kuba schopna výborně rozvíjet zdravotní péči a školství a v těchto oblastech pomáhat nejen v mnoha rozvojových zemích světa, ale při katastrofách také v USA či v Itálii.

Nedostatkové potraviny

V důsledku rusko-ukrajinského konfliktu a klimatických změn došlo v posledních dvou letech k prudkému nárůstu celosvětových cen potravin, což vedlo v některých zemích a regionech k jejich vážnému nedostatku. Kuba, která je závislá na dovozu potravin, byla zasažena dvojnásob. Když se k tomu přidají dlouhodobé sankce uvalené Spojenými státy, které Kubě výrazně omezují zahraniční obchod a pravidelný přístup k vnějším dodávkám potravin a odpovídajícímu zemědělskému vybavení, čelí Kuba velmi těžkým problémům. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) uvádí ohromující ztráty Kuby, které dosahují miliard dolarů ročně v důsledku embarga ze strany USA, jež výrazně omezuje produktivitu jejího zemědělství a představuje vážnou hrozbu pro potravinovou bezpečnost.

A tak zatímco se jedna ekonomická mocnost snaží ostrovní stát vyhladovět a zlomit, jiná neváhá přijít s pomocí. Od jara pravidel- ně přistávají na Kubě čínská letadla se značným množstvím zdravotnického vybavení a potravin, jako je rýže. Tato pomoc Číny opět dokazuje její neochvějnou podporu Kubě při překonávání nedostatku potravin a udržování sociální stability.

Přestože blokáda ze strany USA tak vážně poškozuje právo obyčejných Kubánců na přežití a rozvoj, kubánská vláda a kubánský lid nikdy nepodlehli unilateralismu a hegemonii USA a navzdory obrovskému tlaku a ztrátám způsobeným embargem se Kuba nadále aktivně zasazuje o podporu globální solidarity a mezinárodní spolupráce. Poslední zprávy ukazují, že kubánská vláda zajistila dodávky klíčových dotovaných potravinových dávek díky naléhavé koordinaci zdrojů ze všech stran, včetně zahraniční pomoci. Kubánská vláda se rovněž snaží napravit nedostatek potravin prostřednictvím úsilí o oživení turistického průmyslu, získání většího množství deviz a modernizaci rozvoje zemědělství.

Mnohostranná spolupráce s Čínou

Letos si Kuba připomíná deset let od doby, kdy ostrov navštívil prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching. »V posledních deseti letech učinila Čína historický pokrok a prošla významnými změnami. Bylo to také desetiletí, ve kterém vztahy mezi Čínou a Kubou získaly více vitality a začaly vzkvétat. Během této doby se navíc prohloubilo upřímné přátelství, rozvinula se oboustranně výhodná spolupráce a obě země se staly velmi blízkými partnery v reformách a rozvoji. Čínsko-kubánské vztahy jsou již nyní exemplárním příkladem solidarity a spolupráce mezi socialistickými zeměmi a upřímné vzájemné podpory mezi rozvojovými zeměmi,« prohlásil Hua Xin, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Číny na Kubě.

Během tohoto setkání čínského prezidenta s revolučními vůdci Fidelem Castrem a Raúlem Castrem a se současným prezidentem Miguelem Díazem-Canelem vedoucí představitelé obou zemí osobně vypracovali hlavní plán rozvoje vztahů mezi oběma stranami a zeměmi. Spolupráce se dále rozšířila v roce 2022, kdy v listopadu navštívil kubánský prezident Díaz-Canel jako první hlava státu latinskoamerické a karibské země Čínu po 20. národním sjezdu Komunistické strany Číny (KS Číny).

A právě na 20. sjezdu bylo zdůrazněno, že otevírání se světu je výrazným symbolem čínské modernizace, což plně demonstruje odhodlání a odpovědnost Číny sdílet příležitosti se světem. Čína se aktivněji začleňuje do mezinárodní ekonomiky a postupně uvolňuje více dividend do zemí, které se otevírají světu. Z rozvoje Číny bude mít prospěch nejen čínský lid, ale také lidé globálního Jihu a dalších zemí po celém světě.

Z rezoluce obou zemí z roku 2022 pak vyplývá, že Čína jako nejdůležitější partner zemí Latinské Ameriky a Karibiku bude věnovat větší pozornost spolupráci s Kubou a dalšími zeměmi regionu v oblasti inovací, poskytne větší podporu pro sdílení výsledků vědeckého a technologického rozvoje a podpoří nový impuls pro hospodářskou a obchodní spolupráci mezi Čínou a Latinskou Amerikou a Karibikem nejen v rámci Rozvojové iniciativy, či Nové hedvábné stezky (BRI). »Čína bude napomáhat tomu, aby se spolupráce v tradičních oblastech neustále rozšiřovala do odvětví nové energie, digitální transformace a přeshraničního elektronického obchodu, a to k většímu prospěchu obou národů. Čína a Kuba jsou souputníky v socialismu, dobrými partnery pro společný rozvoj a vynikajícími spolubojovníky ve strategické koordinaci,« dodává Hua Xin.

Společně proti hegemonismu

Politická situace v Latinské Americe a Karibiku prochází novým kolem hlubokých změn. Nejrůznější aktivity Washingtonu počínaje embargem a konče podporou protisystémových opozic v některých zemích nutí tyto země a jejich lid, aby si vybraly stranu. A tím se snaží vyvolat rozkol mezi Čínou a latinskoamerickými zeměmi. Ale místní lidé vidí, kdo bojkotuje a vyhrožuje a kdo skutečně pomáhá. Čína pevně podporuje spravedlivý boj kubánského lidu za obranu národní suverenity a proti zahraničnímu vměšování a blokádě. Podpora a pomoc Číny Kubě jsou nezbytnou součástí globálního odporu proti hegemonii a snahou o nastolení spravedlivějšího, racionálnějšího a inkluzivnějšího mezinárodního řádu.

Helena KOČOVÁ