V celé polistopadové éře naší země není závažnější politicko-kriminální kauzy, než jsou výbuchy ve Vrběticích. Se vším respektem k obětem výbuchů i s ohledem na miliardovou škodu muničního areálu nespočívá ale význam celé kauzy naprosto v události samé, ale v tom, co z ní stát – vyrobil. A to myslím zcela vážně.
Americký termín »deep state« bývá doslovně překládán jako »hluboký stát«, význam je ale fakticky: stát za oponou, neviditelná část státu, prostor, v němž stát jedná skrytě, koordinovaně a někdy i bez ohledu na zákony podle blíže neupřesněného státního zájmu. Je to tento deep state, který pronásleduje Edwarda Snowdena nebo Juliana Assange. A vrbětickou kauzou vznikl deep state i v Česku. Podívejme se, jak.
Série pochybení
Výbuchy ve Vrběticích z roku 2014 neměly přes šestileté následné policejní vyšetřování vlastně žádný závěr v podobě označení pachatele. Totiž: policie zjistila především sérii pochybení veřejných orgánů, a to ministerstva obrany jako majitele areálu, Českého báňského úřadu zmocněného zákonem provádět ve skladu kontrolu výbušnin, Policie ČR povinné kontrolovat zde sklad munice a Vojenského technického ústavu, který měl zajišťovat ostrahu. V areálu byly skladovány zbraně soukromých zbrojařských firem určené pro komerční prodej. Závěrem policejního vyšetřování v říjnu roku 2020 tedy sice nebylo označení pachatele výbuchů, ale zato jím bylo rozsáhlé usvědčení různých složek státu z naprostého šlendriánu. A právě to si stát nenechal líbit.
Půl roku po zveřejnění závěrů vyšetřování se zničehonic, v dubnu 2021, objevuje »ruská stopa« pachatelů výbuchů. Oznamuje ji bez jakýchkoli důkazů předseda vlády Andrej Babiš s ministrem vnitra (a v té chvíli zároveň i zahraničí) Janem Hamáčkem – oba v tu chvíli v roli užitečných idiotů. Následuje smršť, jaká nemá v dějinách země obdoby. Těsně před tímto veřejným oznámením došlo k nařízení vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády, a to do 48 hodin. Vzápětí byla zrušena Hamáčkova plánovaná cesta do Ruska dojednat nákup vakcín Sputnik. Za tři dny vyloučila vláda ruský Rosatom z tendru na Dukovany. Média (a nejvíc Seznam Zprávy, konkrétně reportér Janek Kroupa) vláčela Jana Hamáčka od této chvíle až do podzimních sněmovních voleb bahnem soustavným opakováním toho, že chtěl dodávku Sputniků vyměnit za mlčení o tom, že výbuchy provedli ruští špióni. Byla to zcela nepochybně tato kauza, která stála tehdejší ČSSD 18 tisíc chybějících hlasů ve volbách. Tím, že se do Sněmovny nedostala sociální demokracie, přišel Andrej Babiš o koaličního partnera, skončil v opozici, a moci se ujala vláda pětikoalice. Proto užiteční idioti: ti dva na tuto inscenaci přistoupili.
Domněnky a zbožná přání
Když byla totiž kauza vrbětických výbuchů minulý týden oficiálně vyšetřovatelem po dalších třech letech »odložena«, znamenalo to jediné: pro obvinění konkrétních pachatelů nenašel vyšetřovatel ani státní zastupitelství dost důkazů. Pokud je vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) nemají ani tři roky po onom zveřejnění ruské stopy Babišem s Hamáčkem, neměli je samozřejmě tím spíš ani tehdy. A nemohli je mít ani ti dva mamlasové.
Vyšetřovatelé mohli mít indicie, domněnky, zbožná přání nebo něco podobného, ale takové »důkazy« náš trestní řád nezná.
»Odložení« případu znamená totiž právě toto. Stačí na příslušné místo trestního řádu nahlédnout. Žádný novinář ani renomovaný právník, co se jich vždycky vyrojí, to minulý týden neudělal. Oficiální vysvětlení »odložení« zní: Rusko odmítlo spolupracovat s vyšetřovateli a neposkytlo požadované informace. Jediný, kdo upozornil na to, že neposkytnutí informací třetí stranou nemůže být důvodem »odložení« jako závěru vyšetřování – protože to lze jako důvod uvést až v průběhu trestního stíhání a nikoli už při vyšetřování, ale k zahájení trestního stíhání je nejprve potřeba obvinit konkrétní osoby a doložit obvinění konkrétními důkazy – je bývalý zpravodajec Jiří Wagner.
Wagner byl zaměstnancem BIS a v roce 2014 ji na protest opustil. Když vláda po ruské invazi na Ukrajinu před dvěma lety nezákonně souhlasila s vypnutím osmi webů, byl Wagnerův web Exanpro mezi nimi. Na rozdíl od většiny těch zbylých, ten jeho server je vypnutý dodnes. Tohoto zpravodajce se vláda sakra hodně bojí. Protože jeho web neběží, nemohu ověřit, proč byl vládou obviňován z proruských postojů, a rozhodně nepřebírám odpovědnost za pravdivost toho, co napsal jinde, než v minulý týden publikované analýze usnesení NCOZ o »odložení« vrbětické kauzy. V té totiž píše jen to, co říká trestní řád, což jsem si snadno ověřil. Trestní řád říká v § 160, odst. 1: »Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného (…).« Wagner tvrdí, že jedno nebo druhé nebo obojí ovšem nenastalo: tj. buď není závěr vyšetřování dostatečně odůvodněn, nebo nebylo prokázáno, že čin spáchala určitá osoba – nebo obojí.
A tak se právě vyšetřovatel uchýlil k »odložení« s odůvodněním, že s ním ruské orgány nespolupracují. Zákon ale říká: »nasvědčují-li« – tedy stačí, jsou-li důkazy nějaké a identifikace osob konkrétní (nejen: »špióni«), ale konkrétní osoby, například špióni, a tito konkrétní špióni na základě těchto důkazů. Pokud takové skutečnosti vyšetřovatel zjistí, trestní stíhání policie podle zákona zahájit nejen může, ale musí. Pokud vyšetřovatel ale rozhodl o »odložení« případu, pak ovšem tyto důkazy o konkrétních osobách nemá. V opačném případě by porušil zákon. Jak je ale potom možné, že ředitel NCOZ Jiří Mazánek (a po něm všichni) dál tvrdí, že výbuchy provedli ruští špióni? Pokud jsou o tom přesvědčeni, musejí trestní řízení zahájit. Pokud o tom důkazy neshromáždili, nemohou to tvrdit. Tertium non datur.
Platí presumpce neviny?
Platí právní stát a jeho presumpce neviny i pro podezřelé špióny, zvlášť jsou-li ruští? No, vidíme, že neplatí. Nastupuje deep state, vrtění psem a zamaskování celé série nedbalostí státních složek ruskou stopou, která může být pravá, ale také nemusí, protože to prostě vyšetřovatel nedokázal prokázat. A tento deep state vrhne celou svou spojenou autoritu ředitele NCOZ Jiřího Mazánka, ředitele BIS Michala Koudelky, ministra vnitra Víta Rakušana, premiéra Petra Fialy a dozorujícího státního zástupce Martina Malůše, který kvůli případu letos v únoru musel obdržet nejvyšší bezpečnostní prověrku (aby teď nic beztrestně nevykecal) na jednu kartu: byli to ruští špióni, a protože Rusko nespolupracuje na jejich odhalení, případ musíme odložit. Premiér přidá, že je to ruský teroristický útok na nás, aby burcoval do války, média to stokrát zopakují a pravda je na světě. Jejich pravda.
Nemám žádnou slabost pro agenty, a už vůbec ne pro agenty ruské. Nevadí mi, že byli agenti tehdy z Česka vyhoštěni a vyhostil bych i všechny agenty ostatních zemí, když už teď víme, že o nich víme. Oficiální verze vyústění případu se možné pravdě podobá zdařile, pana Koudelku přece jen školila a vyznamenala CIA. Jenže to nestačí. Kdyby závěr zněl: měli jsme je nadosah, ale bohužel jim to neumíme prokázat, takže případ nemá známého viníka, bylo by to akceptovatelné. Tak ale věc komunikována není. Komunikace zní, že závěr je jasný. A to je podvod a podílí se na něm celý stát. Ten deep state, na který potřebujeme prověrku, a proto ho většinou nevidíme.
Autor je novinář.
