Masarykův les bude mít naučnou stezku

Masarykův les v Izraeli vysazený českými osadníky v roce 1930 bude mít v nejbližší době naučnou muzejní stezku připomínající dílo a život prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeho syna Jana. Ta je v současné době před dokončením. Stav lesa samotného vyžaduje ale další péči, na které se podílejí i odborníci a studenti z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), kteří se před několika dny z Izraele vrátili.

Přírodní muzeum vznikalo podobným způsobem jako les, a to za finanční podpory českého výboru Židovského národního fondu (ŽNF) skrze sbírku uspořádanou v České republice. Návštěvníky uvítá při vstupu do porostu muzejní brána. »Hlavní stezku parkem lemují do vápence tesané pamětní desky připomínající hlavní milníky Masarykova života spojené s Izraelem jako je jeho cesta po svaté zemi, kterou vykonal jako první evropský státník,« popsal Jiří Volánek z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Stezku uzavírají pilíře se jmény hlavních českých mecenášů. Všechny užité muzejní prvky jsou v souladu s okolním porostem a v krajinném celku se staly důstojnou připomínkou obou státníků, jejich historických přínosů pro Izrael a symbolickým gestem díků v jejich boji proti antisemitismu. Oficiální otevření muzejní stezky je plánováno na červen.

Odborníci MENDELU jezdí do Izraele pečovat o Masarykův les pravidelně. Ještě před pár lety byl ve špatném stavu a prakticky dožíval. »Do porostu borovice halepské ve stadiu rozpadu je neustále potřeba zasahovat. Urgentní práce včetně požárního managementu provádí Židovský národní fond, o ostatní se starají naši studenti, kteří tentokrát cílili především na zajištění bezpečnosti a pohodlí návštěvníků dožívajícího borového háje. Odstraňovali padlé, nakloněné nebo nebezpečně zavěšené stromy, odřezávali suché větve nejen v blízkosti piknikových stanovišť,« uvedl Volánek.

Studenti také upravovali druhovou skladbu lesa, ať už pomocí výsadeb místních druhů dřevin jako např. cypřiše stálezeleného, rohovníku obecného, řečíku atlaského či dubu táborského, nebo dělali probírky, prořezávky a další úpravy mladých částí porostu. »Každoročně je potřeba z lesa odstraňovat neustále se vracející invazivní druhy, jako je pajasan žláznatý, kapinice, parkinsonie pichlavá nebo skočec obecný,« uvedl Volánek.

Masarykův les je v severní části Izraele. Administrativně je spojen s větším Balfourovým lesem na jižních svazích Nazaretských kopců. Společně vytváří jedny z nejstarších lesních celků vysazených v novodobé historii Izraele. Svoje jméno dostal po prvním prezidentovi Československa, který si Izrael oblíbil a který sehrál nezastupitelnou roli v podpoře vznikajícího židovského státu. Výsadbu lesa, potažmo 13 000 sazenic borovice halepské a cypřiše, iniciovali a pomáhali realizovat v třicátých letech minulého století osadníci kibucu Sarid z Československa a východní Evropy.

Partnerem MENDELU a správcem většiny izraelských lesů je Židovský národní fond (ŽNF), který si za svoje hlavní cíle už roku 1901 stanovil zalesňování, obnovu lesa, péči o les, vodní zdroje a krajinu. Masarykův les v současné době slouží především potřebám obyvatel okolních sídel, poskytuje jim místo k relaxaci a odpočinku a stává se turisticky vyhledávanou lokalitou, plní především funkci rekreační. Na konci zimy a na jaře se parkový les stává obzvláště vyhledávanou atrakcí díky neobyčejně bohatému kvetení bramboříků, které v lesním podrostu vytváří doslova růžové koberce.

(vž)