Na letošních Dnech antikapitalismu proběhlo 19. května ve venkovním stanu u CrossClubu v Praze-Holešovicích seznámení s nejnovější knihou filosofa Michaela Hausera Manifest socialistického hnutí.
»Když s tímto nápadem Michael Hauser přišel, tak se nám to zdálo dobré. Současná debata je zdánlivě rozpolcena mezi zástupci konzervativní levice a liberální levice. Levice se tříští. Cítili jsme, že tato debata se míjí s tím, jak přemýšlíme my. Knížka Michaela Hausera vrací do hry socialismus,« řeklv úvodu sociolog Arnošt Novák z nakladatelství Neklid, jež knihu vydalo. Dodal, že řada současných sociálních hnutí uvízla ve fázi protestu, ale chybí jim pozitivní vize a horizont, o jakou společnost chtějí usilovat. Novák doufá, že kniha vyvolá debaty na levici a zájem všech, kteří se hlásí k levici.
Hauser vidí právě v současné době, kdy se levice nachází ve stagnaci, krizi či úpadku, pravý čas na psaní manifestu. Současná levice je v přechodové době od levice řešící otázky nastolené ve 20. století (soc. dem. levice – sociální stát; komunistická levice – industrializace, modernizace nerozvinutých zemí, vybudování ekonomických a kulturních základů pro vytvoření socialismu apod.). »Levice, která vzniká v 90. letech, experimentuje s novými formami protestu, ale výsledky jsou neurčité,« míní Hauser, a proto je třeba shrnout výsledky dosavadního vývoje levice a zároveň se pokusit formulovat nové cíle a strategie pro levici 21. století.
V tom mezi levicovými intelektuály není ojedinělý. Například editor amerického politického časopisu Jacobin Bhaskar Sunkara vydal Socialistický manifest; ekonom Thomas Piketty napsal knihu Čas pro socialismus; německý filosof Axel Honneth, současný představitel kritické teorie Frankfurtské školy, vydal knihu Idea socialismu, aj.
Kdo navržené změny uskuteční?
Úskalí současnosti spočívá v tom, že se vytvořilo mnoho různých levicových iniciativ a hnutí, »analýzami se můžeme přímo brodit«, ale chybí odpověď na kardinální otázku: Kdo navržené změny uskuteční politicky a ekonomicky? Hauser si ve svém Manifestu socialistického hnutí předsevzal cíl formulovat základní cíle a strategie, jež mají pomoci ke sjednocování rozptýlených iniciativ a hnutí s cílem vytvářet sjednocené hnutí sebevědomé pracující většiny, což nepřichází samo, nýbrž je úkolem pro socialisty.
V manifestu se Hauser věnuje, jak on je přesvědčen, hlavním výzvám současné fáze kapitalismu, které si klade většina levicově smýšlejících lidí: Oligarchické vlastnictví; Klimatická krize; Rovnost žen, gender a sexuální menšiny a identity; Americký světový řád, geopolitické otázky současnosti, Čína, Rusko; Národnostní a etnické menšiny, zvláště ve vztahu k dějinám kolonialismu; Vzestup nacionalismu a otázka národní a etnické kultury; Postoj k liberálům a konzervativcům.
Vzor Hauser nachází v Marxově a Engelsově Komunistickém manifestu, přičemž je samozřejmé, že podmínky panující v první polovině 19. století se podobají těm současným jen zčásti. Jeho manifest vychází z podmínek soudobého kapitalismu. Pro čtivost se autor držel pádného a přímočarého stylu, sází na to, že je třeba mluvit a psát jasně.
Deset opatření
V podobném duchu, jako jsou napsána Marxem a Engelsem opatření k překonání kapitalismu v Komunistickém manifestu, i Hauser navrhuje deset tezí: Vyvlastnění kapitalistické renty z duševního vlastnictví, které vzniklo z veřejných zdrojů (patenty, know-how, vědecké objevy), progresivní daň z kapitálového majetku, zdanění finančního kapitálu; omezení dědického práva; veřejná kontrola tvorby peněz prostřednictvím centrální banky; politika plné zaměstnanosti zaměřená na přechod k ekologické ekonomice; významné zvýšení podílu bytové výstavby a bytového fondu v rukou obcí a státu; participativní vlastnictví médií, digitálních platforem a sociálních sítí; plánovitý rozvoj veřejného prostoru; bezplatné veřejné služby (doprava, zdravotnictví, sport, sociální péče); bezplatný přístup ke vzdělání, vědě a umění.
Manifest se prezentoval také na Anarchistickém festivalu knihy, jenž se konal týden po Dnech antikapitalismu.
(mh)
FOTO – Monika HOŘENÍ
