Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje žádný významný zájem státu. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí, rušení podniku nedoporučuje ani odborný mluvčí KSČM pro průmysl a obchod Pavel Hojda.
NKÚ prověřoval hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021. Kontroloři v závěrečné zprávě konstatovali, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun.
MPO podle NKÚ uvedlo jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku 4,6 miliardy korun z takzvaných jamburgských dohod. Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu z roku 1985. »Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat. Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému ministerstvem financí,« uvedli kontroloři. Doplnili, že pohledávka tvoří 91 % aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví.
»S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, NKÚ doporučuje MPO označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se ‚Strategií vlastnické politiky státu‘ ho zrušit,« napsal kontrolní úřad.
Hojda se obává, aby se stát svým případným rozhodnutím o zrušení Transgasu neunáhlil. »Není všem dnům konec, je možné, že v budoucnosti opět poteče plyn přes Ukrajinu a v tom případě by bylo dobré, aby Transgas fungoval,« míní Hojda. Jako možné řešení současné situace vidí ještě větší redukci podniku, rozhodně však nedoporučuje jeho zrušení. »Domnívám se, že by nemělo dojít k jeho úplné likvidaci, i když by mohlo dojít k ustanovení nového podniku, už by to nemohl být státní podnik, muselo by to jít zákonem a trvalo by to podstatně delší dobu. Spíš bych přistoupil k redukci Transgasu, rozhodně bych ho ale úplně nerušil,« dodal Hojda.
Ani MPO se závěry NKÚ nesouhlasí
S návrhem NKÚ nesouhlasí ani MPO. Výzva NKÚ podle něj neodpovídá úkolům podniku a je v rozporu i se závěry loňské kontroly NKÚ na MPO. Resort sdělil, že se bude zveřejněnými závěry kontrolní akce podrobně zabývat. »Už nyní ale je možné uvést, že s některými závěry nesouhlasíme. Podle našeho názoru není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun, neboť stále plní nezbytné úkoly v rámci aktivit státu i samotného MPO,« uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka. ČPP Transgas má podle ministerstva kromě správy majetku na starosti úkoly, které se pozitivně projevují v činnosti jiných státních podniků.
Kontroloři také podotkli, že ke ztrátovému hospodaření přispívá fakt, že Transgas sídlí v pronajatých prostorách. Za ty v letech 2017 až 2020 zaplatil téměř šest milionů korun. Předloni měl Transgas osm zaměstnanců, mzdové náklady podniku činily tehdy pět milionů korun. Vzrostla i výše prostředků na zaměstnanecké benefity, a to na 70 500 korun ročně na jednoho zaměstnance.
Podle ministerstva se ztráta v posledních letech přibližuje k tzv. »černé nule«, je pouze účetní a nezohledňuje trvalý nárůst tržní hodnoty spravovaného nemovitého majetku a jeho budoucí potenciál.
Historie Transgasu sahá do roku 1971, kdy byl založen národní podnik Tranzitní plynovod jako součást Českých plynárenských podniků. Z původního národního podniku se po založení státního podniku Český plynárenský podnik (ČPP) stal v lednu 1989 odštěpný závod Tranzitní plynovod. Název Transgas se poprvé objevil v názvu závodu v lednu 1994. V dubnu 1995 pak česká vláda rozhodla o založení státního podniku Transgas. Do obchodního rejstříku byl zapsán Transgas jako státní podnik v lednu 1998. O prodeji českého plynárenství, tedy Transgasu a distribučních společností, začala jednat vláda Miloše Zemana (ČSSD), která Transgas prodala německé společnosti RWE za 4,1 miliardy eur (tehdy asi 125 miliard korun).
Státní podnik byl po založení akciové společnosti Transgas, a. s., zachován jako samostatný právní subjekt ve formě tzv. zbytkového státního podniku, který byl ke dni 20. 6. 2001 přejmenován na ČPP Transgas. V majetku ČPP Transgas zůstaly některé jednotlivé nemovité věci, především pozemky a nemovitosti i s nevyjasněným způsobem nabytí majetku státem a dále pohledávky a závazky podniku vyplývající ze zahraničních aktivit ČSSR, resp. ČR, konkrétně při spolupráci na výstavbě dálkového plynovodu Jamburg.
(jad)
