Pandemická novela zřejmě skončí u Ústavního soudu
Vládní novela pandemického zákona je protiústavní, omezuje ústavní práva a svobody občanů, jde o legislativní paskvil. S těmito argumenty odmítali přijetí vládní předlohy zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Nesouhlasili s tím, aby Sněmovna novelu projednávala zrychleně ve stavu legislativní nouze, jak požadovala vláda.
Projednání novely pandemického zákona zablokovali už na lednové řádné schůzi poslanci SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura také před zahájením mimořádné schůze Sněmovny, kterou svolali poslanci vládní koalice, ohlásil, že poslanci SPD udělají všechno pro to, aby dolní komora předlohu nepřijala. »SPD udělá maximum, aby pandemický zákon nebyl přijat. Je protiústavní a zavádí covidovou diktaturu,« uvedl Okamura. Novelu označil za legislativní paskvil, kritizoval i snahu předpis projednat ve stavu legislativní nouze.
Vládu Petra Fialy (ODS) označil Okamura za tu nejhorší, kterou zažil. »Vše se zdražuje, ale jediné priority, které tady vláda za celý leden prosazuje, jsou pandemický zákon a korespondenční hlasování,« uvedl.
Okamura blokoval jednání Sněmovny, když využil práva na přednostní vystoupení a jeho úvodní projev trval zhruba tři hodiny. »Jestli se vám nelíbí, že je to dlouhý, tak nemáte navrhovat takovýhle paskvily,« reagoval na výtky předsedajících schůze, že nemluví k věci. Opakovaně vyzýval vládní koalici, aby novelu stáhla a umožnila její projednání v řádném režimu.
Na návrh šéfa poslanců KDU-ČSL Marka Výborného Sněmovna poté hlasy vládní koalice omezila řečnickou dobu už pro debatu o stavu legislativní nouze. Řečníci bez přednostního práva tak mohli vystoupit nejvýše dvakrát a jejich příspěvky nemohly překročit pět minut. Zároveň vládní poslanci avizovali, že navrhnou omezení doby vystoupení poslanců i při projednávání samotné novely.
Legislativní paskvil
Rovněž poslanci hnutí ANO již před začátkem schůze informovali, že pandemickou novelu nepodpoří. Podle šéfky klubu Aleny Schillerové jde o legislativní paskvil, který se má schválit pod časovým tlakem. »Vidíme, jak moc zákon rozděluje společnost. Už jen kvůli tomu by se měl projednat řádně a řádně vysvětlit společnosti,« řekla Schillerová. Vadí jí, že v zákoně chybí jeho časové omezení. Vládní koalice se ale podle premiéra dohodla, že platnost zákona omezí letošním rokem. V případě zhoršení koronavirové situace lze podle Schillerové využít nouzový stav, z kterého se ale »stalo sprosté slovo«.
Také podle předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) nejsou splněny podmínky legislativní nouze. »Sami diskvalifikují svůj návrh pro případné projednání před Ústavním soudem,« uvedl k postupu vládní koalice.
Zákon by měl jít do výborů
Odborná mluvčí KSČM pro zdravotnictví Soňa Marková pro náš list zopakovala, že považuje pandemický zákon za »potřebný mezistupeň mezi zákonem o nouzovém stavu, který může ve veřejném zájmu omezit základní práva a svobody, a zákonem o ochraně veřejného zdraví, který ale nemá dostatek nástrojů pro boj s pandemií«. Se způsobem jeho projednávání však ani ona nesouhlasí. »Bylo by dobré, aby zákon byl projednán minimálně ve výboru pro zdravotnictví, ale se zkrácenými lhůtami tak, aby ho bylo možné přijmout včas,« míní Marková. To ovšem za předpokladu, že koaliční poslanci skutečně budou svým avizovaným pozměňovacím návrhem reagovat na většinu výtek, které byly vůči pandemickému zákonu vzneseny.
Osobně předložené novele vytýká například to, že řeší pouze COVID-19, a ne pandemie obecně, či chystané nařízení karantény a izolace pouze po telefonu. »Další obavy vzbuzuje tzv. samokaranténa a vágní definice rizikových oblastí. Je otázkou, jestli je dobře, že v zákoně úplně chybí náhrada škody pro ty podnikatele, kteří opatřeními utrpí újmu,« uvedla Marková.
Za důležité považuje to, aby se zrušila vládou prosazovaná neomezená platnost předlohy. »Z nástroje mimořádného by se stal nástroj normální,« zdůvodnila nutnost změny platnosti novely.
Platnost základních částí pandemického zákona končí za současného stavu s posledním únorem.
Koalice mění vlastní předlohu
Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona budou moci zahrnout omezení širšího okruhu činností než teď. Úřady budou moci nařídit testování na COVID-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům.
Možnost vydávat opatření pro své resorty měla dostat také ministerstva obrany a vnitra. Podle první místopředsedkyně klubu ODS Evy Decroix budou však tato oprávnění ze zákona vypuštěna.
Koaliční poslanci také navrhují zmírnění části mimořádných opatření a výše postihů. Úřady by nemohly úplně zakázat soukromé a veřejné akce, a také provoz hudebních, tanečních nebo herních klubů či diskoték, heren a kasin. Jejich provoz by mohly podle pozměňovacího návrhu pouze omezit.
Maximální hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, navrhla vládní koalice snížit na pětinu. Maximální pokuta činí v současnosti tři miliony korun, nově by byla nejvýše 600 000 korun. Při opakovaném prohřešku by se nejvyšší možná pokuta snížila ze čtyř milionů na 800 000 korun.
Koalice chce také zpřesnit možnost ukládat lidem karanténu nebo izolaci telefonicky nebo krátkou textovou zprávou tak, aby takový postup nemohl být zneužitelný.
Schvalování provázely demonstrace
Proti přijetí pandemického zákona se také sešli na pražském Malostranském náměstí příznivci iniciativy Chcípl PES. Někteří si přinesli transparenty s hesly jako »Ne novele pandemického zákona« či »Už je toho dost«. Na náměstí vztyčili šibenice, na něž pověsili pytle s nápisy »Ekonomika« či »Vzdělávání«. Před polednem se protestu zúčastnilo podle odhadu policie zhruba 600 lidí, dalších několik stovek protestovalo z automobilů, s nimiž v kolonách zamířili na Letenskou pláň. Odpoledne policisté zadrželi na Malostranském náměstí čtyři demonstranty. Mluvčí pražské policie Jan Daněk řekl, že několik účastníků shromáždění útočilo na policisty. Jeden policista byl zraněný, informovala policie na Twitteru.
V době uzávěrky našeho listu poslanci o zákonu ještě nehlasovali. (jad)
