Kateřina Konečná: Rostoucí podpora mi dává sílu a naději

Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s europoslankyní, předsedkyní KSČM a lídryní STAČILO! Kateřinou Konečnou

Máme za sebou náročný rok a před sebou nadějné vyhlídky na změny. Souhlasíte se mnou?

Tohle můžu jen podepsat. Náročnost minulého roku hodnotím dvěma pohledy. Jednak očima člověka, který vidí, jakých kotrmelců a kopanců do vlastních občanů se dopouští asociální pravicová čtyřkoalice, ještě nedávno spolu s politickými mrtvolami Piráty pětikoalice. A je mi z toho smutno a štve mě to. Druhý pohled je pohledem političky, která za tyto občany bojuje a vnímá tu rostoucí podporu změn. Za tu jsem já stejně jako další osobnosti koalice STAČILO! nesmírně vděčná. Dobíjí mě to, dává sílu a naději, že ještě letos začne náprava toho, co současná vláda páchá.

Co vás v politice vloni nejvíc naštvalo?

I v tom loňském roce mnoho. Kdybych to měla vyjmenovat všechno, asi by muselo vyjít speciální vydání Naší pravdy, ale to není třeba, protože moje rozzlobenost na čtyřkoalici koresponduje s postojem nespokojených občanů.

Rozumím, ale zkusme vypíchnout příklady toho, co vás nejvíce zvedlo ze židle.

Tak třeba důchodová reforma. Pardon deforma. Na ní se jasně ukazuje arogance a v podstatě nedemokratický přístup pravice. Ta, spoléhajíc se na svou většinu v parlamentu a loutku na Hradě, protlačila zásadní zákon bez ohledu na to, co si myslí občané, s přehlížením argumentů odborů jako zástupců zaměstnanců a s vědomím toho, že opozice parlamentní i neparlamentní už předem prohlašovala, že reformu v této podobě po volbách zruší. Asociální vládní amaterismus, nic jiného.

Další, co mě zvedá ze židle, je smlouva s Vatikánem. Na to, jak moc nám má zasahovat do života, jak například hrozí, že budou kryty nepřijatelné činy duchovních, tak se o tom málo mluví. Ale když už, tak kriticky vůči tomuto takzvanému konkordátu, a to i ze strany expertů. To ale Petra Fialu, který ji podepsal v říjnu, nezajímá. Nezajímá ho, že její přijetí naruší křehkou ústavní konstrukci laického státu u nás. A třeba právník Daniel Bartoň varuje, že bude tento dokument ohrožením zejména pro možné budoucí oběti sexuálního násilí ze strany kněží. Oni vědí, proč byla smlouva vyjednávaná v režimu tajné. Byla jsem mezi prvními, kdo na ni upozorňoval. A opakuji, že ti zákonodárci, kteří ji budou ratifikovat, budou spoluviníci nesmyslů i zla, které přinese.

A zásadní věc, kterou nemůžu opomenout, když se bavíme o této vládě, je proválečná orientace a útoky na všechny, kdo chtějí mír. Okamžité příměří, okamžité zastavení zbytečného zabíjení na obou stranách konfliktu na Ukrajině, diplomatická jednání, to jsou pro ně sprostá slova.

Ano, i o tom jsem chtěl mluvit. Vadí vám, že vás označují za první dámu chcimírů?

Tak tohle mi nevadí. Já mír skutečně chci a usiluji o to, aby naše země otočila a patřila do tábora těch, kteří maximálně podporují zastavení konfliktu a diplomatická jednání. A to nejen na Ukrajině, ale také v Gaze, Sýrii a dalších místech, kde hoří konflikty. Jestli touha po míru znamená být chcimír, pak jsem na toto označení hrdá.

Konflikt na Ukrajině způsobuje spoustu neštěstí, ale také ekonomické ztráty a sociální problémy nejen v této zemi. Zůstanu u nás. Stále více domácností se potýká s chudobou, mladí lidé nemají víru v budoucnost, zatímco vláda, místo toho, aby to řešila, utrácí ohromné miliardy za zbrojení.

Přesně! Klíčová ministerstva, ať už se jmenují jakkoliv, jsou ministerstva války. Problémy svých resortů neřeší tak, jak by měla, u rozpočtových požadavků ustupují, protože přece »potřebujeme« peníze na zbraně. Já říkám na zbytečné zbraně a některé i nefunkční. Třeba u typu F-35A, který zakoupila i ČR, pouze maximálně 2 letouny z 10 jsou schopny kdykoliv plnit všechny typy misí, pro které jsou určeny! Místo nových bytových domů, místo nových škol a školek, místo investic do zdravotnictví si pomlaskává nadnárodní zbrojařský byznys.

Koncem roku KSČM připomněla svůj postoj k NATO, konkrétně požadavek na vystoupení ČR z tohoto paktu. Snesla se vůči tomu kritika, že právě v této extrémně napjaté době by nás to mohlo ohrozit. Co vy na to?

Ano, KSČM je dlouhodobě pro vojenskou neutralitu ČR. Je naprosto nehorázné, že politici naši zemi přivedli do NATO, aniž by se zeptali občanů v referendu. Reálně se musíme bavit o úplně novém bezpečnostním uspořádání Evropy i celého světa. A jestli by nás to ohrozilo? Nemyslím. Co ale občany i ČR ohrožuje, je rozhodně účast například na zahraničních výpadech a misích NATO, podpora destabilizace různých režimů nebo vyhazování stovek miliard korun za vojenské nákupy. Do toho všeho nás právě NATO žene. Nebo myslíte, že například Rakousko, které rovněž není členským státem NATO, je ve větším ohrožení než naše země? A dost možná bychom i ušetřili vzhledem k požadavkům prezidenta USA Trumpa na větší výdaje do zbrojení.

To mi připomnělo váš nedávný rozhovor v podcastu novináře Čestmíra Strakatého, za který on schytal na sociální síti X, původně Twitteru, velkou bídu. Tam jste se nad vystoupením z NATO také pozastavila. Z pravicových profilů mu bylo vyčítáno, že se s vámi vůbec bavil. On pak musel diskusi vypnout se slovy »Měl jsem těch výzev k věšení a urážek už tak nějak dost«. Urážky, věšení… Rozhodilo to nějak i vás?

Vůbec ne. Jednak je X v českém prostředí spíše pravicová žumpa, druhak se i s takovými urážkami občas setkám. Mě to nepřekvapilo, pana Strakatého ano, mrzí mě, co si musel »užít« za rozhovor s demokraticky zvolenou političkou. V dalším příspěvku napsal: »Mimochodem asi nikdy jsem nečetl tolik výzev k věšení a vulgárních výzev jako dneska. Samozřejmě vše ve jménu demokracie.« To mluví samo za sebe. Já jsem také krátce reagovala tím, ať si z toho nedělá těžkou hlavu, že je to jen můj běžný den s místními demokraty z X.

Co tak hrozného jste v rozhovoru řekla, že to pravičáky na X tak rozlítilo?

Nic, co by je mohlo překvapit. Pánům demokratům stačilo, že jsem měla možnost mluvit. Řekla jsem například, že se necítím být proruská a že jsem za mírovým řešením konfliktu stála vždy, a jako poslankyně českého parlamentu jsem hlasovala proti zapojení našich vojáků v konfliktu v Iráku, proti tomu, co se odehrávalo v Afghánistánu, v Libyi, v Sýrii… A dovolila jsem si připomenout někdejší postoj modly českých pravicových liberálů Václava Havla, který sám říkal, že nemáme vstupovat do žádné vojenské aliance.

Jste mezi českými politiky také jednou z hlavních tváří kritiků Green Dealu. Můžete zopakovat proč? Celá debata je taková zmatená, jeho zastánci tvrdí, že v současné klimatické krizi může zachránit Zemi, proti čemuž by asi nikdo nebyl.

Je to jednoduché. Celý Green Deal, původně některými chápán jako nástroj k záchraně Země, je založený na obrovském byznysu pro pár vyvolených, na tom, že to zaplatí lidi, a na tom, že to nakonec nebude mít žádný vliv na životní prostředí.

Co s tím?

Zcela otevřeně říkám, že já podpořím cokoliv, co oddálí nebo ideálně zruší některé části Green Dealu. Je to nutné, pokud si nechceme definitivně zabít ekonomiku, zabít průmysl, uvrhnout do ještě větší chudoby pracující a jejich rodiny.

Ke konci našeho rozhovoru se ještě vrátím ke zmiňované naději, tomu, že vaše STAČILO! bude hájit zájmy spodních deseti milionů ve Sněmovně. Preference stoupají a už hodně měsíců se drží na hranici potřebné ke vstupu do dolní komory parlamentu. Věříte, že to bude ještě lepší?

Na stoupajících preferencích je vidět, že lidem levice a skutečný odpor proti asociální politice vlády schází, že současná parlamentní opozice, přinejmenším její část, úplně ztrácí svůj kredit. STAČILO! nabízí prověřené politiky i důvěryhodné politiky, které by tam voliči evidentně chtěli mít. Jak bude personálně obsazená kandidátka, to nyní nedokážeme říct, teď jednáme se všemi, kdo o jednání mají zájem, a rozhodující bude shoda na volebním programu. Ten je pro nás alfou a omegou nejen, jestliže se bavíme o možné volební spolupráci, ale také po volbách. To je zásadní rozdíl od ostatních, protože my svůj program za koryta neměníme. A jestli si, respektive nám, věřím? Ano, věřím. Pokud to lidé, kteří nejsou spokojeni se současným vládnutím, myslí vážně a pokud nechtějí opakovat některé chyby, které mají na svědomí současnou početní převahu pravice, pak není důvod nevěřit v úspěch.

Toto vydání je prvním v novém roce. Co byste sobě a našim čtenářům do něj popřála?

I vzhledem k těm verbálním útokům a urážkám si myslím, že by společnosti prospělo více respektu k postojům druhých, ale také více kritického myšlení. Toho je u nás jako šafránu a mainstream ho systematicky pošlapává. Mé velké osobní přání – a věřím, že i většiny čtenářů Naší pravdy – je, aby rok 2025 byl rokem, v němž řekneme konečně Fialovi a té jeho skvadře STAČILO! Ráda bych využila tento prostor a moc ráda bych poděkovala vašim čtenářům za přízeň a celé vaší redakci za to, že zvedáte témata, která jiná média z principu ignorují nebo jimi často manipulují. Děkuji a přeji všem v novém roce jen to dobré.

David PROUD