Praha – Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku 5000 korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News o tom ujistil vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda projednávání návrhu minulou středu o týden odložila. Jurečka řekl, že odložit projednávání ve vládě navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.
Jurečka neupřesnil, jak chce na tyto kritické výhrady jiných úřadů reagovat. Ohledně odkladu ve vládě argumentoval tím, že takto vláda postupuje i u desítek jiných materiálů. Řekl, že kdyby na tom trval, vláda by jeho návrh schválila již ve středu. “Není tam žádná nevůle politická, není tam žádná principiální neshoda,“ ujišťoval vicepremiér.
To, že příspěvek nebude plošný, ale bude odvozený od výše příjmů, podle něj ušetří zhruba miliardu korun. Náklady na úpravu IT systému podle Jurečky budou představovat asi 30 milionů korun. Nevyloučil, že pokud by to situace vyžadovala, vláda by k podobnému kroku přistoupila znovu. Informoval také, že příští týden po vládě chce zveřejnit další balík opatření, která budou mířit na osoby se zdravotním handicapem.
Jurečkův oponent v diskusi, místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka, řekl, že příprava výplaty této dávka je příkladem chaosu. Obvinil vládu, že chce příspěvek vyplatit populisticky až před podzimními volbami, zatímco občanům narůstají účty za energie už nyní. Jurečka naopak poukazoval na to, že rodiny s dětmi mají nejvyšší výdaje před začátkem školního roku. Podle Juchelky by měl Jurečka na svoji funkci rezignovat, Jurečka rezignovat nehodlá. Juchelka míní, že vyplatit příspěvek všem rodinám bez ohledu na příjmy by nebylo tak drahé, zatímco náklady na adresnou pomoc podle něj budou vysoké.
Jurečka řekl, že postup žádání o dávku bude digitalizovaný. Žadatel podle něj vyplní jen osobní údaje za členy rodiny a rozhodne se, jak chce dávku vyplatit, zda třeba na účet nebo poštovní poukázkou. Nebude muset dokládat příjmy, protože stát si je vezme z České správy sociálního zabezpečení nebo z finančních úřadů.
(čtk)
12 komentáře
Vláda neřeší primárně problém, ale jeho dopady, a ještě nešťastně. Primárním problémem je cena plynu a elektřiny. Jestliže Rusové prodávají plyn, jednoduše řečeno za 6,-Kč a my jej kupujeme za 25,-Kč, je něco špatně. Jestliže my sami v ČEZu vyrobíme elektřinu za 0,90,-Kč a pak ji kupujeme u německých přátel za 5,40,-Kč, kde se stala chyba?
Tady je sracek a nic.
Dobre to rekla pani Bila z Mesta,
kdyz si k nim pani Cerna ze Vsi
prijela na setkani s Babisem pro kolacky.
TADY JE TO PRO NASE LIDI !
AGENT ANDREJ, FEROVY CHLAP
Desítky domácích i zahraničních firem z Babišova holdingu si v letech 2009 – 2013 přes Farmu Čapí hnízdo objednalo reklamní práce v astronomické výši 272 milionů korun. Podle posudku postrádala propagace Agrofertu v areálu Čapího hnízda elementární význam, přičemž reklama tvořila v průměru 83 procent ročních příjmů farmy.
Policie vyšetřuje, že si Agrofert přes nadhodnocenou či fiktivní reklamu uměle zvyšoval firemní náklady, aby tak ušetřil na daních. Desítky milionů korun byly Čapímu hnízdu proplaceny ještě před otevřením areálu, některé „sponzorské“ firmy krátce po zaplacení reklamy zanikly.
Jedná se o ještě závažnější problém, než čachry s dotací.
AGENT ANDREJ, FEROVY CHLAP
Desítky domácích i zahraničních firem z Babišova holdingu si v letech 2009 – 2013 přes Farmu Čapí hnízdo objednalo reklamní práce v astronomické výši 272 milionů korun. Podle posudku postrádala propagace Agrofertu v areálu Čapího hnízda elementární význam, přičemž reklama tvořila v průměru 83 procent ročních příjmů farmy.
Policie vyšetřuje, že si Agrofert přes nadhodnocenou či fiktivní reklamu uměle zvyšoval firemní náklady, aby tak ušetřil na daních. Desítky milionů korun byly Čapímu hnízdu proplaceny ještě před otevřením areálu, některé „sponzorské“ firmy krátce po zaplacení reklamy zanikly.
Jedná se o ještě závažnější problém, než čachry s dotací.
KOMUNISTICKA VLADA, DOST PRES 30 KOUSKU
(09.12.1971-11.11.1976)
Přehled členů vlády
Lubomír Štrougal – předseda vlády
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976) životopis
Josef Korčák – místopředseda vlády
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Peter Colotka – místopředseda vlády
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Ján Gregor – místopředseda vlády
(9. 12. 1971 – 14. 9. 1976)
František Hamouz – místopředseda vlády
(9. 12. 1971 – 14. 9. 1976)
Karol Laco – místopředseda vlády
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Matej Lúčan – místopředseda vlády
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Rudolf Rohlíček – místopředseda vlády
(14. 12. 1973 – 11. 11. 1976)
Jindřich Zahradník – místopředseda vlády
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Vlastimil Ehrenberger – místopředseda vlády
(14. 12. 1973 – 2. 12. 1974)
Václav Hůla – místopředseda vlády (též předseda Státní plánovací komise)
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Josef Šimon – místopředseda vlády
(2. 12. 1974 – 11. 11. 1976)
Bohuslav Chňoupek – ministr zahraničních věcí
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Martin Dzúr – ministr národní obrany
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Radko Kaska – ministr vnitra
(9. 12. 1971 – 28. 2. 1973) – zemřel
Jaromír Obzina – ministr vnitra
(30. 3. 1973 – 11. 11. 1976)
Rudolf Rohlíček – ministr financí
(9. 12. 1971 – 14. 12. 1973)
Leopold Lér – ministr financí
(14. 12. 1973 – 11. 11. 1976)
Andrej Barčák – ministr zahraničního obchodu
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Vlastimil Chalupa – ministr spojů
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Jaromír Matušek – ministr paliv a energetiky
(9. 12. 1971 – 26. 9. 1974) – zemřel
Vlastimil Ehrenberger – ministr paliv a energetiky
(2. 12. 1974 – 11. 11. 1976)
Michal Štanceľ – ministr práce a sociálních věcí
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Josef Šimon – ministr hutnictví a těžkého průmyslu
(9. 12. 1971 – 2. 12. 1974)
Zdeněk Půček – ministr hutnictví a těžkého průmyslu
(2. 12. 1974 – 11. 11. 1976)
Ladislav Šupka – ministr pro technický a investiční rozvoj
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Štefan Šutka – ministr dopravy
(9. 12. 1971 – 21. 11. 1975)
Vladimír Blažek – ministr dopravy
(21. 11. 1975 – 11. 11. 1976)
Bohuslav Večeřa – ministr zemědělství a výživy
(9. 12. 1971 – 14. 9. 1976)
Josef Nágr – ministr zemědělství a výživy
(14. 9. 1976 – 11. 11. 1976)
Pavol Bahyl – ministr všeobecného strojírenství
(1. 1. 1974 – 11- 11. 1976)
Karol Martinka – ministr – místopředseda Státní plánovací komise
(9. 12. 1971 – 11. 12. 1972)
Pavol Bahyl – ministr – místopředseda Státní plánovací komise
(25. 1. 1973 – 14. 12. 1973)
Vladimír Janza – ministr – místopředseda Státní plánovací komise
(14. 12. 1973 – 11. 11. 1976)
Michal Sabolčík – ministr – předseda Federálního cenového úřadu
(9. 12. 1971 – 11. 11. 1976)
Drahomír Kolder – ministr – předseda Výboru lidové kontroly
(9. 12. 1971 – 20. 8. 1972) – zemřel
Josef Machačka – ministr – předseda Výboru lidové kontroly
(30. 10. 1972 – 6. 2. 1976)
František Ondřich – ministr – předseda Výboru lidové kontroly
(6. 2. 1976 – 11. 11. 1976)
Pojďte pane, budeme si hrát
I v sedmdesátých letech věděli víc než součásná vláda a nepotřebovali žádné Jurečky s tragéd spolky:
https://youtu.be/ltWMpBNcmLs
Pojďte pane, budeme si hrát
Tady je sracek a nic.
Dobre to rekla pani Bila z Mesta,
kdyz si k nim pani Cerna ze Vsi
prijela na setkani s Babisem pro kolacky.
TADY JE TO PRO NASE LIDI !
https://www.facebook.com/watch/?v=961680251169002
(zvuk)
Certuv vynalez ty internety a facebooky.
Pred Babisem bylo KSČ lip.
PRÁVNÍ OCHRANA NICKU:
Zákon nově pamatuje výslovně na ochranu nicku, a to v okamžiku, kdy tento vejde ve známost, pak požívá stejné ochrany jako jméno.
Pokud někdo třetí poruší práva druhé osoby na užívání nicku (typicky pokud pod jeho nickem vystupuje neoprávněně další osoba), pak se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Nelze vyloučit ani uplatnění nároku na náhradu újmy takovým porušením vzniklé.
Komentáře jsou uzavřeny.