Počet lidí se srdečním selháním na jihu Moravy roste. Na vině je stárnutí populace, špatná životospráva i pandemie covidu. Podle odborníků v regionu přibude každoročně asi 6500 nemocných, celkem jich tedy v kraji je až třicet tisíc.
Rapidní nárůst ilustruje fakt, že ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se za posledních 10 let zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na srdeční selhání – loni jich ošetřili téměř tisíc 800. Jihomoravští kardiologové se obávají, že v nadcházejících letech bude trend pokračovat. Doznívá totiž efekt pandemie covidu, kdy lidé ze strachu z nákazy častěji přecházeli infarkty, což u nich vedlo k rozvoji srdečního selhání. I o tom diskutovali experti na nemoci srdce při příležitosti Dne I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a LF MU 8. března.
Přibývají desetitisíce diagnostikovaných
Některým druhem srdeční choroby na Moravě a ve Slezsku podle lékařů může trpět až 1,4 milionu osob. Každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných. »Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí – v době covidové pandemie nemocní s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se tato skutečnost projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je infarkt myokardu nejčastější příčinou,« řekl prof. Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Podle něj se teprve v loňském roce klinika navrátila, co se počtu specializovaných výkonů týče k číslům z předcovidových let.
Srdeční selhání se stává stále častějším důvodem, proč lidé končí v nemocnici. Podle prof. Krejčího je více než polovina pacientů nad 65 let hospitalizována právě kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak v Česku dostane přibližně desetina pacientů – u nich pak lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci srdce. »Bohužel pouze pro malou část pacientů jsou tyto zákroky vhodné a možné. Rozhodující faktor je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let, a nepřítomnost dalších vážných onemocnění. U nás v nemocnici ve spolupráci s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno – CKTCH provádíme desítky takových operací ročně. U starších lidí se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,« vysvětlil prof. Krejčí.
Negativní role obezity a chybných stravovacích návyků
Svou roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání hraje také obezita a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu množství cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. »Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se navíc, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách,« vysvětlil předseda České kardiologické společnosti prof. Aleš Linhart. »Se stresem souvisí i vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. Přitom omezení pití a kouření by naopak v těžkých dobách přineslo vítané úspory,« dodal předseda českých kardiologů.
Choroby srdce jsou nejčastější příčina úmrtí v celém Česku. Například 50 % pacientů s těžkým srdečním selháním do pěti let po diagnóze zemře. I proto se odborníci snaží stále upozorňovat na nutnost prevence, včasné diagnostiky a správné léčby. »Lidé by měli především chodit na preventivní prohlídky. U pacientů, kteří již srdečním onemocněním trpí, jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování diety a přiměřená fyzická aktivita doporučená lékařem,« uzavřel prof. Krejčí.
Exploze srdečních selhání se týká celé republiky, kardiologové jí hodlají mimo jiné čelit moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v diagnostice i péči o stabilizované pacienty, a také apelem na veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a včas vyhledala odbornou péči. Kardiologie má dnes širokou škálu možností farmakologické i nefarmakologické léčby, která má potenciál nejen prodloužit, ale také zkvalitnit život nemocných se srdečním selháním.
(vž)
Pan Petr (57 let) z Mokré-Horákova je nejdéle žijícím pacientem jižní Moravy s transplantovaným srdcem. Již 30 let se o něho starají zdravotníci z kardioangiologické kliniky FNUSA. Jak vidno na snímku, je v dobré kondici. FOTO – archiv FNUSA
