Jihomoravský hejtman navštívil spolek Ukrajinské iniciativy

S činností podpůrného spolku Ukrajinské iniciativy jižní Moravy se seznámil jihomoravský hejtman Jan Grolich. Toto centrum v památkově chráněném areálu Muzejka na Moravském náměstí v Brně slouží potřebám ukrajinských běženců v regionu. Je jich zde asi osmnáct či dvacet tisíc. Počty se mění, protože hodně Ukrajinců v ČR se vytrvale někam stěhuje.

O své zkušenosti se podělila Irina Zabijaka, v běžném životě překladatelka a tlumočnice, která v době války pomáhá v Ukrajinském centru v Brně. Uvedla, že prostory poskytlo pro práci Ukrajinské iniciativě na jeden rok město Brno. Jeho pracovníci se snaží začlenit hlavně nově příchozí ukrajinské uprchlíky do české společnosti. A to prostřednictvím dětských skupin, které nahrazují nedostatkové mateřské školy. Zaměřily se na děti pěti a šestileté, které se chystají do českých 1. tříd základních škol. Ve čtyřech dětských skupinách po patnácti dětech připravují na povinnou školní docházku v češtině kluky a děvčata tak, aby zvládli od září základ tohoto jazyka, k tomu i český školský systém a cítili se v pohodě.

Učí je samostatnosti v českém prostředí

Běží tam kurzy češtiny pro dospělé stejně jako v jedné skupině patnácti a šestnáctiletých adolescentů a rovněž v kurzu pro starší lidi. »Učíme je tomu, jak si v českém prostředí dohodnout pracovní poměr, kde a jak si vyjednat bydlení. Tedy, aby byli samostatní a rozuměli české realitě a uměli v ní komunikovat,« vysvětlila Zabijaka.

Končí kurzy, které začaly v dubnu. »Původně jich bylo víc, ale lidé z Ukrajiny se stále stěhují jinam a noví přijíždějí. Na konci června rozběhneme další cyklus čtyř skupin ve spolupráci s Českým centrem. Účastníci mají výuku zdarma. Učitelky jsou dobrovolnice, placené Českým centrem. Sháníme další peníze, aby od začátku nového školního roku v září byla komunikace školených na vyšší úrovni, než je dosud,« uvedla.

Ženy by chtěly pracovat

Hlavní problém je v tom, že přijely především ženy s dětmi. Ukrajinské matky by chtěly pracovat, vydělávat peníze, za ně si najmout bydlení a sehnat stravu. Ale pokud nemají kam dát děti, nemohou do práce. Jejich muži zůstali většinou na Ukrajině. Štěstí měly alespoň ty maminky, kterým se podařilo umístit své ratolesti do dětských skupin v Ukrajinském centru a tím získat denně několik hodin času na práci. Po školkách je obrovská poptávka.

Hodně ukrajinských běženců v Brně a okolí bydlí v pronajatém pokoji, který jim poskytli ve svém bytě či domě čeští domácí. Žijí i v městských bytech a ubytováních, které jim sehnal Jihomoravský kraj. Týká se to hlavně šťastných matek, které mají kam dát děti, mohou chodit do práce a pobírat mzdu. »Jeden z dopravců sháněl řidičky, které vozí lidi po Jihomoravském kraji. Některé ženy nastoupily na místa prodavaček. Žádané jsou ukrajinské učitelky, které připravují ukrajinské dětí k nástupu do českých škol. Na většině škol v Jihomoravském kraji jsou v činnosti adaptační skupiny. Nově příchozí ukrajinské děti v nich mají extra hodiny češtiny a postupně se zapojují do výuky v češtině. Ve výuce bývá přítomna asistentka českého pedagoga – ukrajinská učitelka. Ukrajinské pedagožky v postu asistentek jsou  velmi žádané,« popsala adaptační úskalí překladatelka a tlumočnice Irina Zabijaka.

(vž)