Islandská ekonomika rostla více než všechny kromě jednoho dalšího bohatého evropského státu a jeho pracující hlásili vyšší blahobyt, nižší stres a lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem poté, co země zkrátila svůj standardní pracovní týden ze 40 na 36 hodin, potvrdil dnes (v pátek 25. října 2024) zveřejněný výzkum.
Studie – zveřejněná dvojicí odborných výzkumných týmů, londýnským Autonomy Institute a Alda (Asociace pro udržitelnost a demokracii) z Reykjavíku na Islandu – »nabízí nový náhled do programu zkrácení pracovní doby, ke kterému na Islandu došlo po úspěšných zkouškách ve veřejném sektoru v zemi«.
»Po úspěšných pilotních programech v islandské národní vládě a radě města Reykjavík v letech 2015-19, které shledaly zlepšení blahobytu zaměstnanců i produktivity, historické dohody o pracovních silách mezi islandskými odbory a zaměstnavateli, zde ‚zakotvilo‘ právo na kratší pracovní dobu pro statisíce zaměstnanců,« poznamenali autoři studie Gudmundur Haraldsson, Jack Kellam a Rowan Trickett.
A jak tedy dopadl čtyřdenní týden na Islandu? Shodou okolností neuvěřitelně dobře…: »Nízká míra nezaměstnanosti na Islandu vloni činila 3,4 procenta – jen něco málo přes polovinu průměru…« – dle pic.twitter.com [Kampaň za čtyřdenní týden (@4Day_Week), 25. října 2024]
Nová zpráva analyzovala výsledky studií provedených Výzkumným ústavem sociálních věd na Islandské univerzitě, islandským ministerstvem sociálních věcí a práce, ale také správou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem »porozumět struktuře pracovních míst, pracovnímu prostředí a důvodům, proč jednotlivci opustili placené zaměstnání« v letech 2021 a 2022.
Mezi hlavní zjištění patří:
• 62 procent lidí, kteří pracují na zkrácenou pracovní dobu, uvedlo, že jsou se svým rozvrhem spokojenější;
• 97 procent pracujících si myslí, že kratší pracovní doba usnadnila rovnováhu mezi prací a soukromým životem nebo alespoň udržela rovnováhu na stejné úrovni jako dříve (více než polovina, 52 procent, si myslela, že se zlepšila); a
• 42 procent osob, které přešly na kratší pracovní dobu, si myslí, že se snížil stres v jejich soukromém životě, oproti pouhým šesti procentům osob, které se domnívají, že se zvýšil.
»Tato studie ukazuje skutečný úspěch: na Islandu se rozšířila kratší pracovní doba a ekonomika je silná napříč řadou ukazatelů,« uvedl Haraldsson v prohlášení.
Jak informovala stanice CNN, v roce 2023 islandská ekonomika vzrostla o pět procent, což je tempo růstu, které je podle nejnovějšího Světového ekonomického výhledu Mezinárodního měnového fondu zveřejněného na začátku tohoto týdne druhé (za Maltou) mezi bohatými evropskými ekonomikami. To je mnohem více než průměrné tempo růstu země ve výši téměř dvou procent v desetiletí mezi lety 2006-15.
»Celkově zůstala islandská ekonomika silná i po zavedení rozšířeného kratšího pracovního týdne,« uvedl v prohlášení Will Stronge, vedoucí výzkumu Autonomy Institute. »Důkazy, které jsme shromáždili, naznačují, že když mají zaměstnanci lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a jsou lépe odpočatí – ekonomika z toho má také prospěch.« A dodal: »Islandský příběh nabízí velmi odlišnou vizi zemím v celé Evropě, které se potýkají s nízkou produktivitou, ale zkoušejí stále stejné, staré neúspěšné metody…«
Brett WILKINS pro server commondreams.org, 25. října 2024
Přeložil (sedl)
