Ivan Strachoň, lídr koalice STAČILO! v Moravskoslezském kraji: Útlum ocelářství v MSK dopadne na všechny

Rozhovor s Ivanem Strachoněm, lídrem koalice STAČILO! v Moravskoslezském kraji

Ivan Strachoň se narodil 28. 12. 1972. Pracuje jako manažer, s rodinou žije v Ostravě. Je předsedou kontrolního výboru Zastupitelstva MSK a členem komise pro průmysl, energetiku a chytrý region a Komise pro strategický rozvoj kraje. V letech 2012-2016 působil jako náměstek hejtmana pro cestovní ruch, investice a majetek. Je spoluautorem mezinárodní studie mapující dopady ukončení těžby uhlí na průmysl a společnost v Polsku, Německu a ČR. Stále si rozšiřuje vzdělání, je externím doktorandem na Katedře lesnické ekonomiky a politiky na univerzitě Zvolen.

V čem jsou letošní krajské volby jiné?

Jako KSČM se jich účastníme v koalici s Českou stranou národně sociální. V červnu proběhlé volby do europarlamentu ukázaly, že naše priority a celý volební program jsou pro voliče akceptovatelné. Těší mě, že dohoda s koaličním partnerem v našem kraji byla velmi rychlá. Obě naše strany mají velký průnik volebních témat. Převládá v nich důraz na zlepšení podmínek občanů, kteří se živili anebo stále živí poctivou prací a jsou většinou zaměstnanci nebo drobní živnostníci. A nestydíme se za to, že nezapomínáme na seniory, kteří zdravotnictví a sociální služby potřebují v jejich každodenním životě.

Na jaká témata bude STAČILO! v MSK klást důraz?

Na témata, která jsou pro nás tradičně důležitá: Bezpečnost, zdraví, soběstačnost a solidarita.

Jaké zkušenosti nabízíte voličům?

Máme z krajské politiky obecně velké zkušenosti. V Zastupitelstvu Moravskoslezského kraje jsme zastoupeni kontinuálně od vzniku krajů a prvních voleb v roce 2000, tehdy ještě do Ostravského kraje.

Ve dvou volebních obdobích v letech 2008–2016 jsme byli součástí vládnoucí koalice, kdy jsme spolu s ČSSD měli možnost vést tento kraj. Velmi dobře jsme si uvědomovali hrozící ekonomicko-sociální problémy. Proto jsme se podíleli na přípravě strategie, jež řešila dokončení hospodářské restrukturalizace a transformace kraje. Základem byl předpoklad, že se tyto kroky neobejdou bez finanční podpory státu a následně se počítalo i s podporou zdrojů z fondů EU.

S čistým štítem můžeme konstatovat, že v těchto letech se nám podařilo prostřednictvím Regionálního operačního programu Moravskoslezsko realizovat na celém území MSK projekty za více než 22 miliard Kč! Projekty, které připravoval kraj, se pohybovaly v řádu necelých 5 mld. Kč. A těchto více než 120 projektů sloužilo a doposud slouží našim obyvatelům ve zdravotnictví, sociální oblasti, středním školství, dopravě a dopravní obslužnosti.

Buďte, prosím, konkrétní: Na jakých investicích v MSK se komunisté podíleli?

Nově vybudované nemocniční pavilony v Opavě a Frýdku–Místku, zateplení a vybavení středních škol, projekty na úspory v energetické náročnosti budov, údržba silnic a mostů, vybudování sítě integrovaných výjezdových center, tak aby došlo k plošnému pokrytí celého území kraje. Nebo kolejové napojení mezinárodního Letiště Leoše Janáčka a další.

V Naší pravdě jsme nejednou informovali o vaší kritice budování logistické základny Armády ČR na letišti Mošnov. Zopakujte vaše výhrady.

Pokud byl projekt prezentován jako logistická základna naší armády, měli jsme doplňující podmínky k memorandu mezi MSK a Českou republikou zastoupenou ministerstvem obrany. Týkaly se nevyváženosti v poskytování finančních prostředků ze strany státu, které nebyly nijak garantovány. Naše stanovisko se ovšem zásadně změnilo, jakmile bylo zveřejněno znění Smlouvy o obranné spolupráci mezi ČR a Spojenými státy americkými. V této smlouvě se totiž toto území stalo jedním z vyjmenovaných, jež se nabízí vládě USA k využití! A to i přesto, že v současné době k němu nemá český stát žádný právní vztah. Zjednodušeně – pozemky, o kterých se hovoří, jsou ve vlastnictví kraje a soukromých osob. Tato skutečnost, že si stát vynucuje možnost nakládat s tímto územím, aktivovala občany nejen v místě a blízkém okolí, ale zvedla zájem občanů o toto téma po celém území Moravskoslezského kraje. Vidíme to na arších s podpisy pro návrh na vyhlášení krajského referenda.

Jako zastupitelé KSČM jsme aktivně vystupovali na jednáních krajského zastupitelstva proti záměru. Navrhovali jsme změnu znění memoranda mezi krajem a ministerstvem obrany a iniciování vyhlášení krajského referenda zastupitelstvem kraje, které tuto pravomoc, tedy vyhlásit krajské referendum ve věci jeho působnosti, má. Bohužel stávající vedení kraje a posléze ani zastupitelstvo samotné tento náš návrh nepodpořilo.

Proto jsme přistoupili k zákonné možnosti, kterou máme, a to vytvořit přípravný výbor pro vyhlášení krajského referenda. Podmínkou tohoto postupu je však doložit získání 6 % podpisů všech voličů zapsaných na voličských seznamech k 1. lednu 2024. To tedy znamená získat cca 58 tisíc podpisů! Na červnovém zastupitelstvu jsme deklarovali, že máme k dispozici přes 27 tisíc podpisů, což k vyhlášení referenda nestačí. Tyto podpisy jsou pro nás povzbuzením k tomu, abychom v jejich získávání pokračovali. Obracím se tedy na čtenáře a čtenářky, kteří jsou z našeho kraje: Kdo jste ještě nepřipojili svůj podpis na podporu pro vyhlášení krajského referenda, máte stále možnost. Podpisový arch s položenou otázkou je možné získat z webových stránek KSČM.

V MSK byl historicky soustředěn pro republiku nutný těžký průmysl. Ten však postupně uvadá…

Bohužel, ano. Stát si patrně neuvědomuje, že firmy v nejistotě svými odvedenými daněmi státní rozpočet nijak zásadně nepodpoří.

Téma ukončení těžby černého uhlí v regionu bylo tématem již minulých krajských voleb. Jednoznačně jsme rozporovali a říkali, že je nereálné ukončení těžby již v roce 2022. A to se potvrdilo.

Stejně tak se bohužel potvrdilo naše varování před dopady energetické krize. Ta u nás sice nebyla způsobena jen omezením těžby uhlí, ale zejména neočekávaným zvýšením ceny zemního plynu a el. energie. Jejich pravidelné dodávky jsou důležité jak pro občany, tak zejména pro průmysl. Tomu pak chybí infrastruktura pro transport plynu, který by měl nahradit doposud používané černé uhlí ve stávajících teplárnách a elektrárnách. Dopady náhlého zvýšení ceny plynu jsou z našeho pohledu i jedním z důvodů problémů, které jsou v podniku Liberty Ostrava. A opět můžu uvést, že na situaci jsme upozorňovali již v době, kdy přecházela huť do rukou současného vlastníka! Investice, které sliboval, neplnil. A nákup této firmy bez subjektu, který zajišťoval dodávky energií pro výrobu, vzbuzoval obavy odborníků z oblasti hutnictví a ocelářství.

Co je podle vás potřeba udělat pro udržení a zachování průmyslu?

Zásadní je připravit dostatek lidí, schopných tuto náročnou práci vykonávat. Proto má naši dlouhodobou podporu příprava učňů a studentů na jejich budoucí uplatnění. K tomu je potřeba dát do souladu potřeby podniků, co se týče počtu budoucích pracovníků a jejich profesního zaměření. Náš region je místem s téměř největší koncentrací průmyslu v rámci celé EU. A to by mělo zůstat naší jednoznačnou výhodou. K tomu musí směřovat kroky, které budou provázet transformaci od těžby uhlí a hutní výroby.

Z našeho pohledu je nepředstavitelné, že současná vláda připravuje dostavbu několika bloků jaderných elektráren, ale není schopna zajistit fungování firmy produkující ocel! To si nedokážou ve Strakovce domyslet, že pokud nebudeme soběstační ve výrobě oceli, budeme ji muset dovážet za podmínek, které pro nás nikdy nebudou výhodné? Pokud si stát není schopen udržet toto strategické odvětví pod svou kontrolou, staneme se závislými a klesneme na úroveň rozvojové země! Proto budeme chtít, aby stát výrobu oceli v kraji udržel. Pokud si vláda nechala toto odvětví vytunelovat zahraničními investory, kterým odvětví přineslo během několika let desítky miliard, je to ukázka její nekompetentnosti.

Monika HOŘENÍ