Osmého listopadu zveřejnil Seznam.cz článek s alarmujícím titulkem »Komunistický kandidát na prezidenta jde k soudu, hrozí mu tři roky vězení«.
Josefu Skálovi, stojí tu, byl doručen trestní příkaz samosoudce, odsuzující jej na 8 měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na 15 měsíců. A to podle paragrafu 405 trestního zákoníku – »popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia ve spolupachatelství«. Provinit se měl v pořadu www.svobodne-radio.cz o tzv. katyňském masakru, tedy vraždě tisíců polských válečných zajatců, nalezených v masových hrobech poblíž Smolenska. Shodný trest byl vyměřen i dvěma dalším vystupujícím v pořadu – J. Václavíkovi, překladateli publikací o dějinách SSSR a autoru knihy Bůh synergie, a V. Kapalovi, moderátorovi pořadu a editorovi internetové stanice. Odsouzena byla i právnická osoba, která ji provozuje.
Relace byla vysílána v přímém přenosu už 2. července 2020. Uvedla řadu údajů vyznívajících v neprospěch interpretace, která zločin připisuje sovětské NKVD. Zjištění, k nimž dospěly knižní monografie i další zdroje z posledních desetiletí, vnášejí nové prvky do verze, podle níž zločin spáchal nacistický agresor. Pořad je nevydával za nedotknutelné dogma, nýbrž za příspěvek do další diskuse. Vybízel k ní hned úvodem. Vyvolal mnohé kladné ohlasy, jedinou polemiku však ani po řadu následujících měsíců.
J. Skála, J. Václavík a V. Kapal byli Policií ČR předvoláni podat vysvětlení až po více než roce a půl. Teprve krátce po oznámení, že KSČM Josefa Skálu nominovala do prezidentské volby v lednu 2023. Všichni tři kategoricky odmítli obvinění, že by popírali či zpochybňovali, nebo schvalovali a jakkoli ospravedlňovali genocidium. Interpretace zločinu, spáchaného před osmi desítkami let – uvedl J. Skála už při podání vysvětlení – přísluší výlučně diskusi vědců v daném oboru. Snahou o uplatnění trestních paragrafů, zdůraznil do protokolu, se proto cítí dotčen.
V jak příkrém rozporu je se svobodou projevu, jak ji zaručují normy české i evropské legislativy, zdůvodnila detailně stížnost, již proti trestnímu stíhání podal 5. května Skálův právní zástupce, přední advokát a děkan jedné z pražských právnických fakult. Vycházejí-li úvahy obviněného z jakýchkoli ověřitelných zdrojů, uvádí se tu na základě jmenovitého ustanovení trestního řádu, nejde o vlastní tvrzení obviněného a »kriminalizace tohoto jeho jednání by byla zcela vyloučena«. Stát navíc ani není v pozici, aby v rovině názorů a subjektivních postojů určoval, co je a není správné, pravdivé, resp. hodné ochrany či naopak represe. Případná represe je namístě jen tehdy, pokud svobodou projevu docházelo k ohrožení demokracie (Evropská úmluva o lidských právech. Komentář, Praha, C., H, Beck 2012). J. Skála se však »nedopustil žádného destruktivního útoku vůči demokratickým hodnotám«, a je tak »přesvědčen, že usnesení o zahájení trestního stíhání ve skutečnosti popírá podstatu a smysl zákonné úpravy«, ba »i ty hodnoty, které má samo chránit«. Proti trestnímu příkazu proto, stejně jako J. Václavík a V. Kapal, podal odpor.
Pozoruhodná časová shoda lemuje i poslední z dosavadních dějství případu. Článek na webu Seznam.cz byl vydán v den, kdy byla poslední příležitost doložit, že kandidát na Hrad disponuje podpisy zákonodárců či občanů v počtu opravňujícím jít dál. Vyšel hned po telefonickém dotazu redaktora J. Skálovi, zda je v dané věci obžalován. Ten se novináře zeptal, kde přišel k důvodu svého zájmu. Přímo ze státního zastupitelství, reagoval redaktor. Lze se pak divit všem, kdo mají Josefu Skálovi za zlé, že on sám striktně dodržel závazek o kauze mlčet, k němuž byl vyzván už při podání vysvětlení? Protože pokud by z ní učinil věc veřejnou, shodují se zasvěcené kruhy, petici za jeho kandidaturu by podepsaly statisíce spoluobčanů – a z ještě širšího spektra českých vlastenců.
Hybridní válka proti svobodě slova budí sílící odpor všech, pro koho demokracie není jen fíkovým listem.
(red)
