Holomráz z Pětipes

150

Budeme v zimě jen mrznout a navíc platit? Už více než týden veřejností cloumá návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách v zimních měsících budovy vytápěly na nižší teplotu.Tím se proti sobě momentálně postavily dva tábory. Za prvé pětikoaliční vláda a někteří ekologové, kteří v tomto kroku vidí úsporu plynu a případně i elektřiny, a na druhé straně řada odborníků, lékařů a politiků, kteří zvláště v některých místech a nařízených teplotách vidí spíše nesmysl ohrožující zdraví a život.

Nesmysl, který nevyřeší ani bezpečné zásobení republiky plynem, a ani nezmírní očekávaný ledový vichr, který by měl od podzimu nastat v domovech i peněženkách mnohých občanů.

Už samotné odůvodnění tohoto kroku z úst ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je poněkud populistické. »Naším cílem je mít připraveny legislativní nástroje, které nám pomohou dosáhnout potřebných úspor v případě, že by ruský diktátor Vladimir Putin dále eskaloval svou energetickou válku,« řekl ministr v odůvodnění, které zveřejnilo ministerstvo na svých stránkách. Jeho pohnutky jsou ale v souvislosti s jeho kariérou pochopitelné. Jako dlouholetý investor, manažer a člen ve vedení Erste Group, což je bankovní skupina působící ve střední a východní Evropě, a bývalý generální ředitel a předseda představenstva Erste Ukrajina v Kyjevě (2006-2010) je logické, že bude i jako ministr mít v rusko-ukrajinských tématech vyhraněné názory.

Hazard se zdravím!

Každopádně jeho návrh snížit maximální teploty v bytech, na pracovištích, ale i ve veřejných provozech včetně zdravotnických, se setkal s bouřlivou reakcí. Zvláště pokud jde o snižování tepla v zařízení pro děti, seniory, a hlavně v nemocnicích. »Staří lidé a děti mají omezenou schopnost termoregulace. Teplo je proto bez nadsázky základní životní potřebou. Platné stávající vyhlášky umožňují vytápět tak, jak senioři, děti, nemocní a lidé obecně potřebují,« vysvětluje bývalá poslankyně a stínová ministryně KSČM Soňa Marková, která se zdravotnictví nadále věnuje. Reagovala tak na návrh, aby v soukromých bytech byla základní teplota 18-19 °C, stejně tak na pracovištích či ve školách. A v domovech pro seniory, školkách, ale i v pokojích pro nemocné byla základní teplota jen do dvaceti stupňů Celsia. A stejně nízká teplota by se podle návrhu měla udržovat dokonce i na operačních sálech či v porodnicích. »Jakékoliv povinně nařízené snižování teploty v zařízeních sociálních a zdravotních služeb je v mnoha případech život ohrožující a hraničí s hyenismem. Je znakem ‚všehoschopnosti‘ současné asociální vlády vzniklé z pětikoalice ‚očividných odborníků‘, i nepřijatelným hazardem se zdravím a životy občanů České republiky,« řekla Marková.

Ministr ale již dříve zmírňoval obavy z nařízení tím, že by nová pravidla vstoupila v platnost až v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. »Cílem je zajistit legislativní podmínky, které umožní reagovat na případný výpadek zemního plynu z Ruské federace, a dosáhnout tak potřebných úspor.« Tyto úspory plynu, kterých by se v případě zavedení těchto pravidel podařilo dosáhnout, by se pak podle něj mohly započítat do cíle snížit spotřebu plynu o 15 %, který vyplývá z nařízení Rady EU schválené na jejím červencovém zasedání.

A i konkrétní snižování tepla by mohlo být méně násilné, pokud by se například jednalo o místnosti sousedící s venkem. Například v místnosti s jednou venkovní stěnou tak bude minimální hranice 19 °C vyšší o jeden stupeň Celsia, v prostorách se dvěma venkovními stěnami o 1,5 °C a v prostorách se třemi stěnami o 2 °C.

Toto navrhované snížení maximálních teplot v obytných prostorách v chladných měsících ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ale konzultovalo se zástupci ministerstva zdravotnictví. Navrhované stupně částečně vycházejí také z mezinárodní praxe (viz tabulka na str. 4). V současné právní úpravě je nejnižší možná teplota v pobytových místnostech stanovena projektem budovy, který vychází z technické normy a výpočtových hodnot stanovených podle takzvané orientační teploty.

Nová pravidla plynoucí z vyhlášky by měla platit pro odběratele napojené na soustavy zásobování tepelnou energií. Vyhláška se tedy vztahuje především na uhelné a plynové zdroje a také na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje. Výjimkou jsou soustavy využívající alespoň z 80 procent obnovitelné zdroje energie.

Ekologové kývají, ale…

Tlak na ekologičtější provozy se tedy zrcadlí i tady. Toho se chytili i někteří ekologové, kteří výjimky u vytápění obnovitelnými zdroji, ale i samotné snížení teploty u klasického vytápění kvitují. »Úspora by nebyla zanedbatelná, neboť už snížení teploty o jeden stupeň ušetří šest procent energie na vytápění,« řekl Jiří Koželouh z ekologické organizace Hnutí Duha. »Otázka je, jak chce ministerstvo průmyslu zajistit dodržování této vyhlášky, neboť teplárny samozřejmě nemohou na dálku ovládat termostaty v bytech. Vyhláška jako by byla spíš výzvou lidem,« dodává Koželuh.

Lukáš Hrábek z Greenpeace zase ČTK řekl: »Úvaha, že potřebujeme šetřit plynem a že nejvíce ho ušetříme ve vytápění, je správná. Nová vyhláška MPO ale má začít s šetřením až v okamžiku, kdy bude paliva v teplárnách nedostatek a kdy bude na šetření palivem pozdě. Pokud nebude palivo, tak si prostory nevytopíme ani na teploty navrhované ministerstvem,« uvedl. Podle něj je vyhláška také technicky složitá a v mnohých případech v podstatě nevymahatelná.

Greenpeace přichází s jiným nápadem. Podle Hrábka by mnohem lepším řešením bylo ještě před topnou sezonou změnit pravidla pro rozpočítání vyúčtování za teplo. Současný systém totiž nahrává plýtvání a lidé, kteří topí méně, se skládají na účty těch, kteří své místnosti přetápějí. Stačilo by prý prosadit změnu ve vyhlášce o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. »Zde lze nastavit, aby na vytápění do 18 stupňů platili lidé za vytápění poměrným způsobem jako nyní a vše, co jde nad tuto hranici, by lidé platili stoprocentně. Systém by tak motivoval k šetření, k němuž by docházelo průběžně. Kolik je potřeba paliva na vytopení bytu, lze přitom vypočítat z průkazu energetické náročnosti budovy,« popsal Lukáš Hrábek.

Zaplatíme víc, tak jako tak

Navíc není jisté, zda navrhované šetření s teplem se promítne i do nižších cen za teplo pro koncové uživatele. Podle všeho to bude právě naopak. I když, nebo spíše právě proto, že bude plynu méně, bude jeho cena čím dál vyšší. A tato cena se promítne i do tepla. I když se budou místnosti vytápět mnohem méně než dříve, bude někdo muset spotřebu drahého plynu zaplatit. Pokud vůbec plyn bude, protože nezáleží jen na jeho dodávkách nejen z Ruska, ale i transferu z dalších zemí, či přes ně.

Záleží ale také na naplnění a následném využití plynu v zásobnících, o kterých sice premiér Petr Fiala (ODS) říká, že jsou téměř plné. »Jsme na historickém maximu. Překročili jsme kapacitu 80 %. Pracujeme na tom, abychom byli na zimu připraveni co nejlépe,« napsal Fiala již 25. července na Twitter. Ale v reálu tomu tak úplně není. Absolutní kapacita zásobníků je zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Tu ale ani nelze technicky využít. Roční spotřeba v ČR přitom činí 9,5 mld. metrů krychlových plynu. Podle analytiků ze společnosti Amper Meteo, která v tuzemsku dlouhodobě sleduje spotřebu energií, je jisté, že při aktuálním stavu zásobníků a při »chladných« scénářích by došlo k vyčerpání zásobníků již v polovině prosince. I když bude teplejší počasí a úspory energií vzrostou o čtvrtinu, zásoby stejně vydrží jen do začátku ledna. Při maximálním naplnění zásobníků nevystačí déle než do začátku února. Výsledky jejich analýzy, kterou v článku zveřejnilo aktuálně.cz, ukázaly, že zásobníky ani nejsou uzpůsobené na to, aby zajistily veškerou tuzemskou spotřebu. Umí pouze »dorovnávat« zvýšenou zimní spotřebu, ovšem za předpokladu, že běžné dodávky stále fungují.

Navíc podle dostupných informací nejsou plynové zásobníky ani zdaleka zcela plné. Nehledě na to, že jejich vlastníkem není Česká republika, ale hlavně firmy s německými vlastníky. A Německo již dříve řeklo, že se v případě nouze nebude o plyn dělit. Je otázkou, jak by se zachovalo v případě skutečného extrémního nedostatku.

Pomoc vlády v nedohlednu

Přitom mnoho lidí čeká, až ministerstvo průmyslu představí detaily úsporného tarifu, podle kterého by lidé jasně viděli, jak jim stát pomůže s účty. Konkrétní podmínky úsporného tarifu by měla vláda představit do konce srpna, hovoří o něm od května.

Vláda sice již schválila na návrh MPO novelu energetického zákona, která zavádí úsporný tarif jako opatření na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií. Domácnosti podle něj mohou získat slevu až 16 tisíc korun. Půjde o fixní částku, kterou za klienta z ročního vyúčtování energií zaplatí stát. Její výše se určí podle toho, na co domácnost elektřinu (svítí/vaří/topí) nebo plyn (vaří/ohřívá vodu/topí) používá. Výše slevy pro elektřinu se bude odvíjet podle distribuční sazby v daném odběrném místě a pro plyn podle odebíraného množství.

Definitivní výši slev ale musí formou vládního nařízení potvrdit vláda. Navíc tarif se nebude vztahovat na firmy, chaty a chalupy, které využívají tzv. víkendový tarif, či dobíjení elektromobilů. Na druhou stranu pokud některá domácnost využívá více zdrojů, získá příspěvek dvakrát.

Pokud jde o dodávky tepla z tepláren, vše bude vyřešeno a rozhodnuto pravděpodobně až k začátku topné sezony. »Jsme si od počátku přípravy tarifu vědomi nutnosti tuto záležitost vyřešit a pracujeme na tom. Nyní máme dvě varianty řešení,« říká ministr Síkela. První variantou je, že vláda poskytne až 10 miliard na modernizaci tepláren. Teplárny se vládě výměnou za to mají zaručit, že odběratelům nezvednou ceny. Kdo by ale doplatit ztrátu, pokud by plyn či uhlí do tepláren násobně zdražilo, není jasné. Navíc tato modernizace však podléhá notifikaci ze strany Evropské komise. Druhou variantou je, že pomoc odběratelům tepla z centrálních tepláren zajistí MPO prostřednictvím úsporného tarifu. Jak velké procento nákladů ale bude úsporný tarif pokrývat, bohužel zatím také není jasné.

Mnoho lidí navíc čekalo i na příspěvek na zateplení střechy či výměnu oken pomocí slibovaného programu Nová zelená úsporám Light. Ten jako rozšíření stávajícího programu Nová zelená úsporám, který se ale vztahuje spíše na nové a větší stavby, ohlásilo ministerstvo životního prostředí pod vedením ministryně Anny Hubáčkové (nestr. za KDU-ČSL) už v dubnu. Původně slíbilo uvolnit až jednu miliardu korun až na 15 tisíc menších projektů, které by pomohly zlepšit zadržování tepla ve starších domech či změnit způsob vytápění na obnovitelné zdroje. Nakonec ale ministryně již v půlce července přiznala, že peníze zajištěné na tento rok nemá. Podle ministerstva financí také tento resort tolik peněz prostě uvolnit nemůže. Domluveny nejsou pro letošek ani dotace z evropských fondů.

Poslední zprávy znějí trochu optimističtěji »Podle informací ze Státního fondu životního prostředí se spuštění programu NZÚ Light předpokládá ještě na podzim tohoto roku,« napsala za MŽP na dotaz ČTK Kateřina Filipová. Je ale vůbec rozumné měnit okna či zateplovat v zimě?

Navíc podobných předpokladů a slibů voliči již od pětikoalice slyšeli mnoho…

Helena KOČOVÁ