V éře digitalizace se hranice mezi on-line a off-line světem setřely. Výzkumy ukazují, že se s nějakou formou kybernetické agrese setkalo více než 40 % českých dětí. Výzkumy také potvrzují, že s kybernetickým sexuálním obtěžováním, jako je třeba obdržení nevyžádaných e-mailů nebo SMS se sexuálně explicitním obsahem, se setkává stále více Češek.
Tento proces se dále zintenzivnil během pandemie covid-19. Internet a komunikační technologie umožnily lidem nadále pracovat, učit se a udržovat sociální kontakty. Na druhou stranu se i sféra genderově podmíněného násilí přesunula do on-line prostoru. Experti a expertky z celé Evropy diskutovali v Praze o legislativních změnách a preventivních kampaních na předsednické konferenci Gender equality in the digital age: a task for Europe. Combating gender-based cyber-violence.
Stávající výzkum mezi více než 4000 ženami ukazuje, že 41 % z nich zažilo obtěžování na internetu alespoň jednou za život, zatímco polovina těchto případů měla misogynní (vycházející z nenávisti vůči ženám – pozn. red.) nebo sexistický obsah. Tyto ženy se cítily fyzicky ohroženy, měly snížené sebevědomí a zažívaly zvýšenou míru stresu a úzkosti. Dalším důsledkem kybernetického násilí bylo omezení činnosti žen na sociálních sítích a jejich umlčování ve veřejném životě obecně.
Předsednická konference
Potírání genderově podmíněného násilí patří k prioritám českého předsednictví Radě EU v oblasti rovnosti žen a mužů. Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR ve spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva uspořádal 29. listopadu v Praze předsednickou konferenci k diskusi o legislativních změnách a preventivních opatřeních v oblasti sexuálního násilí v kyberprostoru.
»K sexuálnímu násilí na dětech i dospělých v on-line světě bohužel dochází stále častěji. Za klíčové považuji tři oblasti – sběr dat, efektivní legislativu a prevenci. Zadali jsme proto vůbec první reprezentativní výzkum zkušeností české veřejnosti specificky se sexuálním násilím a obtěžováním v on-line prostoru. Současně pracujeme na analýze českého legislativního rámce. Realizujeme také osvětové semináře na základních a středních školách, kde se o sexuálním násilí na sociálních sítích a internetu se žáky a žákyněmi bavíme,« říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
»Stále větší počet evropských zemí přijímá specifické zákony na ochranu před násilím v on-line světě. Některé státy zavádějí specifické trestné činy postihující sexuální násilí v kyberprostoru. Další pak stanoví povinnosti provozovatelů sociálních sítí a komunikačních platforem zajistit účinnou ochranu před sexuálním násilím. Myslím, že je na čase, abychom diskusi o podobných opatřeních zahájili i u nás,« dodává Šimáčková Laurenčíková.
»V dubnu příštího roku bychom měli mít ucelená data o tom, s jakými formami sexuálního násilí a obtěžování se česká veřejnost na sociálních sítích a v on-line prostoru obecně setkává a jaké má toto násilí dopady. Během posledních dvou let jsme s organizací Konsent uspořádali přes tři sta seminářů o sexuálním násilí na základních a středních školách, kterých se zúčastnilo přes pět tisíc žáků a žákyň. S iniciativou E-Bezpečí pořádáme také školení pro policisty a policistky. Nyní se snažíme, aby se prevenci sexuálního násilí a násilí v kyberprostoru věnovala větší pozornost také v rámcových vzdělávacích programech,« doplňuje Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR.
(zas, mh)
